Před 140 lety vypukla ve Stradonicích zlatá horečka. Stovky lidí hledaly na kopci keltský poklad

ČTK ČTK
1. 8. 2017 15:09
Před 140 lety, 2. srpna 1877, byl na místě bývalého keltského hradiště (oppida) ve Stradonicích na Berounsku nalezen zlatý poklad, asi 200 zlatých keltských mincí, tzv. duhovek. Nález tohoto pokladu odstartoval místní "zlatokopeckou horečku", při které hledači pokladů doslova překopali celé území oppida.
Kromě zlatého pokladu sestávajícího z mincí zvaných duhovky se v keltském oppidu u Stradonic našla například i tato bronzová soška.
Kromě zlatého pokladu sestávajícího z mincí zvaných duhovky se v keltském oppidu u Stradonic našla například i tato bronzová soška. | Foto: ČTK/Werner Forman Archive

Podle dobových svědectví zde každodenně kopalo zhruba 300 lidí. Kopáči měli zabrané úseky, na kterých přes den kopali a v noci je hlídali, někteří ozbrojeni i loveckými puškami. Vlakem do Nižbora údajně přijížděli i zvědaví Pražané. Kromě ojedinělých mincí však již nikdo žádný poklad nenašel.

Keltské duhovky (nález z okolí německého Pasova).
Keltské duhovky (nález z okolí německého Pasova). | Foto: Wolfgang Sauber, Creative Commons

Do českých zemí, a tím i do oblasti Stradonic, přišli Keltové asi kolem roku 500 před naším letopočtem z oblastí západní Evropy a žili zde zhruba pět století. Keltové začali stavět první oppida, byli zručnými řemeslníky, vyráběli keramiku, bronzové předměty, byli dobrými obchodníky a razili zde také první zlaté mince, tzv. duhovky.

Své jméno mince dostaly údajně podle toho, že je většinou lidé nacházeli vyplavené po dešti, kdy se ve slunci leskly. Protože se často objevovaly spolu s duhou, pověra hovořila o tom, že tam, kde se duha dotkne země, bude nalezen zlatý poklad ("kde stojí roh od nebeské duhy, tu spadá z nebe zlatá mísa s penězi"). Stradonické oppidum se podle mnoha badatelů stalo pravděpodobně hlavním obchodním a výrobním centrem v tehdejší střední Evropě.

Právě kvůli duhovkám bylo stradonické oppidum objeveno. V době po první velké hospodářské krizi v roce 1873, kdy mnoho lidí ztratilo práci, živila se řada z nich tím, že na vrchu Hradiště u Stradonic vykopávali staré zvířecí kosti, které prodávali na výrobu kostního uhlí používaného v cukrovarech.

Mezi kopáči byl i Liborin Lebr, který zde začátkem srpna 1877 našel poklad čítající asi 200 kusů zlatých mincí. Při "zlatokopecké horečce" se ale nalezly také různé bronzové předměty či střepy hliněných nádob. Poměrně velká část těchto nálezů se později stala součástí sbírek významných evropských muzeí.

Dobové Národní listy psaly o nálezu v srpnu 1877 takto:

Poklad nalezen. Na polích, zvaných "na Hradišti", u obce Stradonice u Křivoklátu nalézají chudí lidé velké množství kostí a kopají v poli dosti hluboko. Koluje již odedávna pověst, že zde zakopány jsou velké poklady. Pověst byla pravdě tím podobnější, že na polích při orání nalezeny byly často rozličné stříbrné a zlaté peníze. Minulý čtvrtek hledal jistý dělník opět kosti a v hloubce asi 15 palců nalezl železný rezavý hrnec. Rozbil ho motykou a z nádoby vyvalilo se množství zlatých penízů. Dělník vzkřikl hlasitě: "Bože, to je zlata!", načež ostatní dělníci & jich ženy ihned přiběhli, zlaté peníze sebrali a s nimi rychle utekli domů, kde je ukryli. Peníze byly kulaté aneb čtyřhranné, různé velikosti a opatřeny rozmanitými odznaky jako: meči, štíty, hlavami koní a draků atd. Ani na jednom není letopočet. Celkem bylo dosud asi 200 kusů vypátráno. 

 

Právě se děje

Další zprávy