Pražská čára. Betonová hradba od Mělníka ke Slapům, která měla chránit hlavní město

Dan Poláček Dagmar Tichá Pavel Švec Dan Poláček, Dagmar Tichá, Pavel Švec
16. 8. 2025 10:15
Kolem Prahy vyrostla těsně před začátkem druhé světové války unikátní betonová hradba. Pražská čára, technologický skvost a symbol odhodlání bránit svobodu, se však nikdy nedočkala své zkoušky ohněm. Proč tento velkolepý projekt ztroskotal a co nám jeho trosky v krajině vyprávějí o zradě, statečnosti a jedné z největších otázek českých dějin: Co kdyby se tehdy střílelo?
Nedokončený objekt lehkého opevnění vz. 37 s viditelnou ocelovou výztuží, jehož betonáž zastavilo odstoupení pohraničí v roce 1938. Kolorováno
Nedokončený objekt lehkého opevnění vz. 37 s viditelnou ocelovou výztuží, jehož betonáž zastavilo odstoupení pohraničí v roce 1938. Kolorováno | Foto: Aktuálně.cz / Reprofoto z knihy „Pražská čára - československé opevnění z let 1936-38 - vnější obrana Prahy“ od Radana Lášeka, kterou v roce 1996 v edici „Pevnosti“ vydalo ve Dvoře Králové nakladatelství FORTprint., Kolorizace a koláž: Dan Poláček

Stavební horečka

Výstavba Pražské čáry v letech 1937 a 1938 se proměnila v závod s časem. Celá linie byla rozdělena do 29 stavebních úseků, jež byly ve veřejných soutěžích zadávány soukromým stavebním firmám. Vojenská správa si však ponechala přísnou kontrolu nad kvalitou i dodržováním technologických postupů.

Požadavky armády byly nekompromisní. Beton musel dosahovat mimořádné pevnosti 450 kilogramů na centimetr čtvereční, což kladlo vysoké nároky na použitý materiál i přesnost provedení. Práce probíhaly v hektickém tempu - často ve dne v noci. Symbolickým momentem, který ilustruje odhodlání celé společnosti, byla květnová mobilizace v roce 1938. Přestože polovina dělníků musela narukovat, práce na opevnění se nezastavily. Zbývající pracovníci pokračovali s ještě větším nasazením, aby pomohli ochránit svobodu své země.  

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy