Prastaré lesy v plamenech. Íránská památka v UNESCO zápasí s ničivým požárem

Na severu Íránu už více než týden hoří rozsáhlý lesní požár, který zasáhl i vzácné Hyrkánské lesy – jeden z nejstarších ekosystémů planety a součást světového dědictví UNESCO. Památka, která existuje už víc než 50 milionů let a přežila i dobu ledovou, tak teď může lehnout popelem.

Plameny poprvé vzplanuly začátkem listopadu, tehdy je hasiči ještě dokázali zkrotit. Dočasně. V polovině měsíce se oheň rozhořel znovu a začal se rychle šířit. Írán ani přes intenzivní snahu nedokáže požár udržet pod kontrolou. Zástupce íránského prezidenta proto požádal o naléhavou pomoc ze zahraniční. S pomocí už v neděli večer přispěchalo Turecko, které do boje s požárem vyslalo letadla. Oblast je totiž kvůli členitému terénu těžko dostupná, pozemní technika tak nestačí.

Podle státních médií byl zřejmě požár způsoben člověkem a začal se rychle šířit v důsledku katastrofálního sucha, které Írán zažívá. Srážek spadlo letos až o 89 procent méně, než je dlouhodobý průměr, a země tak zažívá nejsušší podzim za posledních padesát let. Řeky a nádrže vysychají tempem, které podle odborníků představuje existenční hrozbu. Írán se navíc otepluje rychleji než je celosvětový průměr, studie ukazují, že průměrná teplota v zemi se od 60. let 20. století zvýšila přibližně o dva stupně Celsia. Letos v létě tady teploty opakovaně vystoupaly až ke 49 stupňům.

V desetimilionovém Teheránu už začalo první plošné přidělování vody. Z pěti přehrad, které zásobují metropoli, jsou všechny na historických minimech. Devatenáct velkých vodních nádrží v celé zemi je zcela prázdných a více než dvacet dalších obsahuje méně než pět procent vody. Pokud brzy nepřijdou významnější srážky, hrozí podle úřadů dokonce i evakuace některých částí hlavního města. Vláda proto začala zvažovat přesun metropole do jiné oblasti.

Problémy však nesouvisí pouze s počasím. Podle Kaveha Madaniho, bývalého místopředsedy íránského úřadu pro životní prostředí a vědce působícího v OSN, je současná krize výsledkem desetiletí špatného hospodaření s vodou, nedostatku předvídatelnosti a přílišného spoléhání na technologie. Írán se tak ocitl na hraně tzv. vodního bankrotu. "Nevidíme jen bankrot v oblasti vody… ale také bankrot v oblasti energetiky, bankrot v oblasti zemního plynu… To vše jsou signály, které nám říkají, jak omezený je růst zdrojů," řekl televizi Al-Džazíra.

Hyrkánské lesy

Hyrkánské lesy patří k nejstarším a nejrozmanitějším ekosystémům na světě. Pamatují časy před 50 miliony lety a přežily i poslední dobu ledovou. Rozkládají se v pěti provinciích severovýchodního Íránu a zasahují také na území Ázerbájdžánu. Jsou domovem zhruba 3200 druhů rostlin, včetně mnoha ohrožených i endemických, a klíčovým stanovištěm pro mnoho ptáků a savců, třeba i ohroženého leoparda perského. Od roku 2019 se nachází na seznamu světového dědictví UNESCO.

Ostrou kritikou na adresu vlády nešetřila ani íránská aktivistka a nositelka Nobelovy ceny Narges Mohammadiová. "Nemůžeme dovolit, aby vládní nedbalost a lhostejnost zničily další části íránského národního dědictví," napsala na síti X a vyzvala UNESCO, jeho teheránskou kancelář, UNDP, UNEP, Greenpeace, WWF a všechny mezinárodní environmentální organizace, aby udělaly vše pro záchranu Hyrkánských lesů. "Jejich ničení ohrožuje jak íránskou biodiverzitu, tak jedinečnou součást globální přírodní historie," apeluje na závěr.

Zdroj: Al-Džazíra