Populární filipínský ostrov Boracay se zavírá kvůli odpadu. "Stala se z něj žumpa," říká prezident

Magazín Magazín
5. 4. 2018 12:06
Filipínské úřady rozhodly, že populární turistický ostrov Boracay nacházející se jihovýchodně od Manily bude na půl roku uzavřen turistům. Mluvčí prezidenta Rodriga Duterteho pro BBC řekl, že rozhodnutí začne platit od konce dubna. Hlavním důvodem pro zavření jednoho z pohádkových ostrovů, jejž vloni navštívily dva miliony turistů, je špatná ekologická situace.
Ostrov Boracay. | Video: Reuters

Vloni přilákaly bílé písčité pláže Boracaye dva miliony turistů. Jezdí sem za odpočinkem i bohatým nočním životem. Filipínský prezident však ve čtvrtek oznámil, že ostrov nacházející se tři sta kilometrů od Manily bude od konce dubna postupně uzavírán. 

Již dříve prezident Rodrigo Duterte prohlásil, že ostrov se mění v "žumpu", a hrozil zavřením. Za špatnou ekologickou situaci na Boracayi mohou podle něj provozovatelé hotelů, restaurací a dalších firem napojených na turismus, kteří špatně nakládají především s odpadní vodou. Ta je často sváděna přímo do moře.

Duterte se při návštěvě ostrova letos v únoru nechal slyšet, že firmy obžaluje z vážného porušení povinností za to, že z Boracaye "dělají rybník nebo stoku". "Buď uklidíte, nebo zavřu natrvalo. Přijde čas, kdy sem nebudou jezdit žádní cizinci," dodal tehdy Duterte. 

Zavírání bude postupné

Na ostrově o rozloze více než deseti kilometrů čtverečních podle BBC funguje přes pět stovek firem podnikajících v turistickém ruchu. Ty se podílejí na ročním výnosu celkem 1,07 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 21 miliard korun). Vláda se nechala slyšet, že firmám, kterých se zavření ostrova dotkne, poskytne finanční pomoc. 

Ostrov by se měl zavírat postupně, a to kvůli ohledu na živobytí místních obyvatel. Na Boracayi žije okolo 33 tisíc lidí. 

O zavírání ostrovů v jihovýchodní Asii informovala před časem také agentura Reuters. Úřady totiž chtějí ochránit místní ekosystémy. Zavřít by se tak měla například zátoka Maja na thajském ostrově Phi Phi.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Česko podepíše smlouvu na nákup dvanácti amerických vrtulníků ještě letos. Vyjdou na 14,5 miliardy korun

Stvrzení kontraktu do konce roku přislíbil ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). "Jsme ve fázi finalizace dohody. Pevně věřím, že do konce roku uzavřeme smlouvu se Spojenými státy na nákup vrtulníků. Já se budu velmi těšit na dobu, až ty vrtulníky budou mít označení a znaky Armády České republiky," řekl Metnar.

O nákupu systému H1, který tvoří osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper, ministerstvo obrany rozhodlo v srpnu. V české armádě nahradí bitevní vrtulník Mi-24/35. Metnar řekl, že ho zaujala kompatibilita obou typů helikoptér, které mají 85 procent náhradních dílů společných, a také zbraňové vybavení a univerzálnost systémů.

Náčelník Generálního štábu Armády ČR Aleš Opata dodal, že dosavadní vrtulník Mi-24/35 významně zaostává v oblasti zbraňového vybavení, zbraňových systémů i systému vlastní ochrany. "Je to prostě jiná generace vrtulníků, je to zastaralé, je to něco jako Škoda 120 v porovnání s oktávkou," řekl Opata.

Vrtulníky Bell jsou podle něj velice pohyblivé s velmi významným výkonem motoru. "A hlavně mají to, co nás zajímá - komplexní zbraňový systém pro podporu pozemních sil. Na dnešním bojišti se prostě bez bojových vrtulníků nebo univerzálních neobejdete," řekl Opata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Šalamounovy ostrovy navázaly diplomatické vztahy s Čínou, Tchaj-wan už neuznávají

Šalamounovy ostrovy v sobotu navázaly diplomatické vztahy s Čínou, a to jen několik dní poté, co ukončily vazby s Tchaj-wanem. V pátek vztahy s Tchaj-pejí přerušil i ostrovní stát Kiribati. Ve světě je tak nyní už jen 15 zemí, které Tchaj-wan uznávají - většina z nich je z Jižní Ameriky, karibské oblasti a Tichomoří. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy