Záměr není jen architektonickým počinem, ale především projektem s přesahem. Zhmotnění myšlenky vytvořit zázemí pro rodiny s nemocnými dětmi se ujalo renomované architektonické a projekční studio LOXIA spolu se známým architektem Davidem Vávrou - ti se rozhodli svou práci věnovat fondu jako dar.
"Aktivity rodičovského centra vnímáme jako nesmírně záslužné a smysluplné a jsme rádi, že můžeme být u toho," říká Jana Mastíková, hlavní architektka studia.
Hlubší význam
Nové centrum o čtyřech podlažích a s rozlohou 1180 m² nebude jen místem odpočinku či léčby. Má být i místem pro veřejnost a sdílení, vzdělávání i rozjímání. Samotná stavba reflektuje hlubší význam: "Navrhovaný objekt se nemusí ke svému okolí vymezovat, stačí, když bude silný a jedinečný. Hrdá loď, která je sama sebou, se ani nevyvyšuje, ani není ušlápnutá," říká David Vávra.
Do ulice míří skleněná, proměnlivá fasáda kaple - duchovního srdce budovy, která má připomínat konečnost života i naději, která jej přesahuje. Uvnitř navazuje na klidnou část jídelny. "Od kaple se odvíjí celé vlastní tělo domu, které lemuje na úrovni přízemí přívětivé loubí, v němž lidé najdou úkryt před nepřízní počasí, ale i tímto prostorem se dům otevírá kolemjdoucím," dodává Vávra.
Více než jen zázemí
Záměrem Klíčku je nabídnout prostor, kde se nemoc a péče nestanou překážkami obyčejného života. V budově tak nebude chybět přednáškový sál, společenská místnost (využitelná i jako tělocvična), knihovna, recepce nebo veřejně přístupná kavárna, kde si návštěvníci budou moci dokonce upéct vlastní chléb. A pokud bude potřeba, kaple se dá propojit s přednáškovým sálem - a to pro duchovní i komunitní setkávání.
V dalších patrech se počítá s 15 pokoji pro krátkodobé ubytování, určenými především pro mimopražské rodiče dětí hospitalizovaných v blízké nemocnici. Ve čtvrtém patře se pak nachází společná kuchyně s terasou a také místnost pro poslední rozloučení.
Inspirace lodí, tvar kříže
Ve vzhledu budovy se odráží myšlenka plavby i duchovní rovina. "Ve východní části zapuštěné lodžie rytmizují fasádu a poskytují většině pokojů tiché soukromí. Nautická okna evokují plutí. Severní fasáda - svým skleněným pláštěm odráží přes den stav přírody, večer je jímavou lucernou, majákem pro míjející. Jižní fasáda je vlídná a směrovaná do zahrady, která je součástí areálu," vysvětluje Vávra.
Celý objekt je navržen ve tvaru křesťanského kříže, symbolu, který tu nemá působit moralisticky, ale jako tiché připomenutí hloubky a významu tohoto místa.
