Pomáhá, nebo škodí? Nový výzkum zpochybňuje přínosy rybího tuku: záleží, jaký typ užíváte

Doplňky s rybím tukem patří k nejrozšířenějším „zázrakům“ pro mozek a mnozí po nich sahají v přesvědčení, že podporují paměť, soustředění i dlouhodobé zdraví nervové soustavy. Nová studie ale naznačuje, že jeden z jejich klíčových prvků může za určitých okolností působit přesně opačně, než se čekalo. Komu může škodit – a kdy se z podpory regenerace stává překážka?

„Doplňky s rybím olejem jsou všudypřítomné a lidé je užívají z různých důvodů, často bez jasné představy o jejich dlouhodobých účincích,“ říká neurovědec Onder Albayram z Lékařské univerzity v Jižní Karolíně. „Z pohledu neurovědy ale stále nevíme, jak mozek na tyto látky reaguje – zda je vůči nim odolný, nebo citlivý. I proto jde o první studii tohoto druhu.“

Studie na myších s lehkým traumatickým poraněním hlavy ukázala, že zvířata krmená stravou obsahující omega-3 kyselinu EPA (eikosapentaenovou) dosahovala horších výsledků v testech prostorové paměti a učení po prodělaném zranění. Namísto podpory regenerace, jak naznačovaly dřívější práce, může EPA podle autorů výzkumu zasahovat do obnovy krevních cév tím, že mění jejich metabolickou aktivitu.

Zásadní přitom je, že ne všechny omega-3 kyseliny se chovají stejně. DHA (dokosahexaenová kyselina), která je klíčová pro stavbu a udržení mozkových buněk, v navazujících experimentech žádné narušení opravných procesů neprokázala. Tyto testy probíhaly na lidských buňkách tvořících hematoencefalickou bariéru. Negativní účinky EPA se přitom objevily pouze u poraněných mozků myší, které se nacházely ve fázi regenerace. Jak by se podobný efekt projevil u lidí, zatím není jasné.

Významným zjištěním je také to, že právě EPA – nikoli DHA – se hromadila v mozcích testovaných myší. To odpovídá dosavadním poznatkům, podle nichž se DHA snadněji zabudovává do membrán mozkových buněk. Další pozorování ukázala, že destabilizace cév způsobená EPA vedla u myší k hromadění toxických proteinů.

Analýza lidské mozkové tkáně u osob trpících chronickou traumatickou encefalopatií (CTE) – onemocněním spojeným s opakovanými úrazy hlavy – navíc odhalila podobné metabolické narušení a poškození cév.

Vědci proto spekulují, že doplňky s obsahem EPA by mohly zvyšovat riziko rozvoje CTE, pokud zhoršují regeneraci buněk a tím zesilují dopady opakovaných otřesů mozku. Zároveň ale zdůrazňují, že jde zatím o hypotézu vycházející především z experimentů na zvířatech a buněčných modelech.

Výzkum je teprve na začátku

Myšlenka, že omega-3 kyseliny nemusí působit jednoznačně pozitivně, není zcela nová. Přestože jsou často prezentovány jako ochranné pro mozek, některé starší studie naznačují, že právě EPA může negativně ovlivňovat učení a paměť – efekt, který DHA naopak vyvažuje.

Postupně se tak ukazuje, že přínosy omega-3 mastných kyselin, jako jsou EPA a DHA, nejsou univerzální a závisí na konkrétních podmínkách. Neexistuje jednoduché pravidlo, které by platilo pro všechny. „Představa, že rybí olej je univerzálně prospěšný, se při detailnějším zkoumání rozpadá. To ale neznamená, že je pro vás špatný,“ říká neurovědec Onur Eskiocak z laboratoře Cold Spring Harbor.

Výzkumníci plánují v budoucnu rozšířit své studie a zkoumat účinky EPA a DHA na různé typy mozkových buněk i v různých oblastech mozku. Do budoucna nevylučují ani klinické studie na lidech. „Tato studie je začátek, ale důležitý. Otevírá novou debatu o precizní výživě v neurovědě a dává oboru rámec pro přesnější a lépe testovatelné otázky.“ uzavírá Albayram.

Zdroj: Medical News Today, Science Daily