Terapie není pro blázny, zjistil finančník po rozvodu. A rozhodl se pomáhat dalším

Tomáš Maca Tomáš Maca
28. 1. 2021 16:59
Jít na terapii není něco, za co by se člověk měl stydět, právě naopak. Zjistil to i bývalý finančník Chadi El-Moussawi, kterému pomoc psychoterapeuta pomohla, aby se vyrovnal s rozvodem. Aby svou pozitivní zkušenost sdílel dál, založil platformu Terap.io, která zájemcům prostřednictvím on-line konzultací usnadňuje cestu k péči o duševní zdraví. V době pandemie koronaviru je o službu velký zájem.
Chadi El-Moussawi (první zprava) založil spolu s Janem Sasínkem a Olgou Kunertovou platformu Terap.io, která nabízí psychoterapeutickou pomoc on-line. V době koronaviru je o službu velký zájem.
Chadi El-Moussawi (první zprava) založil spolu s Janem Sasínkem a Olgou Kunertovou platformu Terap.io, která nabízí psychoterapeutickou pomoc on-line. V době koronaviru je o službu velký zájem. | Foto: Archiv Terap.io

Chadi El-Moussawi se přes 15 let živil jako investiční bankéř a staral se o finance v hodnotě desítek miliard korun. Později přešel na pozici finančního ředitele ve výrobní firmě své partnerky, která mu však po roce manželství řekla, že se chce rozvést. V jediném momentě se mu tak rozpadl vztah i kariéra a on potřeboval zjistit, kde se stala chyba.

Kdyby El-Moussawimu před touto hořkou zkouškou někdo poradil, aby šel na psychoterapii, namítl by, že on přece nic takového nepotřebuje, že není žádný blázen. Při pátrání po tom, proč jeho manželství selhalo, ale změnil názor. "Potřeboval jsem se z toho vypovídat i s někým jiným než s rodinou a přáteli. Chtěl jsem slyšet názor někoho, kdo je objektivní, kdo není zatížený tím, že mě zná," vysvětluje sympatický čtyřicátník.

Tehdy se ozval terapeutce, na kterou dostal kontakt od své sestry, a o pár dnů později už seděl na pohovce v její ordinaci. "Na začátku jsem z rozpadu manželství vinil jenom sám sebe a toužil jsem zjistit, co jsem mohl udělat jinak. Terapie mi pomohla pochopit, že za všechno nemůžu jen já, že podíl na problému nesou obě strany. Nedostal jsem instantní odpovědi, ale společně s terapeutkou jsme došli ke spoustě věcí, o kterých jsem pak mohl přemýšlet jinak, než jsem byl zvyklý. Podařilo se mi tak překlenout nejtěžší období," vzpomíná El-Moussawi.

Zároveň pochopil, že psychoterapie není jen pro lidi, kteří v životě selhali nebo se potýkají s těžkým duševním onemocněním. "Lidé si tam mohou začít řešit spoustu velmi rozšířených problémů, které pramení třeba z traumat v dětství nebo porouchaných vztahů s nejbližšími. Chodit na psychoterapii není nic, za co by se člověk měl stydět," naráží El-Moussawi na společenské stigma, které návštěvu terapeuta stále provází.

Zatímco na Západě je podle něj péče o duševní zdraví už velmi rozvinutá a například ve Spojených státech psychoterapeuta někdy navštívila zhruba třetina populace, v Česku tuto pomoc vyzkoušely jen jednotky procent obyvatel. Současně ale vyzdvihuje, že osvěta, do které se v posledních letech pouští neziskové organizace i média, přispívá k tomu, že otázka duševního zdraví přestává být pro Čechy tabu.

Jít na terapii byla pro bankéře nejlepší investice

K destigmatizaci psychoterapie se El-Moussawi rozhodl sám přispět. V září 2019 opustil svět akciových trhů a spolu se zkušenými terapeuty rozjel platformu Terap.io, která klientům procházejícím životními těžkostmi nabízí odbornou pomoc on-line. "Nejlepší investici ve svém životě jsem paradoxně neudělal na akciových trzích, ale tím, že jsem investoval do svého duševního zdraví. Říkal jsem si, že by bylo skvělé, kdybych tuhle pozitivní zkušenost dostal dál, a tak vzniklo Terap.io. Chceme lidem pomoct překonat všechny překážky, kterým v případě klasické terapie čelí, a udělat službu dostupnější," říká.

Na základě průzkumu mezi zhruba třemi tisícovkami Čechů El-Moussawi zjistil, že v případě klasické terapie mnoho lidí neví, jak si psychoterapeutickou pomoc vůbec najít a jak si v záplavě odborníků vybrat. Velkým problémem je i skutečnost, že počet terapeutů, jejichž konzultace klientům hradí zdravotní pojišťovna, je velmi omezený. "Většina lidí si terapii musí platit ze svého, a protože jedno setkání stojí kolem 800 až 900 korun, nemůže si ji dovolit každý," upozorňuje.

Další výraznou překážkou je to, že se lidé psychoterapeuta navštívit stydí. "Mnoho klientů jezdí na terapii do jiných měst, i když by si mohli najít odborníka v místě svého bydliště. Bojí se totiž, že by je v ordinaci někdo viděl, mají strach, co by tomu jejich okolí řeklo. Někteří lidé si zase na terapii nedokážou kvůli svým pracovním a rodinným povinnostem najít čas. Představa, že kromě hodinové konzultace stráví třeba ještě hodinu na cestě, je pro ně nereálná," vyjmenovává El-Moussawi komplikace, které lidi od běžné terapie odrazují.

Při on-line terapii lidé postupně ztrácí ostych

Přestože terapie on-line podle něj ve všech případech nedokáže klasickou terapii nahradit, mnoha klientům cestu k pomoci psychoterapeuta významně usnadňuje. Na webu Terap.io si lidé mohou přečíst medailonky asi 20 terapeutů, zjistit, na co se specializují nebo jaké vzdělání a praxi mají za sebou, a na základě dostupných informací si pak vybrat, kdo by jim mohl nejvíc vyhovovat. S volbou vhodného odborníka si ale mohou nechat i pomoct, a to tak, že vyplní vstupní dotazník, ve kterém zvolí, jaký problém je k terapii přivádí nebo jaký typ komunikace upřednostňují. Systém jim následně vybere tři terapeuty, kteří vyhovují jejich požadavkům.

Pak už jen stačí v kalendáři zvolit termín sezení, prostřednictvím platebního terminálu ho uhradit a v čase konzultace se přes počítač připojit do komunikační místnosti, ve které je k dispozici textový chat i telefonní hovor s webkamerou či bez ní. "Spoustu klientů je zpočátku ostýchavých, a tak si s terapeutem nejdřív raději píšou. Když si pak s terapeuty vytvoří důvěrnější vztah a cítí se komfortně, mohou přejít na plnohodnotný videohovor. Konzultace probíhají dlouhodobě a po každém sezení od klientů sbíráme zpětnou vazbu, abychom věděli, jestli terapie naplňuje jejich očekávání," přibližuje El-Moussawi.

Vyzdvihuje, že službu rozjel v pravý čas. Půl roku po startu totiž Česko zasáhla první vlna pandemie koronaviru. Lidé kvůli omezování sociálních kontaktů nemohli docházet na klasickou terapii a strach z onemocnění i narušení každodenních rutin mnohdy uvrhly do psychické nepohody i ty, kteří by pomoc psychoterapeuta dost možná jinak nevyhledali.

"Lidé cítili stres z toho, že musí být neustále v jedné domácnosti s rodinou, že nemohou chodit do práce nebo že jsou sociálně izolovaní. Mnoho z nich se obávalo, že se někdo z jejich blízkých nakazí virem. On-line terapie se v takové situaci stala jedinou možností a spousta lidí, kteří se na ni dřív dívali skepticky, zjistila, že i tahle forma pomoci může být účinná," dodává El-Moussawi.

Mohlo by vás zajímat: Traumata jsou často v nevědomí. Holotropní dýchání je léčí a zesiluje emoce, říká zakladatel centra Holos

Během holotropního dýchání se vyplavují silné emoční a fyzické stavy, někdy jsou to i závažná témata, transpersonální psychologie nabrala obrátek. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 20 minutami

Křeslo v britském parlamentu po doplňovacích volbách získali konzervativci

Křeslo v britském parlamentu ve čtvrtečních doplňovacích volbách v severoanglickém Hartlepoolu získala kandidátka Konzervativní strany Jill Mortimerová. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Je to poprvé, co konzervativci v tomto tradičně levicovém volebním obvodu zvítězili.

Mortimerová v Hartlepoolu, jednom z nejchudších anglických měst, a jeho okolí získala 52 procent (přes 15 500) hlasů, kandidát opoziční Labouristické strany 29 procent (okolo 8500 hlasů). O křeslo se celkem ucházelo 16 politiků. "Labouristé příliš dlouho Hartlepool považovali za samozřejmost… Lidé už toho mají dost. A nyní skrze tyto výsledky promluvili a dali najevo, že je čas na změnu," uvedla Mortimerová, která zveřejněné výsledky označila za "historické".

Analytik BBC Chris Mason výsledek nazval zemětřesením, které sice nezmění poměr sil v parlamentu, zato změní náladu. Prohra labouristů podle něj povede k vzájemnému obviňování uvnitř britské levice. Konzervativní premiér Boris Johnson má po předloňských volbách v parlamentu pohodlnou většinu.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Twitter zablokoval účet, který na platformě sdílel Trumpova vyjádření

Sociální síť twitter zablokovala účet, který sdílel příspěvky, jež začal před několika dny zveřejňovat na svých webových stránkách americký exprezident Donald Trump. Ten byl přitom z twitteru nadobro vykázán letos v lednu, když vyjádřil podporu svým přívržencům, kteří násilně vtrhli do budovy Kongresu. Mluvčí twitteru uvedla, že účet porušil pravidla společnosti ohledně obcházení zákazů. Server BBC však napsal, že Trumpova sdělení na twitteru sdílí nadále řada dalších podobných účtů.

Zablokovaný účet nesl název @DJTDesk a jeho popisek zněl "příspěvky kopírované (…) jménem 45. prezidenta Spojených států. Původně napsané přes DonaldJTrump/Desk".

Trump v úterý představil novou sekci na svých stránkách, kam posílá svoje krátká vyjádření, jež nese název "ze stolu Donalda J. Trumpa" (From the Desk of Donald J. Trump). Vzhled stránky i formát jeho sdělení je podobný twitteru, uživatelé však nemohou na jeho příspěvky nijak reagovat. Mají však možnost je pomocí dvou tlačítek sdílet na twitteru i na facebooku, kde jsou Trumpovy účty rovněž pozastaveny.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Čína vypustila poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země

Čína vypustila do vzduchu poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady. V roce 2019, ze kdy jsou poslední vyhodnocené údaje, jich z této země pocházela více než čtvrtina. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil americký institut Rhodium Group.

Nejlidnatější země světa přispěla v roce 2019 k celosvětovým emisím ekvivalentů CO2 sama 27 procenty, odhaduje americká společnost. Spojené státy na druhém místě byly zodpovědné jen za 11 procent skleníkových plynů a třetí Indie za 6,6 procenta emisí. Ještě o dvě desetiny procentního bodu méně činil příspěvek Evropské unie na čtvrtém místě.

Podle studie vypustila Čína do vzduchu více než 14 gigatun (jedna gigatuna je miliarda tun) ekvivalentu CO2. Ve srovnání s rokem 1990 je to trojnásobek, a za uplynulé desetiletí nárůst o 25 procent. Celosvětově se emise skleníkových plynů v roce 2019 zvýšily o 11,4 procenta na 52 miliard tun. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy