Po návratu ze zahraničí vyházela polovinu věcí: domov proměnila bez rekonstrukce

„Japonsko je jako pohádka Můj soused Totoro a Evropa jako Doručovací služba čarodějky Kiki,“ říká Kamome. Touto metaforou dvou slavných filmů Hajaa Mijazakiho vystihuje rozdíl mezi klidnou, přírodní poetikou a živější, městskou estetikou. Její domov dnes stojí někde mezi tím – a právě v této rovnováze spočívá jeho síla.

Na první pohled jde o běžný rodinný dům v japonské prefektuře Hjógo. Má své roky, jasnou strukturu i klidné okolí, které je pro místní bydlení typické. Přesto se během posledních let proměnil víc, než by se mohlo zdát – nikoli zásadní rekonstrukcí, ale změnou přístupu majitelky. Právě osobní zkušenost, několik let strávených v zahraničí a následný návrat domů proměnily způsob, jakým dnes Kamome o prostoru přemýšlí a jak v něm žije.

Související

22 fotografiíProhlédnout si 22 fotografií

Žádná ruina za euro. Matěj si na Sicílii vybral dům, který má duši, a popsal, co to obnáší

„Jsem matkou dvou dětí ve čtyřčlenné rodině. Mému nejstaršímu synovi je 15 let a chodí do prvního ročníku střední školy. Mému druhému synovi je 11 let a chodí do šesté třídy základní školy,“ říká na úvod. Její každodenní realita zahrnuje nejen péči o domácnost, ale i hledání rovnováhy mezi funkčností, estetikou a osobním komfortem.

Dům stojí v rezidenční oblasti obklopené přírodou, typické pro tuto část Japonska. Samotná stavba vznikla před šestnácti lety. „Je to samostatně stojící dvoupatrový dům. Vytvořením vysokého stropu a instalací velkých oken ve druhém patře bylo uspořádání navrženo tak, aby umožňovalo vstup přirozeného světla,“ popisuje Kamome. „Interiér má jednoduchý design bez dělení místností, který jsme postupně měnili v návaznosti na každodenní život a potřeby rodiny,“ vysvětluje.

Zlomový moment

Zásadní změna přišla ve chvíli, kdy rodina na několik let opustila Japonsko. Mezi lety 2021 a 2025 žili v Singapuru a svůj dům v Hjógo mezitím pronajímali. Zkušenost života v odlišném prostředí přinesla i nový pohled na bydlení jako takové. Zatímco dřív byl interiér založený především na jemných, přírodních barvách a tlumené estetice, nově do něj začala vstupovat větší hravost a barevnost.

„Během pobytu v Singapuru jsem objevila radost z kombinování barevných předmětů a po návratu do Japonska jsem do interiéru začlenila předměty z IKEA a korejských obchodů,“ říká.

Navzdory tomu, že interiér obsahuje více předmětů než dříve, zůstává jeho základní princip neměnný – minimalismus. Nejde však o estetický trend, ale o praktický přístup k životu.

„Nehromadím věci a nechávám si jen to nejnutnější minimum,“ vysvětluje Kamome. Tento přístup má jasná pravidla, která důsledně dodržuje. „Jednu věc koupím a druhou vyhodím. Vše, co se mi nevejde do úložných polic, jde okamžitě z domu.“ Důležitou roli hraje i každodenní rutina, která pomáhá udržovat pořádek i mentální klid. „Mezi mé zvyky patří úklid domu před spaním,“ dodává.

Interiér domu byl navržen s ohledem na plynulost domácích prací. Tato praktičnost je jedním z důvodů, proč prostor funguje dlouhodobě, bez nutnosti zásadních zásahů. Výraznou roli v interiéru hrají materiály a tradiční japonské principy práce s prostorem. „Začlenění dřeva, papíru a látky pomáhá vytvořit příjemnou domácí atmosféru,“ vysvětluje Kamome. Podobně fungují i pokojové rostliny.

Zobrazit
14 fotografií

Zkušenost života v zahraničí změnila i způsob, jakým Kamome dnes o bydlení přemýšlí. Interiér už nestaví jen na estetice, ale hlavně na praktičnosti, jednoduchosti a každodenním fungování.

„Je možné vytvořit klidné prostředí i v omezeném prostoru – stačí s ním pracovat promyšleně, třeba pomocí oblíbených interiérových prvků nebo pokojových rostlin,“ říká. V jejím domě se dnes přirozeně propojuje tradiční japonská střídmost s otevřeností novým vlivům, které si přivezla ze zahraničí.

Zdroj: autorský text