Po antibiotikách jsou střeva zranitelnější. Běžná chyba v jídelníčku může přilít olej do ohně

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Střevní mikrobiom se po antibiotikách musí vypořádat s velkou změnou. Nová studie v časopise Nature naznačuje, že v takové chvíli může záležet i na tom, co člověk jí. Vědci sledovali stovky pacientů, zaznamenali tisíce jídel a následně svůj nález ověřili na myších. Výsledky otevírají otázku, jak léčbu ovlivní, kolik cukru přijímáme.

Antibiotika mají za úkol zbavit tělo bakterií, které způsobují infekci. Jenže jejich zásah se neomezuje pouze na původce nemoci. Léky mohou výrazně proměnit také společenství mikroorganismů, které běžně žije v našich střevech. A právě v okamžiku, kdy se jeho rovnováha naruší, mohou některé bakterie získat nečekanou výhodu.

Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že do této situace může promlouvat i jídelníček. Vědci při analýze pacientů po transplantaci krvetvorných buněk narazili na souvislost, která se objevovala zejména během léčby širokospektrárními antibiotiky.

Čím více sladkostí a cukrů pacienti v tomto období konzumovali, tím výraznější změny jejich střevního mikrobiomu výzkumníci pozorovali. Nešlo přitom jen o úbytek rozmanitosti bakterií. Ve střevě se zároveň více prosazovaly enterokoky – mikroorganismy, které mohou být za určitých okolností původci závažných infekcí.

Tisíce jídel a stovky vzorků stolice

Sledovat, jak se strava promítá do střevního mikrobiomu, není jednoduché. Lidé jedí každý den něco jiného, mění se jejich zdravotní stav a na složení bakteriálního společenství působí řada faktorů současně. Výzkumníci proto potřebovali údaje, které by jim umožnily porovnat jídelníček s tím, co se skutečně děje ve střevě.

Využili k tomu situaci pacientů, kteří v letech 2017 až 2022 podstupovali v newyorském Memorial Sloan Kettering Cancer Center transplantaci krvetvorných buněk. Lidé s krevními nádory během náročné léčby tráví týdny v nemocnici, dostávají různé léky včetně antibiotik a jejich střevní mikrobiom prochází výraznými změnami.

Tým zaznamenal 9419 jídel od 173 pacientů. U 158 z nich mohl porovnat údaje o stravě s opakovanými analýzami střevních bakterií. Celkem vědci vyhodnotili 1009 vzorků stolice. Právě dlouhodobé sledování jim umožnilo hledat souvislosti, které by při jednorázovém odběru nebo pouhém dotazování na stravovací návyky mohly snadno uniknout.

Sladkosti z toho nevychází dobře

Samotné sladkosti přitom s menší rozmanitostí střevních bakterií nesouvisely. Jinak to vypadalo u lidí, kteří předtím dostali širokospektrá antibiotika. Čím více sladkostí v tomto období snědli, tím výrazněji se podle modelu jejich mikrobiom měnil. Každých dalších 100 gramů sladkostí souviselo s poklesem jeho rozmanitosti o 24,1 procenta.

To ale neznamená, že po každých 100 gramech cukru zmizí ze střev čtvrtina bakterií. Jde o statistický výpočet založený na datech od konkrétní skupiny vážně nemocných pacientů. Studie tedy ukazuje souvislost, nikoli jednoduché pravidlo platné pro každého člověka.

„Jednou z věcí, které tuto studii odlišují od předchozích výzkumů, je to, že pacientům antibiotika výrazně narušují mikrobiom a současně se kvůli léčbě rakoviny mění jejich výživa,“ vysvětlil Jonathan Peled, lékař a výzkumník z Memorial Sloan Kettering Cancer Center, který se na výzkumu podílel. Právě tato kombinace podle něj vědcům umožnila sledovat, jak se ve střevě mění poměry mezi jednotlivými mikroorganismy.

Bakterie, které čekají na svou příležitost

Pozornost výzkumníků upoutal především rod bakterií Enterococcus. Ty se mohou ve střevě vyskytovat běžně, aniž by člověku působily potíže. Pokud ale antibiotika potlačí část ostatních mikroorganismů, enterokoky mohou získat prostor k výraznému množení.

Problém nastává, když se přemnoží. Některé druhy, například Enterococcus faecium, mohou způsobit závažné infekce včetně infekcí krevního řečiště. U pacientů s oslabenou imunitou představují zvlášť významné riziko. Analýza ukázala, že vyšší příjem sladkostí během léčby širokospektrými antibiotiky souvisel nejen s nižší rozmanitostí mikrobiomu, ale také s větším zastoupením těchto bakterií.

U myší se rozdíl ještě zvětšil

V další části výzkumu podali vědci myším antibiotikum a některým z nich přidali do stravy sacharózu, tedy běžný cukr tvořený glukózou a fruktózou. Výsledek odpovídal tomu, co pozorovali u pacientů. Třetí den po podání antibiotika měly myši, které dostávaly navíc sacharózu, přibližně 16krát více enterokoků než zvířata léčená samotným antibiotikem. Šestý den byl rozdíl ještě výraznější: množství bakterií bylo zhruba 33krát vyšší.

Samotná sacharóza bez antibiotik přitom srovnatelný nárůst nezpůsobila. Experiment tak podpořil předpoklad, že cukr může zesilovat účinek antibiotik na střevní mikrobiom. Přesný mechanismus však vědci zatím neznají. Cukr může některým bakteriím poskytovat výhodu při růstu, případně může ovlivňovat i další mikroorganismy, které běžně brání jejich přemnožení.

Nejde jen o dorty a čokoládu

Zajímavé je, že do kategorie sledovaných sladkých potravin nepatřily pouze dezerty. Výzkumníci započítávali také slazené nápoje a další výrobky s vysokým obsahem cukru. To je důležité i kvůli tomu, co pacienti během náročné léčby dostávají. Sladké nápoje, smoothie nebo výživové přípravky mohou být pro člověka, který má malou chuť k jídlu, snadným zdrojem energie a živin. Právě u těchto výrobků proto vzniká otázka, zda je jejich složení vhodné i v době, kdy antibiotika výrazně zasahují střevní mikrobiom.

„Zatím nemáme důkazy, že by se cukru měl vyhýbat každý, kdo užívá antibiotika,“ upozornil Peled. Podle něj je potřeba další výzkum, který ověří, zda omezení cukru skutečně pomáhá chránit mikrobiom a zlepšuje zdravotní výsledky pacientů.

Studie přináší nový pohled na to, jak strava může ovlivňovat vedlejší dopady antibiotik. Dosavadní výzkum se často zaměřoval především na vlákninu a její význam pro střevní bakterie. Nová práce naznačuje, že během výrazného narušení mikrobiomu může hrát roli také množství jednoduchých cukrů.

Dalším krokem budou klinické studie, které ověří, zda cílená změna jídelníčku během antibiotické léčby skutečně pomáhá. Do té doby je namístě chápat výsledky jako důležitý nový poznatek, nikoli jako důkaz, že si člověk při každé antibiotické kúře musí odpírat sladké.