Planeta, kde jedna polovina navždy hoří v žáru své hvězdy a druhá tone v temnotě s teplotou blízkou absolutní nule. To zní jako to poslední místo, kde hledat život. Nový experiment ale ukazuje, že hluboko pod povrchem takových světů může teplo obíhat v překvapivě stabilní smyčce – a vytvářet místa, kde by život mohl přežít.
Jmenuje se LHS 3844b a je jen o kousek větší než Země. Obíhá kolem hvězdy, tzv. červeného trpaslíka, vzdálené zhruba 48,5 světelného roku od nás. Jedna věc ji ale od Země zásadně odlišuje: je takzvaně vázaná slapovými silami.
Jinými slovy, kolem své osy se otočí přesně jednou za dobu, za kterou oběhne svou hvězdu, a proto k ní pořád natáčí stejnou tvář. Tedy stejně, jako k Zemi natáčí věčně jen jednu stranu Měsíc.
Důsledek této fixace k hvězdě je extrémní. Jedna polokoule je vystavena nepřetržitému, spalujícímu dni s teplotami zhruba 700 až 1700 kelvinů.
Druhá zůstává v trvalé tmě, kde je taková zima, že se blíží absolutní nule – bodu, za kterým už se částice prakticky nehýbou. Na první pohled dokonalé peklo i mráz zároveň.
Proč jsou takové světy běžné
Planety s věčným dnem a věčnou nocí přitom nejsou žádná exotika – podle vědců jsou exotikou spíš planety jako Země s pravidelným střídáním dne a noci.
Dosavadní pohled byl jasný: takový teplotní extrém život vylučuje. Tým Daisuke Noteho z Pensylvánské univerzity se rozhodl nedívat se jen na povrch, ale hlouběji, do mohutné kamenné vrstvy mezi kůrou a jádrem planety, kterou si z hodin zeměpisu možná pamatujete pod názvem plášť.
Slapové jevy
Vznikají tak, že gravitace působí na různě vzdálené části tělesa různě silně: bližší strana je přitahována víc než vzdálenější, což těleso mírně natahuje do protáhlého tvaru. Na Zemi to známe jako příliv a odliv, které způsobuje hlavně Měsíc tahající za oceány. U planet blízko své hvězdy toto neustálé „natahování“ časem zbrzdí rotaci natolik, že se planeta začne otáčet stejně rychle, jako obíhá, a proto k hvězdě navždy natáčí jen jednu stranu.
Cizí planetu si postavili na stole
Vědci se rozhodli nespoléhat na počítačové simulace a sestavili vlastní fyzikální model. „Postavit skutečnou exoplanetu nebylo v rozpočtu,“ žertuje Noto.
Použili kvádrovou nádrž naplněnou glycerinem, který je známý svojí viskozitou, a drobnými krystaly, které mění barvu podle teploty.
Kolem nádrže rozmístili čtyři termostaty, které zahřívaly a chladily jednotlivé oblasti tak, aby napodobily rozdíly mezi věčně osvětlenou stranou, věčně temnou stranou, povrchem a hlubokým planetárním nitrem.
Výsledek je fascinující: v modelu se objevil pozoruhodně stabilní vzorec. Horký materiál stoupal na denní straně, přeléval se horní vrstvou, ochlazoval se u noční strany, kde klesal, a spodní částí pláště se vracel zpět.
Viděli zkrátka jednu souvislou cirkulační smyčku, která se chová jako klidný planetární tep. „Není to chaotické jako zemský plášť,“ říká Noto.
„Je to pomalé a rovnoměrné. Předvídatelné. Vlastně tak trochu nuda, tedy v tom dobrém slova smyslu,“ vysvětluje, v čem je objev převratný.
Co jsou to exoplanety?
Jde o zkratku pro exosolární planety, tedy ty, které obíhají kolem jiných hvězd než naše Slunce. První z nich lidstvo spolehlivě potvrdilo v první polovině 90. let. Dnes už jich díky pokročilým technologiím a vesmírným dalekohledům známe několik tisícovek.
Mohl by tam být život?
To nejzajímavější přišlo při měření přenosu tepla: hodnoty totiž vyšly srovnatelné se zemským pláštěm, což naznačuje, že některé slapově vázané exoplanety mohou v místním měřítku udržovat mírnější geotermální prostředí, obzvlášť v mírných zeměpisných šířkách mezi rozžhaveným a zmrzlým pólem. Tedy přesně tam, kde by život teoreticky mohl mít šanci.
Notův tým navíc spekuluje, že stabilní proudění by mohlo ovlivňovat i pohyb tekutého jádra planety, a tím generovat jiné magnetické pole, než jaké má Země. To už ale experiment ověřit nedokázal a zůstává to námětem pro budoucí výzkum.
Studie nenabízí důkaz mimozemského života, ale něco dost možná cennějšího: „neobyvatelné“ je často jen otázka toho, kam se díváme.
Pod rozžhaveným a zmrzlým povrchem se totiž může skrývat mnohem klidnější, stabilnější svět, než bychom čekali.
VIDEO: Měsíc jako nový ropný důl?
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Přežila 37 hodin pod ruinami. Příběh Daniely, která dala zemi naději, ale skončil tragicky
Když záchranáři po 37 hodinách vytáhli z hromady trosek živou dvaatřicetiletou Danielu, celá Kolumbie si s úlevou oddechla. Záběry mladé matky, kterou v ruinách zříceného domu v Pereiře objevil soused díky tichému volání o pomoc, obletěly svět a v národě otřeseném stovkami mrtvých zažehly obrovskou vlnu naděje. Jen o tři dny později z nemocnice dorazila zdrcující zpráva.
Čtyři miliardy na boj se suchem jsou plánovaným rozpočtem ministerstva, upřesnil Babiš
Čtyři miliardy korun, o kterých v souvislosti s bojem proti suchu ve čtvrtek u slapské přehrady hovořil premiér Andrej Babiš (ANO), jsou pouze plánovaným rozpočtem sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství na příští rok. Babiš to pronesl v nedělním příspěvku na sociálních sítích.
„Jsem úplně vyřízená.“ Hrochovou dělilo od maratonské medaile 41 sekund
Tereza Hrochová obsadila na mistrovství Evropy deváté místo v maratonu, na náročné členité trati zaběhla čas 2:28:14 hodiny. V rekordu šampionátu 2:22:26 vyhrála Finka Alisa Vainiová. Hrochovou od medaile dělilo 41 sekund. Mezi muži triumfoval Němec Amanal Petros, jenž výkonem 2:09:11 rovněž pokořil rekord ME.
Čína má kapitalismus v tak surové podobě, že bychom ho tady asi nepřežili, říká investor
Čína dnes představuje pro evropský průmysl jednoho z největších konkurentů. Její ekonomický model ale bývá často popisován příliš jednoduše – jako směs státních dotací a levné práce. Ve skutečnosti je mnohem složitější. „Nazývám ho hybridním modelem. Stále se plánuje po pětiletkách, současně ale vytváří velmi tvrdou konkurenci,“ shrnuje investor Dan Vořechovský, který se na Čínu specializuje.
ŽIVĚ Ukrajina v noci podnikla jeden z největších útoků. Hoří další sklad ruského „Amazonu“
Ukrajina v noci na neděli podnikla jeden z dosud největších vzdušných útoků na Rusko. Tamní ministerstvo obrany oznámilo zničení 822 dronů. Zahynulo šest lidí, z toho pět v Rostovské oblasti na jihu Ruska a jeden v Moskevské oblasti, uvedly místní úřady. Nedaleko ruské metropole hoří po dopadu dronu další sklad internetového obchodu Wildberries.