


Planeta, kde jedna polovina navždy hoří v žáru své hvězdy a druhá tone v temnotě s teplotou blízkou absolutní nule. To zní jako to poslední místo, kde hledat život. Nový experiment ale ukazuje, že hluboko pod povrchem takových světů může teplo obíhat v překvapivě stabilní smyčce – a vytvářet místa, kde by život mohl přežít.

Jmenuje se LHS 3844b a je jen o kousek větší než Země. Obíhá kolem hvězdy, tzv. červeného trpaslíka, vzdálené zhruba 48,5 světelného roku od nás. Jedna věc ji ale od Země zásadně odlišuje: je takzvaně vázaná slapovými silami.
Jinými slovy, kolem své osy se otočí přesně jednou za dobu, za kterou oběhne svou hvězdu, a proto k ní pořád natáčí stejnou tvář. Tedy stejně, jako k Zemi natáčí věčně jen jednu stranu Měsíc.



Důsledek této fixace k hvězdě je extrémní. Jedna polokoule je vystavena nepřetržitému, spalujícímu dni s teplotami zhruba 700 až 1700 kelvinů.
Druhá zůstává v trvalé tmě, kde je taková zima, že se blíží absolutní nule – bodu, za kterým už se částice prakticky nehýbou. Na první pohled dokonalé peklo i mráz zároveň.
Planety s věčným dnem a věčnou nocí přitom nejsou žádná exotika – podle vědců jsou exotikou spíš planety jako Země s pravidelným střídáním dne a noci.
Dosavadní pohled byl jasný: takový teplotní extrém život vylučuje. Tým Daisuke Noteho z Pensylvánské univerzity se rozhodl nedívat se jen na povrch, ale hlouběji, do mohutné kamenné vrstvy mezi kůrou a jádrem planety, kterou si z hodin zeměpisu možná pamatujete pod názvem plášť.
Vznikají tak, že gravitace působí na různě vzdálené části tělesa různě silně: bližší strana je přitahována víc než vzdálenější, což těleso mírně natahuje do protáhlého tvaru. Na Zemi to známe jako příliv a odliv, které způsobuje hlavně Měsíc tahající za oceány. U planet blízko své hvězdy toto neustálé „natahování“ časem zbrzdí rotaci natolik, že se planeta začne otáčet stejně rychle, jako obíhá, a proto k hvězdě navždy natáčí jen jednu stranu.
Vědci se rozhodli nespoléhat na počítačové simulace a sestavili vlastní fyzikální model. „Postavit skutečnou exoplanetu nebylo v rozpočtu,“ žertuje Noto.
Použili kvádrovou nádrž naplněnou glycerinem, který je známý svojí viskozitou, a drobnými krystaly, které mění barvu podle teploty.
Kolem nádrže rozmístili čtyři termostaty, které zahřívaly a chladily jednotlivé oblasti tak, aby napodobily rozdíly mezi věčně osvětlenou stranou, věčně temnou stranou, povrchem a hlubokým planetárním nitrem.
Výsledek je fascinující: v modelu se objevil pozoruhodně stabilní vzorec. Horký materiál stoupal na denní straně, přeléval se horní vrstvou, ochlazoval se u noční strany, kde klesal, a spodní částí pláště se vracel zpět.
Viděli zkrátka jednu souvislou cirkulační smyčku, která se chová jako klidný planetární tep. „Není to chaotické jako zemský plášť,“ říká Noto.
„Je to pomalé a rovnoměrné. Předvídatelné. Vlastně tak trochu nuda, tedy v tom dobrém slova smyslu,“ vysvětluje, v čem je objev převratný.
Jde o zkratku pro exosolární planety, tedy ty, které obíhají kolem jiných hvězd než naše Slunce. První z nich lidstvo spolehlivě potvrdilo v první polovině 90. let. Dnes už jich díky pokročilým technologiím a vesmírným dalekohledům známe několik tisícovek.
To nejzajímavější přišlo při měření přenosu tepla: hodnoty totiž vyšly srovnatelné se zemským pláštěm, což naznačuje, že některé slapově vázané exoplanety mohou v místním měřítku udržovat mírnější geotermální prostředí, obzvlášť v mírných zeměpisných šířkách mezi rozžhaveným a zmrzlým pólem. Tedy přesně tam, kde by život teoreticky mohl mít šanci.
Notův tým navíc spekuluje, že stabilní proudění by mohlo ovlivňovat i pohyb tekutého jádra planety, a tím generovat jiné magnetické pole, než jaké má Země. To už ale experiment ověřit nedokázal a zůstává to námětem pro budoucí výzkum.
Studie nenabízí důkaz mimozemského života, ale něco dost možná cennějšího: „neobyvatelné“ je často jen otázka toho, kam se díváme.
Pod rozžhaveným a zmrzlým povrchem se totiž může skrývat mnohem klidnější, stabilnější svět, než bychom čekali.



Téměř čtyři dny po ničivém zemětřesení v Kolumbii se záchranáři stále snaží najít přeživší ve zřícených budovách. Naději v pátek posílil nález živého muže pod troskami hotelu ve městě Pereira, informovala agentura Reuters. Zemětřesení o síle 7,4 stupně si podle úřadů vyžádalo nejméně 285 mrtvých a téměř 4 000 zraněných. Dalších téměř 400 lidí je stále pohřešováno.



Bylo to ve středu večer naprosto suverénní představení Emmy Zapletalové. Slovenská atletka potvrdila na mistrovství Evropy v Birminghamu pozici největší favoritky běhu na 400 metrů překážek a získala pro svou zemi historické zlato. Ale v širším kontextu k němu došla doslova navzdory osudu.



Jak udržet 80letého Donalda Trumpa během oficiálních akcí vzhůru? To je otázka, kterou musí poradci amerického prezidenta řešit stále častěji. Internet teď ale přišel s vlastní, poněkud bizarní teorií. Podle ní má Trumpovi pomáhat žena, která má na břiše tajné tlačítko, jímž ho probouzí. Celá teorie má však mnohem jednodušší vysvětlení.



Nábor jde skvěle, vojáků jsme za osm měsíců přijali více, než kolik se povedlo minulé vládě za celé čtyři roky. Tím se mimo jiné pochlubil na sociální síti Facebook premiér Andrej Babiš (ANO). Jenže podle zástupců armády pomohl náboru růst platů vojáků. A ten schválila právě předchozí vláda Petra Fialy (ODS).



Policisté ve čtvrtek večer při běžné kontrole zastavili u Obědovic nedaleko Hradce Králové osobní vozidlo značky Audi, které na silnici druhé třídy jelo rychlostí téměř 200 kilometrů v hodině. Za volantem přitom seděl teprve čtrnáctiletý chlapec, uvedla v pátek policie na webu. Policejní hlídce řekl, že automobil je jeho otce.