Pověsil kariéru na hřebík a koupil vozík za kolo. Zdeněk v něm vozí celou pizzerii

Když potkáte Zdeňka na farmářských trzích, snadno byste ho měli za nadšeného souseda, který si odskočil zatopit v peci. Ono to tak vlastně i je: sám zadělává i na místě roztáčí těsto, sám obsluhuje, sám rozhoduje, kde a kdy bude péct.

Související

19 fotografiíProhlédnout si 19 fotografií

Vybudoval chilli impérium, pak ho tělo stoplo. Čech otevřeně popsal maraton bez cíle

Když jsem před lety psala reportáž o pizza peci na korbě klasického pick-upu, myslela jsem si, že bláznivější pojízdnou pizzerii nepotkám. Pak jsem ale před pár týdny dostala tip na Zdeňka Matouška a nestačila jsem se divit.

Zdeněk dělá pizzu přes dvacet let. Letos na jaře pověsil kariéru v pizzerii na hřebík, složil profesionální pec do vozíku za kolo a vyrazil za lidmi. Projekt se jmenuje Pizzakolem a je přesně tak jednoduchý a svobodný, jak zní.

„Před čtyřmi lety jsem si řekl, že chci mít zase něco svého,“ vzpomíná na začátek. „Nechtěl jsem být zavřený. Ta svoboda, volnost a hlavně komunikace s lidmi, to je pro mě to nejdůležitější,“ vysvětluje, co ho dovedlo až sem.

Dvacet let za pecemi v různých pizzeriích, od malých provozů po velké podniky se zvučným jménem, mu dalo řemeslo. Chtěl ale lidem ukázat, že dobře najíst se dá i mimo restaurace.

Dva roky, jedno kolo a vozík z Belgie

Nápad zrál dva roky. Zdeněk chtěl koncept co nejjednodušší – tak, aby se dostal i tam, kam auto nezajede, a aby ho zvládl obsloužit jeden člověk. Vozík si nechal si na míru vyrobit v Belgii, kde je celá „cyklo“ logistika mnohem dál než u nás, kde mají zkušenosti i s cyklododávkami a dalšími v našich kopcovitých terénech obtížně představitelnými vychytávkami.

Srdcem celého vozíku je pec. Nebo přesněji řečeno profesionální pícka se šamotovým kamenem uvnitř, která jde roztopit na plyn i na dřevo až na cca 450 °C. „Na to, jak je to malý, je to opravdu pecka,“ směje se. „Ruku na tom zvenčí udržíte, ale ne dlouho,“ ukazuje, jak ji na pec zvenku skutečně položí. A právě tahle teplota dělá z prostoru omezeného na jednu pizzu přednost, ne handicap, hotová je totiž opravdu za chviličku.

Míň znamená čerstvěji

Plně naložený vozík má kolem 50 kil, takže se po zralé úvaze Zdeněk rozhodl pro motokolo. „Elektrokolo s baterií, která by ho utáhla, by stálo hrozných peněz, tak jsem si nakonec nechal postavit tohle,“ ukazuje pyšně na svůj černý stroj, který se kromě extra širokých gum pyšní také malým motorem, avšak stále v kategorii bez nutnosti SPZ. „Kdykoliv někam přijedu, hned mě všichni slyší,“ směje se.

Těsto nechává kynout 24 až 48 hodin, ale tím, že s sebou nemá lednici, nemůže na místě zpomalit kynutí. Výsledkem omezeného prostoru je krátké menu a jistota, že suroviny jsou pokaždé čerstvé.

Zobrazit
22 fotografií

„Mám tu všechno, co jsem měl v pizzerii,“ říká. „A taky můžu lidem pokaždé zaručit stejnou kvalitu.“ Místo lednice má ve vozíku termoboxy nachlazené mrazicími „náboji“, které všichni dobře známe třeba z autoledniček. I když už po několika hodinách na místě vyndá sáček se sýrem, na dotyk je sýr perfektně chladný.

Ostatně i moderní pizzerie dnes jedou pět šest druhů pizzy, ne třicetipoložkový výběr. Klasiky jako margherita a šunková zůstávají, ale Zdeněk rád ukazuje, že to jde i jinak. Dnešní kousek? Pizza s tymiánovým pestem a klobásou, kterou podává s čerstvě nastrouhaným pecorinem. „Za mě je to luxus,“ glosuje.

Repertoár mění schválně – aby měli lidé důvod přijít zrovna za ním. „Chci, aby věděli, že tohle jinde nenajdou.“ A když občas dojde surovina, nevadí, to prostě k tomuhle typu podniku patří. „Vždycky tu je i něco jiného, takže maximálně vznikne nová pizza. Celý Pizzakolem je tak trochu gastropunk,“ směje se.

Dělat něco od srdce nemusí být jen fráze

Zeptáte-li se Zdeňka, co mu práce dává nejvíc, nezačne mluvit o obratech ani o počtu upečených pizz. „Největší energie je, když vidíte malé děti, jak si to s vámi patlají, dávají si tam pořádné plátky šťavnaté šunky, rajčata,“ popisuje chvíli, kdy dělal na objednávku pizzu s dětmi ve školce.

„Jsou v tu chvíli úplně autentické, jsou s tou pizzou a pizza je s nimi. To bych přál zažít každému. V tyhle chvíle si vždycky uvědomím, že být mezi lidmi byla prostě dobrá volba,“ říká spokojeně.

Nedávno se náhodou dostal na už docela velký festival, kde bylo zhruba 1200 lidí. Za jeden den upekl sto deset pizz, on u pece, kolega u objednávek, a lidé prý trpělivě čekali a nikdo nikam nespěchal.

Pokud by vás náhodou přepadla chuť vyzkoušet Zdeňkovy pizzy, budete si ho muset najít. Pizzakolem není na rohu s neonovým poutačem. Vyráží většinou od středy do pátku, vzhledem k jeho obvyklému pohonu většinou po Praze 14, ale nebojí se ani větších dálek, byl už i na Moravě.

Související

Beznadějně vybookováno. Půjčovna teleskopů mezi Čechy táhne, astronom ví, na co všichni čekají

Pravidelně bývá třeba na farmářských trzích u metra Rajská zahrada, kde jsme ho zastihli i my – a během naší návštěvy bylo jasné, že tu patří k oblíbeným stánkařům: s každým se pozdravil, spoustu svých zákazníků znal jménem a předem věděl, kterou pizzu si dají dneska.

Potkat ho samozřejmě můžete i jinde a objednat si ho můžete i k vám, třeba na tu golfovou jamku nebo na kraj lesa, prostě všude tam, kam se dá dojet na motokole.

Kam příště zamíří, píše na své sociální sítě. „Dělám to s láskou a protože mě to baví, takže nové příležitosti vlastně přichází tak nějak samy,“ říká o plánech na další sezonu. Co bude přes zimu, zatím neřeší. Jedno ale ví jistě: „Pizzakolem bude.“

VIDEO: Pizzerie zapražená za kolem? Pizzakolem je zábavná a opravdu chutná zároveň

Zdroj: autorský článek, pizzakolem.cz