Reklama
Reklama

Vážil jako auto, rozpětí měl jako boeing. Příběh solárního letu, který přepsal historii

Před deseti lety, 26. července 2016, přistál v Abú Dhabí stroj, který poprvé v historii obletěl zeměkouli bez jediné kapky paliva. Za působivým triumfem letounu Solar Impulse 2 se ale skrýval extrémní fyzický i psychický test dvou švýcarských pilotů. V kokpitu o velikosti telefonní budky bojovali s mrazem, spali v intervalech a po kolapsu baterií čelili hrozbě, že celý projekt skončí fiaskem.

Piloti Solar Impulse 2 se fotí pomocí selfie tyče
Piloti Solar Impulse 2 se před deseti lety fotili pomocí selfie tyče.Foto: Reuters
Reklama

Když se podíváte na Solar Impulse 2, vidíte čistou přehlídku fyzikálních paradoxů. Rozpětí křídel mělo 72 metrů – tedy více než legendární dopravní gigant Boeing 747-8. Zatímco boeing ale váží přes čtyři sta tun, celá solární konstrukce ze subtilních uhlíkových vláknin se na váze zastavila na pouhých 2,3 tuny, což odpovídá zhruba většímu rodinnému autu.

Čtyři elektromotory napájené z více než 17 tisíc solárních článků dokázaly obří stroj rozhýbat jen na průměrnou rychlost kolem 80 kilometrů v hodině. Létající laboratoř tak byla v podstatě křehkým kluzákem s rychlostí mopedu, který byl v turbulencích a bouřích vydán napospas živlům.

Hypnóza, jóga a dvacet minut spánku

Skutečné drama se však neodehrávalo v elektrotechnických schématech, ale uvnitř stísněného kokpitu. Ten nebyl přetlakovaný ani vytápěný. Švýcarští vizionáři Bertrand Piccard a André Borschberg se v něm střídali při etapách, které trvaly několik dní a nocí v kuse. V teplotách měnících se od mrazivých minus 20 stupňů Celsia ve výšce devíti tisíc metrů až po spalující vedra u země seděl pilot v jediném křesle, které mu sloužilo jako sedadlo, lůžko i toaleta.

Nejznepokojivější výzvou byl spánek. Aby letadlo zůstalo pod kontrolou, mohl autopilot vést stroj bez zásahu člověka maximálně dvacet minut.

Reklama
Reklama

„Musel jsem naučit své tělo i mysl regenerovat v extrémně krátkých intervalech. Využíval jsem k tomu sebehypnózu, abych se okamžitě uvolnil a upadl do hlubokého spánku, ze kterého mě po dvaceti minutách probudil alarm,“ popsal po dokončení mise Bertrand Piccard pro stanici BBC.

Jeho kolega André Borschberg zase v několikadenních izolacích spoléhal na jógová cvičení a meditace, které mu pomáhaly prokrvovat končetiny v těsném prostoru a udržet koncentraci.

Kde jsou průkopníci dnes?

  • Bertrand Piccard založil nadaci Solar Impulse Foundation, která k dnešnímu dni vyhledala a certifikovala přes 1500 ekologických a zároveň ziskových technologií pro průmysl a stavitelství. Svůj vizionářský apetit navíc neztratil: pod hlavičkou projektu Climate Impulse aktuálně staví vodíkové letadlo, se kterým plánuje v roce 2028 uskutečnit vůbec první nonstop oblet zeměkoule bez mezipřistání.

  • André Borschberg se vydal cestou komerčního vývoje. Spoluzaložil technologický start-up H55, který se stal evropským lídrem ve vývoji a certifikaci elektrických pohonů a bateriových úložišť pro letectví. Jeho systémy dnes využívají světoví výrobci při přestavbách klasických letadel na elektrický i hybridní pohon.

  • A co se stalo se samotným letadlem? Neskončilo jako zaprášený exponát v muzeu. V roce 2019 jej odkoupila společnost Skydweller Aero, která z něj odmontovala lidský kokpit a přestavila ho na plně autonomní obří dron. Dnes tento solární gigant létá ve stratosféře bez pilota jako takzvaná pseudo-družice a pomáhá s monitorováním oceánů i záchrannými pracemi při živelních pohromách.

Krize nad Tichým oceánem

Nejkritičtější moment celého podniku nastal při přeletu Tichého oceánu z japonské Nagoje na Havaj. Borschberg strávil ve vzduchu neuvěřitelných 117 hodin a 52 minut – téměř pět dní a nocí bez přerušení. Vytvořil tím absolutní světový rekord v délce sólového letu.

Solar Impulse 2
Let Solar Impulse 2 byl vizuálně působivý.Foto: Reuters

Během prudkého stoupání a klesání přes mraky se ale lithium-iontové baterie přehřály. Konstrukční tým neměl možnost je za letu ochladit. Borschberg sice na Havaji bezpečně přistál, ale škody na napájecím systému byly tak rozsáhlé, že stroj musel zůstat na zemi. Následovala nechtěná roční pauza, během níž se čekalo na výměnu akumulátorů a vhodné roční období pro pokračování.

Reklama
Reklama

„Lidé si mysleli, že je to konec. My jsme to ale nebrali jako selhání, ale jako součást průkopnického procesu. Nové technologie vás nezřídka dostanou na hranici možností,“ vzpomínal Borschberg v rozhovoru pro magazín Forbes.

V dubnu 2016 se Solar Impulse 2 vrátil do vzduchu. Přelétl Spojené státy, pokořil Atlantik a přes Káhiru dorazil 26. července 2016 zpět do Abú Dhabí. Po 500 hodinách čistého času ve vzduchu a 40 tisících uletěných kilometrech byla mise dokončena.

Milníky v dobývání nebe

Rok

Aktéři / Stroj

Výkon a zajímavost

1924

Vojenské letouny USA

První oblet světa s mezipřistáními. Z původních čtyř strojů dokončily trasu 44 360 km pouze dva. Trvalo to 175 dní.

1929

Vzducholoď Graf Zeppelin

První oblet vzducholodí. Trasu zvládla za 21 dní a nabízela na svou dobu nevídaný luxus v podobě vlastních kajut a jídelny.

1933

Wiley Post (USA)

První sólo oblet. Americký pilot to zvládl za necelých 8 dní, a to i přes fakt, že měl pouze jedno oko a navigoval bez moderních přístrojů.

1949

B-50 Superfortress

První nonstop oblet. Americký bombardér uletěl 37 743 km bez přistání za 94 hodin díky tankování paliva za letu.

1986

Voyager (Yeagerová & Rutan)

První nonstop oblet bez tankování. Letěli 9 dní a 3 minuty v kuse. Při startu škrtali křídly o ranvej, jak byli přetíženi palivem.

2016

Solar Impulse 2

První oblet bez jediné kapky paliva. Čistě na solární pohon. 500 hodin ve vzduchu rozdělených do 17 etap.


Zdroj: ČTK, Solar Impulse Foundation, BBC News, Forbes Magazine, oficiální archiv letu solarimpulse.com

Reklama
Reklama
Reklama