Reklama
Reklama

Peklo roku 1666: Londýn lehl popelem, jeho ztracenou tvář zachránil český rytec

Pro pověrčivou Anglii 17. století představoval rok 1666 předzvěst zkázy. Letopočet obsahoval ďábelské číslo a město se sotva vzpamatovávalo z morové rány předchozího roku, která připravila o život téměř sto tisíc lidí. Kazatelé v ulicích hřímali o božím trestu a málokdo pochyboval, že se blíží zkáza světa. V noci na neděli 2. září 1666 se temná proroctví proměnila v hořící realitu.

Londýn, jak ho neznáme. Václav Hollar zachytil město před velkým požárem.
Londýn, jak ho neznáme. Václav Hollar zachytil město před velkým požárem.Foto: Wikimedia Commons
Reklama

Vše začalo banální chybou v ulici Pudding Lane nedaleko London Bridge. Královský pekař Thomas Farriner zapomněl před spaním řádně uhasit pec. Kolem jedné hodiny ranní se z pekařství vyvalil dým. Vyschlé dřevo domů, které se v těsných uličkách téměř dotýkaly střechami, v kombinaci se silným východním větrem vytvořilo dokonalou ohňovou past.

Čtyři dny v ohnivém kotli

Plameny se šířily nekontrolovatelnou rychlostí. Zoufale neúčinné hašení pomocí kožených věder s vodou selhávalo a starosta zpočátku váhal s nařízením řízeně strhávat pásy domů k vytvoření protipožárních proluk. Oheň polykal celé čtvrti. Lidé v panice házeli majetek do Temže a prchali na člunech, zatímco noční obloha nad městem zářila na desítky kilometrů daleko.

Během čtyř dnů živel pohltil na 13 200 domů, 87 farních kostelů a spálil středověkou katedrálu svatého Pavla, jejíž masivní olověná střecha roztátá žárem stékala ulicemi jako láva. O přístřeší přišlo na sedmdesát tisíc obyvatel – zhruba šestina celé tehdejší populace města. Dobové matriky zaznamenaly pouze šest oficiálních obětí na životech, reálná daň mezi chudými však byla podle historiků podstatně vyšší.

Český svědek, který zachránil paměť města

Uprostřed katastrofy se ocitl také pražský rodák, kreslíř a rytec Václav Hollar. Významný umělec, který v Anglii působil ve službách šlechty i panovníka, město systematicky kreslil už v předchozích letech a vytvořil jeho nejpodrobnější panoramata.

Reklama
Reklama

Když Londýn začal hořet, Hollar nezpanikařil. Vzal skicář a kreslil dál přímo uprostřed kouře a padajícího popela. Po uhašení trosek vytvořil proslulé srovnávací rytiny zachycující město před požárem a po něm. Právě díky českému rytci dodnes víme, jak vypadala britská metropole v dobách Williama Shakespeara, než ji oheň navždy vymazal z mapy.

Požár přinesl také zásadní hygienický předěl. Morová epidemie z roku 1665 byla v době katastrofy sice na ústupu, extrémní žár však zničil staleté dřevěné domy a sklady v centru, vyčistil stoky a definitivně zlikvidoval prostředí pro šíření černé smrti uvnitř City.

Ze spáleniště vyrostlo nové město. Zákony zakázaly stavět z hořlavého dřeva a nařídily použití cihel a kamene, ulice se rozšířily a z trosek vzešla i nová monumentální katedrála svatého Pavla od architekta Christophera Wrena. Zrodil se moderní Londýn, jehož původní středověkou tvář uchoval před zapomněním český mistr rydla.


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama