Před 80 lety, 25. července 1946, se nad klidnou hladinou Tichého oceánu zvedl vodní hřib, jaký svět do té doby neviděl. Američané u atolu Bikini odpálili pod hladinou atomovou pumu zvanou Helena z Bikini. Výbuch vyvrhl dva miliony tun vody, potopil bitevní lodě a lagunu proměnil v radioaktivní peklo, jehož následky obyvatelé ostrovů nesou dodnes.
Test Baker, který v rámci operace Crossroads provedly Spojené státy na atolu Bikini v Marshallových ostrovech v Tichém oceánu, byl prvním podhladinovým výbuchem jaderné bomby. Puma Baker, které se také přezdívalo Helena z Bikini, měla sílu 21 kilotun trinitrotoluenu a byla asi o třetinu silnější než bomba, jež zničila Hirošimu.
Zatímco právě Hirošima a potom Nagasaki ukázaly ničivou sílu jaderných zbraní svržených ze vzduchu, test Baker měl odpovědět na otázku armádních stratégů: Co udělá atomová bomba s válečným loďstvem?
Pumu o síle 21 kilotun TNT umísťovali technici pod dno laguny do hloubky 27,5 metru. V okolí byla jako v pasti rozestavěna celá flotila vyřazených a ukořistěných plavidel – od americké letadlové lodi USS Saratoga až po japonskou bitevní loď Nagato, z níž admirál Jamamoto řídil útok na Pearl Harbor v prosinci 1941. Aby byly podmínky realistické, lodě byly plně natankované a naložené municí. Na palubách a v kajutách navíc čekaly tisíce prasat a koz.
Když bomba v 8:35 ráno vybuchla, vytvořila pod vodou gigantickou plynovou bublinu. Během sekundy se do výšky několika kilometrů zvedl válec vody a korálů široký pět set metrů. Tlaková vlna zvedla bitevní loď USS Arkansas do svislé polohy jako pírko a poslala ji ke dnu.
Radioaktivní dešťová sprcha
Ničivější než samotná tlaková vlna se však ukázala voda. Zatímco při vzdušném výbuchu většina radioaktivního spadu odvěje do atmosféry, podvodní exploze smíchala miliony tun radioaktivního materiálu s mořskou vodou. Na flotilu se snesla smrtící sprcha zahuštěné radioaktivní mlhy.
Záchranářské týmy se dny i týdny marně pokoušely zasažené lodě drhnout a dekontaminovat. Většinu z nich nakonec museli Američané potopit jako nebezpečný odpad přímo na místě nebo odtáhnout k hlubinnému potopení.
Dědictví zamořeného ráje
Test Baker byl jen začátkem. V letech 1946 až 1958 provedly USA na atolech Bikini a Eniwetok celkem 67 pokusných jaderných výbuchů. Vyvrcholením byl v roce 1954 test Castle Bravo – výbuch vodíkové bomby, který byl třikrát silnější (a asi tisíckrát více než bomba shozená na Hirošimu), než vědci čekali, a radioaktivním spadem zamořil stovky domorodých obyvatel okolních atolů i posádku japonské rybářské lodi Šinputsu Maru. K masivnějšímu výbuchu se odhodlali už jen Sověti, 31. října 1961 odpálili Car-bombu o síle 50 až 58 tisíc kilotun TNT.
Z obyvatel rajských ostrovů se stali nedobrovolní uprchlíci. Americké lékařské studie až v roce 1990 přiznaly přímo souvislost mezi testy a desítkami forem rakoviny u místní populace. Dnes leží vrakoviště na dně laguny Bikini jako memento studené války – vyhýbají se mu lidé, ale vyhledávají ho zkušení potápěči i mořský život, který si zamořené vraky osvojil.
Kromě USA testovala jaderné bomby i řada dalších zemí. Sovětský svaz poprvé otestoval atomovou bombu v roce 1949, poté následovala Velká Británie (1952), Francie (1960), Čína (1964), Indie (1974), Pákistán (1998) a KLDR (2006). Jadernými zbraněmi zřejmě disponuje i Izrael, který to sice nikdy oficiálně nepřiznal, ale ani nedementoval. Nejvíc jaderných výbuchů, zhruba přes tisíc, uskutečnily USA (převážně v Nevadě).
Video: Záběry z velína čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny před osudným výbuchem
Zdroj: ČTK
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Babišův podfuk na NATO. Vojáci letiště několikrát odmítli, vláda jim ho vnutila
Jedním z kroků, jak chce současná vláda Andreje Babiše posílit obranné výdaje, jsou investice do letišť. To karlovarské tak bude převedeno pod ministerstvo obrany, které ze svého rozpočtu zajistí jeho provoz i rozsáhlou modernizaci. Splní se tak dlouholeté přání regionálních politiků z Babišova hnutí. Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz z neveřejných dokumentů, sami vojáci letiště odmítají.
Většinu Česka zasáhnou v pondělí silné bouřky, varují meteorologové. Hrozí i kroupy
V pondělí čekají většinu území republky silné bouřky s nárazy větru a kroupami. Vyplývá to z výstrahy, kterou v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Výstrahu před vedry, která původně platila na celý víkend pro téměř celou zemi, omezili meteorologové už jen na většinu území Moravy a Slezska. V celém Česku ale podle ústavu dále platí zvýšené riziko vzniku požárů.
Přežila 37 hodin pod ruinami. Příběh Daniely, která dala zemi naději, ale skončil tragicky
Když záchranáři po 37 hodinách vytáhli z hromady trosek živou dvaatřicetiletou Danielu, celá Kolumbie si s úlevou oddechla. Záběry mladé matky, kterou v ruinách zříceného domu v Pereiře objevil soused díky tichému volání o pomoc, obletěly svět a v národě otřeseném stovkami mrtvých zažehly obrovskou vlnu naděje. Jen o tři dny později z nemocnice dorazila zdrcující zpráva.
Čtyři miliardy na boj se suchem jsou plánovaným rozpočtem ministerstva, upřesnil Babiš
Čtyři miliardy korun, o kterých v souvislosti s bojem proti suchu ve čtvrtek u slapské přehrady hovořil premiér Andrej Babiš (ANO), jsou pouze plánovaným rozpočtem sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství na příští rok. Babiš to pronesl v nedělním příspěvku na sociálních sítích.
„Jsem úplně vyřízená.“ Hrochovou dělilo od maratonské medaile 41 sekund
Tereza Hrochová obsadila na mistrovství Evropy deváté místo v maratonu, na náročné členité trati zaběhla čas 2:28:14 hodiny. V rekordu šampionátu 2:22:26 vyhrála Finka Alisa Vainiová. Hrochovou od medaile dělilo 41 sekund. Mezi muži triumfoval Němec Amanal Petros, jenž výkonem 2:09:11 rovněž pokořil rekord ME.