Reklama
Reklama

Peklo pod hladinou. Před 80 lety odpálili pod mořem pumu, která zničila flotilu i rajský atol

Před 80 lety, 25. července 1946, se nad klidnou hladinou Tichého oceánu zvedl vodní hřib, jaký svět do té doby neviděl. Američané u atolu Bikini odpálili pod hladinou atomovou pumu zvanou Helena z Bikini. Výbuch vyvrhl dva miliony tun vody, potopil bitevní lodě a lagunu proměnil v radioaktivní peklo, jehož následky obyvatelé ostrovů nesou dodnes.

Před 80 lety, 25. července 1946, se nad klidnou hladinou Tichého oceánu zvedl vodní hřib, jaký svět do té doby neviděl. Američané na atolu Bikini odpálili pod hladinou atomovou pumu zvanou Helena z Bikini.
Před 80 lety, 25. července 1946, se nad klidnou hladinou Tichého oceánu zvedl vodní hřib, jaký svět do té doby neviděl. Američané na atolu Bikini odpálili pod hladinou atomovou pumu zvanou Helena z Bikini.Foto: Wikimedia Commons
Reklama

Test Baker, který v rámci operace Crossroads provedly Spojené státy na atolu Bikini v Marshallových ostrovech v Tichém oceánu, byl prvním podhladinovým výbuchem jaderné bomby. Puma Baker, které se také přezdívalo Helena z Bikini, měla sílu 21 kilotun trinitrotoluenu a byla asi o třetinu silnější než bomba, jež zničila Hirošimu.

Zatímco právě Hirošima a potom Nagasaki ukázaly ničivou sílu jaderných zbraní svržených ze vzduchu, test Baker měl odpovědět na otázku armádních stratégů: Co udělá atomová bomba s válečným loďstvem?

Pumu o síle 21 kilotun TNT umísťovali technici pod dno laguny do hloubky 27,5 metru. V okolí byla jako v pasti rozestavěna celá flotila vyřazených a ukořistěných plavidel – od americké letadlové lodi USS Saratoga až po japonskou bitevní loď Nagato, z níž admirál Jamamoto řídil útok na Pearl Harbor v prosinci 1941. Aby byly podmínky realistické, lodě byly plně natankované a naložené municí. Na palubách a v kajutách navíc čekaly tisíce prasat a koz.

Když bomba v 8:35 ráno vybuchla, vytvořila pod vodou gigantickou plynovou bublinu. Během sekundy se do výšky několika kilometrů zvedl válec vody a korálů široký pět set metrů. Tlaková vlna zvedla bitevní loď USS Arkansas do svislé polohy jako pírko a poslala ji ke dnu.

Reklama
Reklama

Radioaktivní dešťová sprcha

Ničivější než samotná tlaková vlna se však ukázala voda. Zatímco při vzdušném výbuchu většina radioaktivního spadu odvěje do atmosféry, podvodní exploze smíchala miliony tun radioaktivního materiálu s mořskou vodou. Na flotilu se snesla smrtící sprcha zahuštěné radioaktivní mlhy.

Záchranářské týmy se dny i týdny marně pokoušely zasažené lodě drhnout a dekontaminovat. Většinu z nich nakonec museli Američané potopit jako nebezpečný odpad přímo na místě nebo odtáhnout k hlubinnému potopení.

Snaha o dekontaminaci  USS New York se míjela účinkem, bitevní loď spolu s dalšími skončila na dně.
Snaha o dekontaminaci USS New York se míjela účinkem, bitevní loď spolu s dalšími skončila na dně.Foto: Wikimedia Commons

Dědictví zamořeného ráje

Test Baker byl jen začátkem. V letech 1946 až 1958 provedly USA na atolech Bikini a Eniwetok celkem 67 pokusných jaderných výbuchů. Vyvrcholením byl v roce 1954 test Castle Bravo – výbuch vodíkové bomby, který byl třikrát silnější (a asi tisíckrát více než bomba shozená na Hirošimu), než vědci čekali, a radioaktivním spadem zamořil stovky domorodých obyvatel okolních atolů i posádku japonské rybářské lodi Šinputsu Maru. K masivnějšímu výbuchu se odhodlali už jen Sověti, 31. října 1961 odpálili Car-bombu o síle 50 až 58 tisíc kilotun TNT.

Z obyvatel rajských ostrovů se stali nedobrovolní uprchlíci. Americké lékařské studie až v roce 1990 přiznaly přímo souvislost mezi testy a desítkami forem rakoviny u místní populace. Dnes leží vrakoviště na dně laguny Bikini jako memento studené války – vyhýbají se mu lidé, ale vyhledávají ho zkušení potápěči i mořský život, který si zamořené vraky osvojil.

Reklama
Reklama

Kromě USA testovala jaderné bomby i řada dalších zemí. Sovětský svaz poprvé otestoval atomovou bombu v roce 1949, poté následovala Velká Británie (1952), Francie (1960), Čína (1964), Indie (1974), Pákistán (1998) a KLDR (2006). Jadernými zbraněmi zřejmě disponuje i Izrael, který to sice nikdy oficiálně nepřiznal, ale ani nedementoval. Nejvíc jaderných výbuchů, zhruba přes tisíc, uskutečnily USA (převážně v Nevadě).

Video: Záběry z velína čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny před osudným výbuchem

Zdroj: ČTK

Reklama
Reklama
Reklama