


Měla být šetrnější alternativou k plastu. Jenže papírová brčka mohou mít vlastní problém. Vědci v nich opakovaně našli takzvané věčné chemikálie, které se v přírodě rozkládají jen velmi obtížně. Nejnovější výzkum ukázal, že právě papírová brčka jich obsahovala ze zkoumaných materiálů nejvíce. Prostá výměna plastu za papír tak nemusí být ekologickým řešením, za jaké jsme ji považovali.

Měla být šetrnější alternativou k plastu. Jenže papírová brčka mohou mít vlastní problém. Vědci v nich opakovaně našli takzvané věčné chemikálie, které se v přírodě rozkládají jen velmi obtížně.
Nejnovější výzkum ukázal, že právě papírová brčka jich obsahovala ze zkoumaných materiálů nejvíce. Ukazuje se tak, že prostá výměna plastu za papír nemusí být ekologickým řešením, za jaké jsme ji považovali.
Nový výzkum zveřejněný loni na podzim se zaměřil na 64 různých druhů jednorázových brček prodávaných v Jižní Koreji. Vědci porovnávali brčka z papíru, plastu, bambusu a dalších materiálů. Výsledek byl poměrně překvapivý. Právě v papírových brčkách našli nejvíce PFAS a také největší množství různých druhů těchto látek. Některé z nich se dokonce objevily pouze v papírových brčkách. Ve srovnání s plastovými a některými dalšími alternativami tak papír v tomto ohledu vyšel nejhůře.
PFAS nepředstavuje jednu konkrétní látku, ale obří rodinu tisíců syntetických sloučenin, které spojuje mimořádná chemická vazba mezi uhlíkem a fluorem. Právě kvůli ní jsou téměř nezničitelné a v přírodě přetrvávají stovky let. Jde o stejnou skupinu vysoce odolných sloučenin, které se využívají při výrobě teflonových pánví, nepromokavých outdoorových bund nebo hasicích pěn. V lidském těle se však nerozkládají, postupně se ukládají především v játrech a ledvinách a vědci je spojují s poruchami imunity, hormonální nerovnováhou i zvýšeným rizikem nádorových onemocnění.
Nejde přitom o první podobné zjištění. Už v roce 2023 testovali vědci z Antverpské univerzity 39 různých značek brček z papíru, bambusu, plastu, skla i nerezové oceli. Takzvané věčné chemikálie našli u většiny testovaných značek, nejčastěji se ale objevovaly právě u papírových brček. Obsahovaly je téměř všechny testované papírové značky – 18 z 20.
U plastových brček je vědci našli také, ale méně často, zatímco v žádném z pěti testovaných nerezových brček je nezjistili. Dva výzkumy z různých zemí tak ukazují stejným směrem: materiál, který měl nahradit plast jako ekologičtější alternativa, může obsahovat látky, jež v přírodě přetrvávají velmi dlouho.
Jak se vůbec mohou podobné látky dostat do papírového brčka? Vysvětlení může být docela prosté. Papír není pro dlouhý kontakt s tekutinou ideální. Nasákne, změkne a začne se rozpadat.
Výrobci proto musí brčko nějak upravit, aby v nápoji vydrželo. A právě při výrobě nebo úpravě materiálu se mohou objevit chemické látky, které papíru pomáhají odpuzovat vodu. Není ale jisté, že byly PFAS do všech testovaných brček přidány záměrně. Mohly se tam dostat i během výroby nebo pocházet ze surovin použitých při výrobě. Jisté je zatím především to, že je vědci opakovaně našli právě v materiálu, který měl být ekologickou náhradou jednorázového plastu.
Pro většinu lidí není nutné řešit, zda je ekologičtější plastové, papírové nebo bambusové brčko. Brčko jednoduše vůbec nepotřebujeme. Papírové brčko mělo vyřešit problém jednorázového plastu. Výzkumy ale ukazují, že pouhá výměna materiálu problém nevyřeší automaticky a může vytvořit jiný. Pokud si tedy chceme ušetřit hledání stále „lepší“ jednorázové varianty, nejjednodušší řešení existuje už teď: nepoužívat brčko tam, kde ho nepotřebujeme.
Pro lidi, kteří ho z praktických nebo zdravotních důvodů používají pravidelně, pak samozřejmě zůstávají varianty určené k opakovanému používání. Pro všechny ostatní ale platí jednoduchá rovnice: žádné jednorázové brčko znamená žádný jednorázový odpad – a také žádnou potřebu řešit, co všechno se skrývá v materiálu, který jsme používali jen několik minut.
Zdroj: link.springer.com, reuters.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, plasticsengineering.org, sciencefocus.com






Jemenští proíránští povstalci Húsíové vypálili ve čtvrtek několik raket na prezidentský palác v jihojemenském Adenu, kam se v roce 2015 uchýlila mezinárodně uznávaná vláda. Húsíové podle agentury AFP uvedli, že cílem útoku bylo vojenské velitelství v prezidentském paláci.



Čtvrteční dopoledne bývá obvykle v Poslanecké sněmovně klidné až ospalé. Tentokrát ale došlo k ostré výměně názorů mezi lidovcem Marianem Jurečkou a zástupcem ANO Pavlem Růžičkou. Důvod: bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka.



Na druhém břehu Atlantiku se dějí pozoruhodné věci. Donald Trump opět změnil názor na válku na Ukrajině a po přátelském rozhovoru s Vladimirem Putinem dohodl dovoz ruské nafty do USA. Ukrajině pak znovu hrozí pozastavením sdílení zpravodajských informací. Navíc se blíží volby, jež mohou zásadně ovlivnit Trumpovu pozici. O tom, co se děje v USA, mluví v pořadu Spotlight amerikanista Kryštof Kozák.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Bruselu na summit Evropské unie. Ve čtvrtek má v programu setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem nebo generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) Markem Ruttem. Zelenskyj to uvedl na síti X.



Sergej Sokolov, šéfredaktor nezávislého ruského listu Novaja gazeta, který byl ve čtvrtek po domovní prohlídce zadržen a odvezen k výslechu, se vrátil do redakce. List, který je ruskými úřady označován za takzvaného zahraničního agenta, o tom informoval na platformě Telegram. Vyšetřování se podle médií týká nezákonného nakládání s osobními údaji.