Pacifikem pluje odpadková skvrna o velikosti Španělska

Martina Kollerová
11. 2. 2008 15:35
Vědci odhadují váhu odpadu na 100 milionů tun
Pláž znečištěná odpadky
Pláž znečištěná odpadky | Foto: Aktuálně.cz, Jaroslav Pikous

Praha/Londýn (Ekolist.cz) - Plastová polévka. Tak někteří vědci přezdívají obrovskému množství odpadků, které se shlukuje v severním Pacifiku asi 500 námořních mil od kalifornského pobřeží směrem k Japonsku.

Odpadky vytvořily v oceánu skvrnu přibližně o velikosti Španělska. Informoval o tom deník The Independent.

Odpadkovou skvrnu objevil americký oceánograf Charles Moore, mimo jiné zakladatel Nadace pro námořní výzkum Algalita. Skvrna podle něj tvoří asi 100 milionů tun plastů. Tuto masu udržuje pohromadě působení spodních oceánských proudů, proto je v neustálém pomalém pohybu.

Vedoucí amerického výzkumného týmu Moorovy nadace Marcus Eriksen vysvětlil: "Skvrna nemá podobu jakéhosi ostrova, po němž by se dalo téměř chodit, jak se lidé původně domnívali. Tak tomu skutečně není, lze ji charakterizovat spíše jako plastovou polévku."

Více čtěte zde: Obří ostrov odpadků mění Pacifik v žumpu

Prognóza: Odpadky zavalí pobřežní pláže 

Oceánograf Curtis Ebbesmeyer, přední odborník na problematiku znečištění oceánů plasty, přirovnává masu odpadků k živému organismu: "Masa se pohybuje oceánem jako obrovské zvíře, které se uvolnilo z řetězu, k němuž bylo připoutáno."

Upozorňuje i na to, co se stane, až se masa přiblíží k pevnině, jako nedávno v oblasti Havajského souostroví: "Odpadky doslova zaplaví pobřeží s plážemi," říká.

Tichým oceánem se v současné době pohybují dvě mohutné skvrny, přičemž obě jsou situovány kolem Havaje. Vědci je pojmenovali západní a východní odpadková skvrna.

A jak tyto útvary vznikly? Přibližně jedna pětina celkového množství odpadků pochází z lodí či ropných plošin. Zbytek připlul od pevniny.

Objevná plavba odpadkovým mořem

Charles Moore, původním povoláním námořník, se v roce 1997 vracel z jachtařského závodu na trase mezi Los Angeles a Havají. Rozhodl se zkrátit si cestu a v severním Pacifiku, tisíce mil od pevninského pobřeží, narazil na obrovské množství odpadků, kterými se plavil několik dní.

"Kdykoli jsem vylezl na palubu, neviděl jsem kolem nic než odpadky," vzpomíná. 

Odpadkovou skvrnu objevil náhodně námořník. Ze satelitů není vidět
Odpadkovou skvrnu objevil náhodně námořník. Ze satelitů není vidět | Foto: Aktuálně.cz, Jaroslav Pikous

Tehdy si začal klást otázky, jak je něco takového vůbec možné. Prodal rodinnou firmu, jež obchodovala s ropným průmyslem, a stal se ekologickým aktivistou. Dnes se tak namísto obchodu s ropnými produkty věnuje problematice znečištění vod oceánů plasty.

Podle oceánografa z Havajské univerzity Davida Karla jsou nicméně výsledky, kterých ve svých výzkumech Nadace Algalita doposud dosáhla, nedostatečné. Podle něj je zapotřebí další bádání.

"Je nezbytně nutné blíže popsat charakter a velikost plastových skvrn. Stejně tak je nutné zkoumat jejich dopad na celý oceánský ekosystém," tvrdí.

Ve spolupráci s nadací proto plánuje realizaci dalšího výzkumného projektu. Ten by se měl uskutečnit již během letošního roku, uvedl The Independent.

Desítky let staré plasty. Příroda je neumí odbourat

Z historického hlediska není znečišťování moří a oceánů vlivem lidské činnosti ničím novým, děje se tak již po staletí. Moderní plastové výrobky ale nejsou biologicky odbouratelné. V "plastové polévce" tak výzkumníci nacházejí odpadky například padesát let staré.

Problém odpadů řeší celý svět
Problém odpadů řeší celý svět | Foto: Reuters

Moore upozorňuje, že plastové skvrny nejsou zachytitelné satelitními snímky. Vrstva odpadků totiž pluje jen malý kousek pod hladinou moře a je do značné míry průsvitná. Proto je možné ji spatřit pouze z lodi.

Plasty představují 90 procent z celkového množství odpadků v oceánech. Podle odhadu OSN z roku 2006 obsahuje každá čtvereční míle oceánské plochy asi 46 tisíc kusů plujících plastů.

Nebezpečí pro člověka i živočichy

Podle statistik Programu OSN pro životní prostředí způsobuje znečištění plasty ročně úhyn více než milionu mořských ptáků a více než 100 000 mořských savců.

Řada mořských ptáků uhyne důsledkem toho, že si plastové odpadky splete s potravou - důkazem jsou zapalovače, stříkačky či zubní kartáčky nalezené v jejich trávicím traktu.

Eriksen z Nadace pro námořní výzkum Algalita upozorňuje, že znečištění oceánů plasty představuje pro člověka přímé a závažné nebezpečí. Značné množství odpadků v oceánech totiž zabírají odpadní materiály plastového průmyslu.

Ty jsou obzvláště nebezpečné, protože se z nich mohou uvolňovat sloučeniny, jako jsou uhlovodíky či pesticid DDT. Tyto látky se pak dostávají do těla mořských živočichů a skrze jejich konzumaci do organismů lidí. Znečištění oceánů je tudíž vážným a aktuálním problémem.

Více o znečištění moří a oceánů čtěte zde:
Špinavé Baltské moře získalo unikátní ochranu
Izrael omývají nejkalnější vody Středozemního moře

Život v mořích vymírá. Také kvůli Česku

 

Právě se děje

Další zprávy