


Leze do oken, škvír i na půdy, a když ji naštvete, pořádně zapáchá. Kněžice mramorovaná, invazní ploštice původem z Asie, se v Česku dál šíří a právě na podzim hledá teplé místo k přezimování. Člověka nekousne, na zahradách ale umí napáchat škody. Jak ji poznat a jak se jí zbavit, když se objeví doma, a proč ji odborníci radí nevracet zpátky ven?

Kněžice mramorovaná pochází z východní Asie, dnes už se ale zabydluje i v Česku. Do nových oblastí se často šíří s pomocí člověka – například spolu s ovocem, zeleninou nebo jiným zbožím.
„Okolo roku 2000 se objevila v Severní Americe, v roce 2004 v Evropě a v roce 2018 v Česku,“ popisuje Ondřej Balvín z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.
U nás zatím nejvíc prospívá v teplejších oblastech. „Její výskyt je pravidelný hlavně v teplých nížinách, v Praze a Brně. Na naší zahradě na okraji Prahy jsem ji začal nacházet až v minulých týdnech,“ říká Balvín.

Právě podzim je chvíle, kdy si jí lidé začínají všímat nejvíc. Jakmile se ochladí, kněžice hledá místo, kde by přečkala zimu. „Zalézá pouze kvůli přezimování. Domy ji přitahují jako teplý a suchý úkryt,“ vysvětluje Balvín.
A tak se tlačí do škvír kolem oken, pod střechy, na půdy nebo do spár ve fasádách. Když najde cestu dovnitř, klidně skončí přímo v bytě. V místech, kde se přemnoží, přitom nemusí jít jen o jeden zatoulaný kus – v budovách mohou přezimovat i tisíce jedinců.
Člověka kněžice mramorovaná nekousne ani nebodne. Když ji ale vyrušíte, spustí jinou obranu: silně páchnoucí sekret. „Pachové žlázy jsou u ploštic spíše pravidlem. Jde o antipredační strategii, která jim umožňuje přežít například útok hmyzožravého ptáka,“ vysvětluje Balvín.
Žádné mačkání ani plácačka: Hmyz reaguje na ohrožení okamžitým vypuštěním silně páchnoucího sekretu, který na kůži, textilu i plastech ulpívá celé dny.
Pozor na běžný vysavač: Nikdy kněžici nenasávejte přímo do trubice. Proud horkého vzduchu z motoru roznese pachový chemický koktejl po celém pokoji a přístroj bude zapáchat týdny. Pokud chcete vysavač použít, přetáhněte přes ústí trubice starou silonovou punčochu a upevněte ji gumičkou – ploštice uvízne v improvizované kapse.
Mýdlová past: Opatrně nechte hmyz přelézt na list papíru a sklepněte ho do zavařovací sklenice s vodou a kapkou běžného saponátu na nádobí. Jar naruší povrchové napětí hladiny a ploštice se během pár sekund utopí, aniž stihne vyloučit pach.
Rychlé spláchnutí: Pokud nemáte po ruce vodu se saponátem, naberte ploštici do tlusté vrstvy toaletního papíru, jemně zabalte bez stlačení a okamžitě spláchněte do záchodu.
Když ji tedy zmáčknete nebo pevně sevřete, může reagovat stejně, jako kdyby ji chytil predátor. „V rukou člověka jí pach samozřejmě příliš nepomůže, ale to ona neumí dobře odhadnout.“
Jinak je pro člověka neškodná. „Kousnout ani bodnout určitě nemůže, má sosák přizpůsobený sání rostlinných pletiv,“ dodává Balvín.
Najdete ji doma a první nápad je vyhodit ji ven? U invazního druhu to nemusí být nejlepší řešení. „Doporučil bych kněžici usmrtit. Jde o invazní organismus, který lokálním ekosystémům nijak nepomáhá,“ upozorňuje Balvín.
Pokud se chcete vyhnout zápachu, můžete ji nechat přelézt na list papíru nebo ji vysát vysavačem. Ještě lepší je ale nepustit ji dovnitř vůbec. Pomoci mohou hlavně sítě v oknech a utěsněné škvíry kolem oken a dveří. Na repelenty už takový spoleh není.



V bytě je hlavně nepříjemným vetřelcem. Na zahradě už ale může být skutečným škůdcem. Saje na více než 300 druzích rostlin a nevyhýbá se ani ovoci a zelenině. Napadá například jabloně, hrušně, broskvoně, luštěniny nebo plodovou zeleninu. Dospělci i nymfy sají z listů a plodů, které se pak mohou deformovat nebo nekrotizovat.

Kněžice mramorovaná dorůstá přibližně 17 milimetrů. Je hnědě až hnědožlutě zbarvená a na okrajích zadečku má střídavě světlé a tmavé pásky. Nejsnáze si ji lidé spletou s naší původní kněžicí mlhovitou. „Ta se liší výrazným trnem na spodní straně zadečku,“ vysvětluje Balvín.
Podobně může zmást i vroubenka americká, která se na podzim rovněž stěhuje do domů. Ta je ale výrazně štíhlejší, má delší nohy a tykadla a nápadně rozšířené zadní holeně.

Pokud máte podezření, že jste kněžici mramorovanou zahlédli, můžete nález nahlásit také prostřednictvím projektu Najdi.je. Vědcům tím pomůžete sledovat, kam se invazní druh v Česku dál šíří. Nález lze zadat zde.
Zdroj: autorský text, Najdi.je










Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.



Demonstrace s názvem "Letná proti 4:36" na pražské Letné v neděli podpoří veřejnoprávní média. Podle organizátorů ze spolku Milion chvilek budou lidé od 14:00 protestovat proti změně financování veřejnoprávních médií a za jejich nezávislost. První lidé přicházeli před 11:00 na pražskou demonstraci na podporu veřejnoprávních médií.



V německých televizích začíná sezona česko-německé pohádky Tři oříšky pro Popelku. Tamní stanice ji až do Tří králů odvysílají sedmnáctkrát, poprvé už v neděli na veřejnoprávní stanici Das Erste. Snímek Václava Vorlíčka z roku 1973 patří v Německu k nejoblíbenějším vánočním klasikám a tradičně ho doprovází i výstava na zámku Moritzburg.



Běloruská tenistka Aryna Sabalenková se omluvila za sprostý výstup při páteční porážce s Ukrajinkou Elinou Svitolinovou na závěr skupiny na Turnaji mistryň. Na sociálních sítích uvedla, že nadávky nepatřily soupeřce.



Soud v Jordánsku odsoudil tři muže k trestu smrti oběšením za říjnový útok na kostel v governorátu Karak, informovala v neděli agentura AFP. Kromě útoku, který si vyžádal devět mrtvých, soud pachatele shledal vinnými také ze spiknutí za účelem spáchání teroristických činů a propagace idejí teroristické organizace.



Evropská unie chystá nový rozpočet, který bude platit v období 2028–2034. Jednání ale doprovázejí tvrdé střety a emoce, kdy se v Bruselu ostře střetává tábor „šetřílků“ s „přáteli koheze“. Bohatší severní státy již odmítají dál financovat rozvoj chudších regionů a může to dopadnout i na Česko. Možné důsledky popisuje v podcastu Evropa v souvislostech Aneta Zachová, šéfredaktorka webu Update-eu.cz.