Washington - Lidstvo čeká hladomor, jaký nemá v historii obdoby. Koncem tohoto století bude hladem trpět polovina obyvatel planety.
S černou předpovědí tentokrát přišli vědci ze Spojených států. Celosvětová potravinová krize, mnohem horší než ta současná, bude mít podle nich jediného - a za 90 let naprosto nezpochybnitelného - viníka: globální oteplování.
Základní potraviny budou chybět nejen v tropech a subtropech (i když tam bude situace nejhorší).
Krušné časy čekají i Evropu a Ameriku, píší v posledním čísle časopisu Science klimatolog David Battisti ze Seattlu a ekonomka Rosamond Naylorová ze Stanfordovy univerzity.
"Pokud teploty nepřestanou růst, zůstanou trvale vysoké i na konci 21. století a v mnoha částech světa budou překonána dosavadní teplotní maxima, bude zásobování potravinami vážně ohroženo," řekl Battisti.
"A to jsme ještě nezohlednili zásoby vody, které se vlivem vysokých teplot dostanou pod obrovský tlak," citovala ho agentura AP.
Souvislosti: Miliarda lidí zůstane bez vody. I kvůli Čechům
Více lidí, méně jídla
K odstrašujícímu scénáři vědce dovedla dosavadní měření a celkem 23 zkoumaných klimatických modelů.
Ze stejných modelů vycházel i Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) při OSN, který v roce 2007 zvěřejnil teplotní výhled na roky 2050 až 2090.
A výsledek? Jen v tropických a subtropických oblastech poklesnou výnosy z pěstování kukuřice a rýže až o 40 procent. Počet obyvatel planety - a tudíž i počet strávníků - přitom bude oproti současnosti dvojnásobný.
Na klesající úrodě se podepíše i trvale vychlá půda.
Podle Battisti a Naylorové na tom nejhůř ze všech budou oblasti kolem rovníku, konkrétně území mezi 35. stupněm severní a 35. stupněm jižní šířky. Tedy Afrika, velká část Austrálie, jih Číny a Indie, ale i země najih od USA a na sever od Argentiny.
Právě v nejchudších zemích, jako jsou africký Súdán, Čad, Mali, Mauritánie nebo Etiopie, přitom rychle roste počet obyvatel.
Podle OSN stoupnou teploty v okolí rovníků do roku 2100 o 3,2 stupně.
Rok 2003 se bude opakovat
Ušetřena ale nezůstane ani Evropa, varují vědci v časopisu Science.
Běžná tak budou extrémní vedra, která kontinent zasáhla například v srpnu roku 2003. Během léta tu tehdy zemřelo o 70 tisíc lidí více, než je v této roční době obvyklé.
V takzvaných "starých" členských zemí EU horka nejhůře snášeli lidé ve Francii a Itálii, ale i ve Španělsku, Portugalsku, Belgii a Lucembursku, kde počty mrtvých vzrostly nejvíc.
S rostoucími teplotami se i tady sníží zemědělská úroda, a tedy i množství jídla, které bude z domácí produkce k dispozici.
K čemu přesně dojde, ukázal už zmiňovaný rok 2003.
Ve Francii tehdy bylo o 3,6 stupně tepleji než v letech předchozích. Zemědělci následně sklidili podstatně méně o pšenice (o 21 procent), ovoce (o 25 procent) i kukuřice (o 30 procent) než v roce 2002.
Nebezpečná migrace
Evropu ale zasáhne ještě další rána: migrace z chudých a nejvíce "vysušených" zemí.
"Hladomor způsobený oteplením povede k masivnímu stěhování národů," píše se v nové studii.
"Stěhování" však bude vypadat jinak než teď.
"Dříve si lidé mohli vybrat jiné místo, když je z jejich domova vyhnal hlad," vysvětlil americký klimatolog David Battisti. "V budoucnu už ale žádné takové místo nebude. Jídlo budou hledat stovky miliónů lidí."
Souvislosti: Maledivy mizí v oceánu. Hledají půdu v zahraničí
