reklama
 
 

Čech staví v Karpatech jurty. Chce žít v souladu s přírodou

8. 6. 2015
Foto: archiv Petr Skořepa
Rozhovor s přírodním stavitelem o výhodách života v alternativních stavbách. Je slaměno-hliněná jurta vhodným řešením, když máte hluboko do kapsy a chcete žít mimo město?
Doporučujeme

Praha – Petr Skořepa se před časem odstěhoval z velkoměsta na západ Slovenska, kde si postavil původní mongolské kruhové stavení. S manželkou Zuzanou v něm teď vychovává své první dítě.

Stavby alternativních domů a život v souladu s přírodou ale nejsou podle jeho slov pro každého. Taková jurta sice díky použitým materiálům vyjde docela levně, člověk ale musí přiložit ruku k dílu, aby stavba ve výsledku nevyšla stejně draho jako moderní dům.

Jedna taková komunita se nachází i na Slovensku v právě vyrůstající osadě v Bílých Karpatech, kde lidé společně žijí, pomáhají si a volí soběstačné bydlení. Sám Petr Skořepa právě rekonstruuje hliněný domek, když zrovna nepomáhá v rámci sdružení Ekovesnice stavět jiným obydlí z přírodních materiálů.

Aktuálně.cz: Jak jste se ke stavbě alternativního bydlení vůbec dostal?

Petr Skořepa: Doneslo se mi, že jeden Slovák postavil dům za 80 tisíc korun, což mi přišlo jako hloupost. Zaujalo mě to ale a začal jsem se zajímat o stavění ze slámy a hlíny. Okamžitě jsem se do toho zamiloval, i když jsem si ještě tehdy myslel, že tyto stavby nemají dlouhého trvání. Až postupně zkušenostmi z Francie, Rakouska, ale i Česka jsem se dopracoval k tomu, že pokud dům postavím z přírodních materiálů dobře, může vydržet i dlouhá staletí.

Přináší komfort moderního nízkoenergetického domu a místy i větší, protože udržuje optimální vlhkost vzduchu v interiéru. Jeho užitná hodnota je tedy daleko vyšší, než je tomu u průměrné dnešní výstavby. Stavění je zábavné a příjemné, navíc netvoříme téměř žádný odpad. Dřevo, které zbude, se spálí v kamnech, sláma zkompostuje, hlína a kámen se znovu použijí nebo vrátí do přírody.

A.cz: Jak vypadá vaše soukromé bydlení?

Dva roky jsme bydleli s malým miminkem ve slaměné jurtě, ze které je nyní ateliér a prostor na cvičení. Někdy ji využívají dobrovolníci nebo lidé na vyzkoušení, jak se v takovém domě žije. Pro sebe předěláváme starý hliněný dům na nízkoenergetický.

A.cz: To asi není život pro každého...

Určitě ne. Stejně jako bydlení v paneláku, které také není pro každého.

A.cz: Nepřijde vám, že se to podobá spíše životu na dovolené nebo na táboře?

Ne, spíše bych řekl, že je to jako život na farmě, kde je spousta práce od rána do večera, která nás ale baví a děláme ji rádi.

A.cz: Jak dlouho trvá stavba takového domu?

Je to různé. Dokážeme postavit hrubou stavbu za 14 dní. Svépomocí si lidé staví domy od jednoho do tří let, a to podle času a peněz, které na to mají. Zajímavé je, že tyto domy se staví s větší radostí a zápalem. Lidé se na stavbách setkávají, učí se, zkouší, povídají si a večer se scházejí ke společné zábavě.

A.cz: Čím je majitel takového domu omezen? Vnitřek asi nebude vybaven nejmodernějšími spotřebiči a plazmovou televizí. 

Když budete chtít, můžete mít vše, po čem vaše srdce touží. Omezení si vytváří každý sám. Jistě, můžete v drahém soběstačném domě plýtvat vším jako kdekoli jinde, ale jednoduchý soběstačný dům potřebuje méně zdrojů, a tedy i větší dobrovolnou skromnost člověka, který tam žije. Ono takové skladování elektřiny není úplně jednoduchá a levná záležitost.

A.cz: Co ve vašem případě znamená soběstačné bydlení?  

Už samo slovo soběstačné hodně napovídá. Nebere zdroje ze sítí, ale elektřinu, teplo a jiné zdroje si vyrábí samo s velmi malou náročností na okolí. Soběstačný dům nelze napájet jen energií ze sluníčka, když nám v našich podmínkách slunce v zimě nesvítí.

A.cz: Na Slovensku jste založil osadu. Čí to byl nápad?

Už dříve jsme se pokoušeli rozjet podobný projekt na severu Čech se skupinkou deseti lidí, která se ale nakonec rozutekla po celé republice, protože jsme nesehnali vhodné pozemky. Odstěhoval jsem se proto na Slovensko, kde jsem si našel ženu a společně jsme si vysnili náš nový život. Našli jsme pozemek skoro na hranicích v Bílých Karpatech, kde právě budujeme již čtvrtým rokem osadu. Provozujeme tu pobyty ve tmě nebo letní školu přírodního stavitelství.

Je to osada složená z nízkoenergetických domů a život v ní vypadá jako v jakékoli jiné malé osadě. Žije tu pár lidí, kteří si pomáhají.

Svépomocí lze postavit dům o 50 metrech čtverečních do 200 tisíc korun.

A.cz: Jak sháníte stavební povolení?

Většinou stavíme dřevostavby, které mají svá pravidla. Konstrukci počítá statik, vyjadřuje se požárník apod. Postup je tedy stejný jako u jakékoli jiné stavby. Jediný rozdíl je použití přírodních izolací a povrchových úprav a tím minimalizujeme odpad a dopad na okolí.

A.cz: Kolik taková stavba vůbec stojí? Obracejí se na vás i lidé, kterým jde spíše než o životní styl o úsporu financí?

Je důležité, jestli máte na mysli slaměný dům nebo soběstačné bydlení. Jedno je o materiálech a druhé o energiích, čímž se liší i náročnost stavby a cena. Dá se říci, že při stavbě na klíč lze domy stavět za ceny jako běžné domy, ale také lze svépomocí postavit dům o 50 metrech čtverečních do 200 tisíc korun. Běžný rodinný dům o rozloze 120 metrů čtverečních do jednoho milionu korun. Záleží na komfortu, vybavení, materiálech, energiích...

A.cz: Mají Češi zájem o alternativní bydlení?

Zájem roste, nestíhám odpovídat na příchozí maily, proto pořádáme i kurzy, jak si takové domy postavit svépomocí. Během roku navíc vyjdou knihy Manuál ekologické výstavby a Jak na soběstačný dům.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama