Reklama
Reklama

Olízni, namoč, maluj. Jak svítící hodinky zabíjely takzvané „radiové dívky“

Na začátku 20. století byly hodinky svítící ve tmě symbolem pokroku - působily téměř magicky a slibovaly praktičnost i moderní styl. Jen málokdo ale tehdy tušil, že za jejich jasem stojí radioaktivní prvek, který pomalu, ale jistě ničí lidské tělo. A že jeho oběťmi se stanou především mladé ženy, dnes známé jako „Radium girls“ neboli „radiové dívky“.

Radium Girls
Příběh dívek připomíná, že technologický pokrok bez znalostí a etiky může mít tragické následky. A že odvaha obyčejných lidí může změnit svět.Foto: Profimedia
Reklama

V roce 1916 otevřela společnost United States Radium Corporation v New Jersey továrnu na výrobu hodinek a přístrojů se svítícími ciferníky. Práci, která byla dobře placená a považovaná za elegantní i bezpečnou, zde zastávaly převážně ženy ve věku mezi 14 a 20 lety. A v městských adresářích byly tyto pracovnice dokonce vedeny jako „umělkyně“.

Jejich úkolem bylo nanášet na ciferníky barvu zvanou Undark a pro jemnou práci dostaly štětce z velbloudí srsti. Ty se však rychle třepily, a tak byly ženy vedením instruovány k technice zvané „olízni, namoč, maluj“ – tedy zašpičatit štětec rty, namočit jej do barvy a pokračovat v malování.

Na přímý dotaz, zda je barva nebezpečná, dostávaly ženy ujištění, že je zcela bezpečná – dokonce i při požití. Jenže to nebyla pravda.

Radium jako zázračný lék

Důvěra v bezpečnost radia nebyla náhodná. Po jeho objevu Marií a Pierrem Curieovými v roce 1898 se začalo používat v medicíně, zejména při léčbě rakoviny. A brzy se z něj stal téměř všelék –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ protože radium fungovalo v léčbě rakoviny, lidé mu začali připisovat téměř neomezené léčivé schopnosti.

Reklama
Reklama

Radium proto výrobci začali přidávat do zubních past, kosmetiky, nápojů i potravin. V reklamách pak slibovali vitalitu, energii a zdraví. A tak si lidé tohoto neviditelného nepřítele víc a víc nosili do svých domovů.

Ženy v továrnách nebezpečnou látku nejen polykaly při práci, ale také si jím ze zábavy natíraly zuby či nehty. Jemný prach z barvy se pak usazoval na jejich vlasech a šatech. Po práci doslova svítily – což bylo tehdy považováno za půvabné.

Legrace však po nějaké době skončila, i když pravda na sebe nechala dlouho čekat –⁠⁠ první vážné zdravotní potíže se začaly objevovat až na počátku 20. let. Únava, bolesti zubů, chudokrevnost a problémy s klouby zpočátku lékaři špatně rozpoznali. Proč? Třeba proto, že radium se v těle chová podobně jako vápník, a proto se ukládá do kostí. Problémem radioaktivního záření však je, že jeho účinky nejsou okamžité. Kostní tkáň i krvetvorbu tak poškozuje postupně. „Téměř za vše, co dnes víme o účincích radiace v lidském těle, vděčíme těmto ženám,“ shrnuje historička a autorka knihy The Radium Girls Kate Mooreová.

Radiová čelist

První známou obětí byla Mollie Maggiaová, která zemřela v roce 1922 ve věku 22 let. Trpěla nemocí později nazvanou „radiová čelist“, při níž docházelo k odumírání kostí v oblasti čelisti. Přesto byla její smrt oficiálně připsána jiné příčině.

Reklama
Reklama

Příběh nadchl i filmaře

Pokud vás tento příběh zaujal, můžete si pustit film s názvem Radium Girls z roku 2018 pojednávající právě o těchto dívkách, které kvůli svítícím hodinkám přišly o to nejcennější.

Firma se snažila zdravotní problémy zaměstnankyň zlehčovat nebo popírat. Teprve v roce 1927 se pět žen vedených Grace Fryerovou rozhodlo společnost zažalovat. A případ vzbudil celosvětovou pozornost. Ačkoli se United States Radium Corporation pokusilo ženy zdiskreditovat, spor byl v roce 1928 urovnán ve prospěch zaměstnankyň. Šlo o jeden z prvních případů, kdy pracovníci získali odškodnění za nemoc z povolání.

Změna přišla právě díky nim

Ačkoliv se mnoho žen spravedlnosti nedožilo, jejich příběh nezmizel. Případ „radiových dívek“ zásadně ovlivnil pracovní právo, přispěl ke vzniku pravidel bezpečnosti práce, změnil přístup vědců k výzkumu radiace a nepřímo vedl ke vzniku Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v roce 1970.

Svítící hodinky se tak dnes vyrábějí bezpečně, bez použití radia. Jejich dávná záře však zůstává mementem, přičemž příběh dívek připomíná, že technologický pokrok bez znalostí a etiky může mít tragické následky. A že odvaha obyčejných lidí může změnit svět.

Reklama
Reklama

Zdroje: Versant, CNN, Facebook

Reklama
Reklama
Reklama