


Na začátku 20. století byly hodinky svítící ve tmě symbolem pokroku - působily téměř magicky a slibovaly praktičnost i moderní styl. Jen málokdo ale tehdy tušil, že za jejich jasem stojí radioaktivní prvek, který pomalu, ale jistě ničí lidské tělo. A že jeho oběťmi se stanou především mladé ženy, dnes známé jako „Radium girls“ neboli „radiové dívky“.

V roce 1916 otevřela společnost United States Radium Corporation v New Jersey továrnu na výrobu hodinek a přístrojů se svítícími ciferníky. Práci, která byla dobře placená a považovaná za elegantní i bezpečnou, zde zastávaly převážně ženy ve věku mezi 14 a 20 lety. A v městských adresářích byly tyto pracovnice dokonce vedeny jako „umělkyně“.
Jejich úkolem bylo nanášet na ciferníky barvu zvanou Undark a pro jemnou práci dostaly štětce z velbloudí srsti. Ty se však rychle třepily, a tak byly ženy vedením instruovány k technice zvané „olízni, namoč, maluj“ – tedy zašpičatit štětec rty, namočit jej do barvy a pokračovat v malování.
Na přímý dotaz, zda je barva nebezpečná, dostávaly ženy ujištění, že je zcela bezpečná – dokonce i při požití. Jenže to nebyla pravda.
Důvěra v bezpečnost radia nebyla náhodná. Po jeho objevu Marií a Pierrem Curieovými v roce 1898 se začalo používat v medicíně, zejména při léčbě rakoviny. A brzy se z něj stal téměř všelék – protože radium fungovalo v léčbě rakoviny, lidé mu začali připisovat téměř neomezené léčivé schopnosti.
Radium proto výrobci začali přidávat do zubních past, kosmetiky, nápojů i potravin. V reklamách pak slibovali vitalitu, energii a zdraví. A tak si lidé tohoto neviditelného nepřítele víc a víc nosili do svých domovů.
Ženy v továrnách nebezpečnou látku nejen polykaly při práci, ale také si jím ze zábavy natíraly zuby či nehty. Jemný prach z barvy se pak usazoval na jejich vlasech a šatech. Po práci doslova svítily – což bylo tehdy považováno za půvabné.
Legrace však po nějaké době skončila, i když pravda na sebe nechala dlouho čekat – první vážné zdravotní potíže se začaly objevovat až na počátku 20. let. Únava, bolesti zubů, chudokrevnost a problémy s klouby zpočátku lékaři špatně rozpoznali. Proč? Třeba proto, že radium se v těle chová podobně jako vápník, a proto se ukládá do kostí. Problémem radioaktivního záření však je, že jeho účinky nejsou okamžité. Kostní tkáň i krvetvorbu tak poškozuje postupně. „Téměř za vše, co dnes víme o účincích radiace v lidském těle, vděčíme těmto ženám,“ shrnuje historička a autorka knihy The Radium Girls Kate Mooreová.
První známou obětí byla Mollie Maggiaová, která zemřela v roce 1922 ve věku 22 let. Trpěla nemocí později nazvanou „radiová čelist“, při níž docházelo k odumírání kostí v oblasti čelisti. Přesto byla její smrt oficiálně připsána jiné příčině.
Pokud vás tento příběh zaujal, můžete si pustit film s názvem Radium Girls z roku 2018 pojednávající právě o těchto dívkách, které kvůli svítícím hodinkám přišly o to nejcennější.
Firma se snažila zdravotní problémy zaměstnankyň zlehčovat nebo popírat. Teprve v roce 1927 se pět žen vedených Grace Fryerovou rozhodlo společnost zažalovat. A případ vzbudil celosvětovou pozornost. Ačkoli se United States Radium Corporation pokusilo ženy zdiskreditovat, spor byl v roce 1928 urovnán ve prospěch zaměstnankyň. Šlo o jeden z prvních případů, kdy pracovníci získali odškodnění za nemoc z povolání.
Ačkoliv se mnoho žen spravedlnosti nedožilo, jejich příběh nezmizel. Případ „radiových dívek“ zásadně ovlivnil pracovní právo, přispěl ke vzniku pravidel bezpečnosti práce, změnil přístup vědců k výzkumu radiace a nepřímo vedl ke vzniku Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v roce 1970.
Svítící hodinky se tak dnes vyrábějí bezpečně, bez použití radia. Jejich dávná záře však zůstává mementem, přičemž příběh dívek připomíná, že technologický pokrok bez znalostí a etiky může mít tragické následky. A že odvaha obyčejných lidí může změnit svět.






Zdeněk Hřib, posilněný pirátským úspěchem ve sněmovních volbách, působil hned od sobotního rána poměrně sebevědomě. To gradovalo krátce před obědem, kdy Ivan Bartoš na pódiu letitého prachatického kongresového centra oznámil, že ze 611 odevzdaných hlasů jich Hřib získal 469 a jasně obhájil pozici předsedy strany. Kromě toho, že chce uspět v komunálních volbách, ohlásil přípravu Pirátů na vládnutí.



V čele ODS nahradil expremiéra Petra Fialu dosavadní místopředseda ODS Martin Kupka. V tajné volbě pražského kongresu porazil Radima Ivana. Rovněž Piráti si dnes v Prachaticích zvolili nové vedení. Staronovým předsedou se stal Zdeněk Hřib.



Před 10 lety zemřel legendární sportovní komentátor Karol Polák, jehož hlas provázel diváky při největších sportovních událostech, včetně olympiád a fotbalových šampionátů. Vášeň pro sport a odborné znalosti z něj udělaly ikonu československé televize a ovlivnily celé generace fanoušků. Připomeňte si jeho slavné hlášky.



Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) odstranil ze své kanceláře vlajku Evropské unie (EU). Vyplývá to z videa, které zveřejnil na síti X. Původně byly v kanceláři předsedy Sněmovny ve stojanu jedna vlajka České republiky a druhá EU. Okamura poznamenal, že tak to v kanceláři zůstalo po jeho předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové (TOP 09).



„Chci, aby Piráti byli tvrdou, konstruktivní a sebevědomou silou," uvedl Zdeněk Hřib, který se dnes opět stal předsedou Pirátů. Strana si jej dnes zvolila na celostátním fóru v Prachaticích, kde porazil vyzyvatele Davida Witosze. Strana si rovněž zvolila čtyři místopředsedy.