Odtud Trump útočil na Írán. Floridský palác se změnil v luxusní pevnost, ze které se řídí válka

Zatímco první rakety v sobotu dopadaly na cíle v Íránu, Donald Trump neseděl v bezpečí Bílého domu. Rozkazy k útokům, které otřásly Blízkým východem, vydával z pozlacených sálů své floridské rezidence Mar-a-Lago. Jak se ze sídla nejbohatší ženy Ameriky stal „válečný kabinet“, kde se mezi charitativními večírky a golfem rozhoduje o osudu světa?

Fotografie zveřejněné Bílým domem zachytily prezidenta a členy jeho týmu při monitorování momentálně silně diskutované operace právě odsud. Viceprezident byl ve Washingtonu, ale Mar-a-Lago se znovu potvrdilo jako plně funkční mocenské centrum mimo hlavní město.

V době, kdy prezident z Mar-a-Lago monitoroval vývoj operace proti Íránu, se v rezidenci odehrálo i krátké diplomatické setkání. Během charitativní akce se tam s Donaldem Trumpem osobně setkal zástupce českého velvyslance ve Spojených státech Jan Havránek.

Setkání ilustruje specifickou roli Mar-a-Lago: i v okamžiku zásadních vojenských rozhodnutí zde paralelně probíhají společenské akce, diplomatické kontakty i politická jednání.

A jen krátce poté se rezidence dostala do titulků znovu – tentokrát kvůli bezpečnostnímu incidentu. Příslušníci Tajné služby zastřelili u vstupu do areálu jednadvacetiletého Austina T. Martina ze Severní Karolíny, který pronikl do zabezpečeného perimetru s brokovnicí a kanystrem s palivem. Prezident byl v té době ve Washingtonu a nikdo další nebyl zraněn.

Sen nejbohatší ženy Ameriky

Abychom však lépe pochopili význam tohoto místa, je třeba vrátit se do roku 1927. Tehdy si sídlo nechala postavit Marjorie Merriweather Postová – dědička impéria Postum Cereal Company, v meziválečném období nejbohatší žena Spojených států, podnikatelka, ale i výrazná společenská osobnost. Po svém otci převzala potravinářské impérium, které později vyrostlo v koncern General Foods, a zároveň patřila mezi nejvlivnější filantropky své doby, sběratelky umění a organizátorky velkolepých společenských akcí.

Mar-a-Lago – v překladu „Od moře k jezeru“ – mělo být jejím odkazem. Rozlehlé sídlo vybudovala jako zimní palác a místo, kde se scházela diplomatická i finanční elita: jejím snem bylo, aby se po její smrti stalo zimním Bílým domem. To se však nestalo. Ačkoliv po jejím úmrtí byla vila skutečně odkázána federální vládě, ta ji kvůli vysokým nákladům na údržbu vrátila rodině.

„Bílý slon“, kterého nikdo nechtěl

Když Donald Trump nemovitost v roce 1985 koupil (za částku mezi sedmi a deseti miliony dolarů), objekt měl 58 ložnic, 33 koupelen, tři protiatomové kryty, divadlo, taneční sál i devítijamkové golfové hřiště – a zároveň obrovské náklady na provoz. V 90. letech Trump sám označil sídlo za „bílého slona“, tedy majetek, který je téměř nemožné prodat a jehož údržba je extrémně nákladná.

Klíčovým krokem bylo zavedení přísných listinných omezení, která znemožnila další dělení pozemku a omezila využití nemovitosti výhradně na soukromý klub. Tím sice dramaticky snížil její potenciální tržní hodnotu jako luxusního rezidenčního sídla, ale zároveň si otevřel cestu k jinému modelu: přeměnil ji na exkluzivní členský klub.

V roce 1994 tak vznikl Mar-a-Lago Club, financovaný vysokými vstupními poplatky a členskými příspěvky. Tento model umožnil pokrýt náklady na údržbu historické památky – a zároveň zvýšil prestiž místa.

Miliardová otázka

Hodnota Mar-a-Lago se později stala jedním z klíčových bodů civilního procesu o finanční podvody v New Yorku. Zatímco daňové ocenění okresu Palm Beach stanovilo hodnotu mezi 18 a 27,6 milionu dolarů, Trump ve svých finančních výkazech uváděl částky mezi 426 a 612 miliony dolarů. Prokuratura tvrdila, že jeho společnost oceňovala nemovitost tak, jako by neexistovala zmíněná omezení využití. Obhajoba naopak argumentovala, že oceňování nemovitostí je subjektivní a že banky si provádějí vlastní analýzy.

Luxusní realitní makléř Lawrence Moens pak u soudu prohlásil, že pokud by omezení neexistovala, mohla by hodnota přesáhnout miliardu dolarů. Jiní odborníci odhadovali cenu bez omezení kolem 500 milionů dolarů. Spor tak nebyl jen o číslech, ale o tom, jakou hodnotu má symbol moci, značky a prestiže.

Od společenského paláce k politickému epicentru

Během svého prvního prezidentského mandátu (2017–2021) označoval Trump Mar-a-Lago za „zimní Bílý dům“ – jak si přála jeho stvořitelka. Hostil zde zahraniční státníky, vládní jednání i sponzorské akce. A po jeho návratu do úřadu se význam rezidence znovu posílil. Dnes je místem, odkud prezident oznamuje zásadní ekonomická rozhodnutí, setkává se s finanční elitou i sleduje vojenské operace.

Z původního paláce floridské smetánky se tak stal jeden z nejvýraznějších symbolů současné americké politiky – místo, kde se protíná historie, byznys, moc i kontroverze.