


S přibývajícím věkem se mění nejen ostrost zraku, ale i schopnost zaostřit na blízko, vidět za šera nebo rozlišovat kontrasty. Některé změny jsou přirozenou součástí stárnutí, jiné ale mohou upozornit na oční onemocnění, které je dobré zachytit včas.

Zrak se s věkem mění podobně jako zbytek těla – pomalu, nenápadně a často dřív, než si člověk připustí, že potřebuje brýle. Typickým prvním signálem bývá horší zaostřování na blízko.
Kolem čtyřicítky začíná čočka postupně ztrácet schopnost pružně měnit tvar, a oko tak hůře přeostřuje z dálky na displej telefonu, knihu nebo drobný tisk. Člověk si začne text odtahovat dál od očí nebo zjistí, že na čtení potřebuje mnohem více světla. Podle amerického National Eye Institute je takzvaná presbyopie běžná zejména od 45 let.
Že za tím skutečně stojí fyzické změny stárnoucího oka, potvrzuje i vědecký přehled publikovaný v roce 2024 v časopise Frontiers in Ophthalmology. Autorka Christine Cheng shrnula desítky předchozích výzkumů zaměřených na mechanické vlastnosti oční čočky.
„Hlavním faktorem přispívajícím k presbyopii se zdají být biomechanické vlastnosti čočky,“ shrnuje Cheng. Změny na molekulární úrovni se přitom objevují právě kolem 35 až 45 let, tedy v období, kdy si řada lidí začíná prvních problémů se čtením všímat.
Obtížnější může být také vidění za šera a rozeznávání jemných kontrastů. Dobře to ukázal experiment britských vědců, kteří porovnávali čtení u mladých, lidí středního věku a seniorů.
Když text zesvětlili a snížili jeho kontrast, čtenáři nad 65 let měli výrazně větší potíže než mladší účastníci – četli pomaleji, déle se pohledem zastavovali na jednotlivých slovech a častěji se v textu vraceli. Autoři dospěli k závěru, že právě zhoršující se vnímání kontrastu může být jedním z důvodů, proč se čtení ve vyšším věku stává náročnější.
Častější bývá také pocit suchých, unavených nebo podrážděných očí. Produkce slz se může s věkem snižovat a potíže navíc zhoršuje dlouhé sledování obrazovek, klimatizace, některé léky nebo hormonální změny.
Člověk pak může mít pocit písku v očích, pálení nebo naopak zvýšené slzení. Pomoci mohou pravidelné přestávky při práci s monitorem, vědomé mrkání a podle doporučení odborníka také zvlhčující oční kapky.
Stárnutí očí sice zastavit neumíme, některé rizikové faktory ale ovlivnit lze. Pomáhá nekouřit, chránit oči před UV zářením, hlídat krevní tlak a cukr a dbát na pestrou stravu.
A především rozlišovat mezi pozvolnými změnami, které k věku běžně patří, a problémy, s nimiž se čekat nevyplatí. Náhlé zhoršení vidění, výpadek části zorného pole, záblesky, pocit „závěsu“ před okem nebo bolest oka nejsou normálním projevem stárnutí a vyžadují rychlé lékařské vyšetření.
Zdroj: National Eye Institute, Frontiers in Ophthalmology, PubMed Central






Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Bruselu na summit Evropské unie. Ve čtvrtek má v programu setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem nebo generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) Markem Ruttem. Zelenskyj to uvedl na síti X.



Jemenští proíránští povstalci Húsíové vypálili ve čtvrtek několik raket na prezidentský palác v jihojemenském Adenu, kam se v roce 2015 uchýlila mezinárodně uznávaná vláda. Húsíové podle agentury AFP uvedli, že cílem útoku bylo vojenské velitelství v prezidentském paláci.



Čtvrteční dopoledne bývá obvykle v Poslanecké sněmovně klidné až ospalé. Tentokrát ale došlo k ostré výměně názorů mezi lidovcem Marianem Jurečkou a zástupcem ANO Pavlem Růžičkou. Důvod: bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka.



Na druhém břehu Atlantiku se dějí pozoruhodné věci. Donald Trump opět změnil názor na válku na Ukrajině a po přátelském rozhovoru s Vladimirem Putinem dohodl dovoz ruské nafty do USA. Ukrajině pak znovu hrozí pozastavením sdílení zpravodajských informací. Navíc se blíží volby, jež mohou zásadně ovlivnit Trumpovu pozici. O tom, co se děje v USA, mluví v pořadu Spotlight amerikanista Kryštof Kozák.



Sergej Sokolov, šéfredaktor nezávislého ruského listu Novaja gazeta, který byl ve čtvrtek po domovní prohlídce zadržen a odvezen k výslechu, se vrátil do redakce. List, který je ruskými úřady označován za takzvaného zahraničního agenta, o tom informoval na platformě Telegram. Vyšetřování se podle médií týká nezákonného nakládání s osobními údaji.