reklama
 
 

Talent za volantem. Staví auta, závodí a studuje Mensu

AKTUALIZOVÁNO 21. 10. 2014
Osmnáctiletý student Jiří Rambousek toho zvládá hodně: gymnázium pro mimořádně talentové děti, automobilové závody, konstrukci a opravu aut, práci v autodílnách i recepčního v rodinném hotelu.
Doporučujeme

Praha – Osmnáctiletého Jiřího Rambouska škola baví, ale jeho svět jsou auta, automobilové závody a konstruování závodních aut. Mensa gymnázium, které navštěvuje, mu vychází maximálně vstříc, aby mohl naplno rozvíjet svůj talent a zaměření.

Individuální či nějak modifikovaný studijní program tu má každý druhý. Škola si totiž zakládá na tom, že nerozvíjí jen vědomosti, ale celou osobnost studenta. A o osobnosti tu tudíž není nouze. Skloubit jejich nabité denní programy není jednoduché. Najdeme tu reprezentační kajakářku, mladého herce, jenž jde z role do role, ochránce přírody, který musí ráno přenášet žáby přes silnici. A také automobilového závodníka, který vedle školy musí stíhat závody i konstrukci aut v mimopražské dílně. Učení zvládají, na Mensa gymnázium totiž může jít pouze ten, kdo má IQ 130 a více.

Škola vychází Jiřímu Rambouskovi natolik vstříc, že na školním dvoře dokonce může mít zaparkovaný obytný vůz s přívěsem a závodním autem k opravě.  Zavádí mě k němu. "To tady můžeš mít takhle zaparkovaný?" ptám se.

"No jasně," nechápe můj podiv. "Dílnu mám až v Roudnici, takže to mám tady z Řep blíž než z domova na Smíchově. Už takhle to moc nestíhám.“

Od dvanácti let jezdí automobilový slalom, s Peugotem 106. V této disciplíně je dvojnásobný juniorský mistr republiky. Nyní míří na závodní okruh, kam až do osmnácti let nemohl.

Talent a pevná vůle

V patnácti letech si udělal řidičák na motorku a jezdí i na čtyřkolce. V osmnácti letech složil řidičské zkoušky na auto, náklaďák a na náklaďák s vlekem.

Proč tolik řidičáků?

České naděje

České naděje

V seriálu online deníku Aktuálně.cz  "České naděje" vás seznamujeme s mladými nadějemi české vědy, kultury i české společnosti. Jsou teprve studenti, ale již slaví mezinárodní úspěchy, vedou vlastní výzkumy, vynikají v umělecké oblasti, popřípadě dosahují mimořádných výsledků na poli občanské aktivity či jsou obětaví dobrovolníci.

"Chci se co nejvíc motat kolem aut a automobilových stájí. Tam často shánějí právě řidiče na náklaďák, kterým převážejí závodní vozy. Čili mi to sem otevírá dveře," vysvětluje.

Svému peugotu upravil motor, převodovku, dal závodní pneumatiky, jiný rám i sedačky. Předělávat umí v podstatě jakékoliv staré auto na závodní.

Jak toto všechno dokáže, když nestuduje na učňáku na automechanika, ale na gymnáziu pro mimořádně nadané studenty?

"Zdědil jsem to po taťkovi. Koukal jsem se mu pod ruce, pomáhal mu a postupně to dělal sám. No a pak taky chodím na praxi do autodílen."

V ročníkových pracích se věnuje alternativním palivům. "Nemusím chodit do žádné knihovny čerpat informace, všechno to mám z praxe."

Dozvídám se, že kromě gymnázia pro nadprůměrně inteligentní děti, automobilových závodů, konstrukcí a oprav aut a práci v autodílnách či pro automobilové stáje se také ještě střídá s bratrem jako recepční v jejich rodinném hotelu.

"Z dílny se vracím tak v jedenáct večer, pak do dvou hodin do rána dělám úkoly, někdy je dělám v recepci hotelu,“ nastiňuje svůj denní a vlastně i večerní a noční režim.

Jak to zvládá? "Prostě to zvládám. Když něco chci, tak si za tím jdu. Navíc za práci recepčního mi táta koupil auto, takže si můžu přispat a ve škole jsem rychle," uzavírá s úsměvem.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama