Od jistoty desetinásobku k vězení na Bahamách. Zlomové momenty piráta z Prahy

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Předběhl politiky, bankéře i policii. Viktor Kožený na začátku devadesátých let vystihl náladu v zemi a stal se hlavní tváří divoké privatizace. Vytuneloval Harvardské fondy, rozprodal námořní flotilu a napálil i investory z Wall Street. Připomeňte si klíčové okamžiky muže, jenž si vysloužil přezdívku „pirát z Prahy“ a dodnes symbolizuje divoký kapitalismus.

Výraz „tunelování“ sice nevymyslel, ale v divokých kulisách devadesátých let mu dal dokonalý obsah i rozměr. Viktor Kožený, kterého na Bahamách podle serveru Neovlivní.cz patrně stihla mozková mrtvice a nyní je v LDN, proměnil před pětatřiceti lety kuponovou privatizaci ve vlastní show a zanechal za sebou spoušť, kterou české soudy řešily celé dekády.

1. Jistota desetinásobku

V roce 1991 Kožený pochopil, co lidé od kuponové privatizace chtějí slyšet: ne složité finanční poučky, ale jednoduchý slib. Založil proto své Harvardské fondy, které přišly s kampaní „Jistota desetinásobku“. Za kuponovou knížku v hodnotě 1035 korun slibovaly desetinásobné zhodnocení.

Kampaň zabrala. Pohádkový výnos se ale pro většinu z nich nakonec nekonal. O několik let později fondy skončily v likvidaci a Viktor Kožený nakonec utekl na Bahamy.

2. Luxus za miliony

Kožený si po odchodu z Česka užíval život ve velkém stylu. V roce 1998 například údajně zaplatil v New Yorku za večeři pro šest lidí 96 tisíc dolarů – v tehdejším kurzu zhruba tři miliony korun.

A historky o Koženého životě na vysoké noze tím nekončí. V londýnské restauraci Le Gavroche měl se dvěma obchodními partnery utratit za večeři 13 tisíc liber, tehdy zhruba tři čtvrtě milionu korun. A když podle dobových zpráv bojoval s chřipkou v Ženevě, nechal si v restauraci svařit archivní Châteauneuf-du-Pape.

3. Konec české námořní flotily

V roce 1995 získala společnost Stratton Investments spojená s Koženým majoritní vliv v České námořní plavbě. Během následujících tří let společnost prodala všechny své lodě. Poslední nová nákladní loď, Jan Želivský, změnila majitele v prosinci 1998.

Československá a později česká námořní plavba přitom ještě krátce předtím provozovala desítky lodí a patřila k významným podnikům. Po rozprodeji flotily přišla o hlavní část svého podnikání a české obchodní loďstvo prakticky zaniklo.

4. Ázerbájdžánský sen

Kožený se na konci 90. let pokusil zopakovat svůj privatizační úspěch v Ázerbájdžánu. Do projektu spojeného s očekávanou privatizací tamního ropného průmyslu přilákal zahraniční investory a nakupoval privatizační poukázky. Cílem byl mimo jiné podíl ve státní ropné společnosti SOCAR.

Privatizace ale nedopadla podle očekávání a investoři následně začali Koženého žalovat. Americké úřady ho v roce 2003 obžalovaly mimo jiné z korupce a praní špinavých peněz. Kožený obvinění odmítal.

5. Zatčení na Bahamách

V říjnu 2005 Koženého na Bahamách zatkla policie na základě americké žádosti o vydání. Téměř 19 měsíců strávil ve věznici Fox Hill, než byl v roce 2007 propuštěn na kauci. Následoval dlouhý právní souboj o jeho vydání do Spojených států.

Bahamské soudy americkou žádost odmítly s odkazem na podmínky tehdejšího bahamského práva. V roce 2012 jejich postup potvrdil i Privy Council, nejvyšší odvolací instance pro Bahamy. Nešlo přitom o rozhodnutí o Koženého vině či nevině v americké kauze. Do Spojených států vydán nebyl a zůstal na Bahamách.