Třetina gramofonových desek dnes pochází z firmy v městečku u dálnice na Plzeň. V devadesátých letech přitom loděnickou fabriku dělil od definitivního konce jen krůček – vinyl téměř zničila cédéčka a staré lisy zachránil neoficiální slib i trocha sentimentu. Zapomeňte ale na černou nudu, desky dnes hrají všemi barvami i vůněmi!
Podavač z lisu odloží černý kotouč. Je ještě teplý, celá fabrika lehce hučí a specificky voní. Za chvilku na hromádku přibude další. Ve vedlejší hale hlučí tiskárna a voní barvy a nový papír. U strojů stojí secvičení zaměstnanci zvyklí o práci doma mlčet: co se tady zrovna vyrábí za desky, je přísně tajné a ani nám to neukážou.
Každá dnešní třetí deska na světě se narodila pod značkou bývalých Gramofonových závodů (GZ) z Loděnice u Berouna, městečku u dálnice na Plzeň. Ale která slavná kapela zrovna chystá desku, natož s jakým názvem, je přísně střežené tajemství.
Před třiceti lety byla tahle fabrika pár kroků od toho, aby zde gramofonovou desku přestali vyrábět úplně, dnes mají čtyři z titulů vyrobených včetně obalů tady dokonce Grammy za kategorii Nejlepší obal nebo Nejlepší obal speciální limitované edice.
Divoký východ, tržní Západ a cédéčka
Psal se rok 1993 a z Loděnice vyjelo za celý rok jen 364 tisíc desek. O osm let dřív jich bylo přes třináct milionů. „Po revoluci se změnilo úplně všechno. Rozpadl se východní trh a my hledali odbytiště na Západě,“ říká dnešní ředitel GZ Media Michal Štěrba.
Vinyl ze stolu navíc smetla modernější cédéčka a jen málokdo tehdy věřil, že se „elpíčka“ ještě někdy vrátí na výsluní. Fabrika se scvrkla, sklad pronajala, velkou lisovnu přestěhovala a v provozu nechala jen asi šest novějších strojů. Zbylé lisy neměly co vyrábět, prozřetelnost tehdejšího vedení je ale nechala zakonzervovat.
Oficiálně jako zdroj náhradních dílů, neoficiálně v tom byla i trocha sentimentu. Tehdejší ředitel Zdeněk Pelc si slíbil, že jestli má výroba gramodesek v Evropě skončit, Loděnice zhasne jako poslední.
Smrtelná nehoda
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová podala na začátku srpna dovolání v kauze smrtelné nehody, kterou loni podle policie zavinil pod vlivem alkoholu někdejší předseda představenstva loděnické firmy GZ Media Zdeněk Pelc. Justice trestní stíhání zastavila s ohledem na Pelcovu vážnou nemoc, s tím Bradáčová ale nesouhlasí. V čele představenstva firmy Pelce po nehodě vystřídal jeho syn Zdeněk Pelc mladší. Ačkoli to se vznikem článku o příběhu gramodesek z Loděnice nijak nesouvisí, Aktuálně.cz považuje za důležité tuto skutečnost uvést.
Jak českou gramodesku zachránili pankáči
Zatímco v babiččiných sbírkách jsme vídali hlavně populární hudbu či klasiku, v nejkrušnějších dobách, v 90. letech minulého století, gramodesky držely nad vodou úplně jiné žánry: alternativní umělci, punk, metal, američtí a angličtí zákazníci.
Loděnické závody, které byly před revolucí zvyklé na automatický přítok zakázek, se naštěstí dokázaly adaptovat na fungování volného trhu a měly obchodní zastoupení v Británii, Beneluxu nebo Německu. „Sbírali jsme to, jak jsme uměli a kde to šlo,“ vzpomíná Michal Štěrba.
Přijet ze střední Evropy a přesvědčovat kapelu nebo vydavatele, aby svěřil nahrávku zemi s devadesátkovou nálepkou pirátské divočiny, navíc chtělo pevné nervy a diplomatické schopnosti.
„Hudba je autorství a duševní vlastnictví, což je citlivé téma,“ vysvětluje dnešní ředitel firmy, v čem se výroba desek liší od jiných produktů. Pomáhala i cena: loděnická gramofonka nabízela levnější řešení než kdokoli na Západě.
Zlom přinesl Američan Eric Mueller ze San Francisca, který do Loděnice přijel v roce 2004 s nápadem lisovat desky barevné, průhledné, limitované, prostě takové, které si fanoušek koupí i podruhé.
„Hnal nás do vymýšlení neuvěřitelných věcí, které vzbudily ohromný zájem,“ vzpomíná s úsměvem Michal Štěrba. Ten nalil živou vodu do umírajícího rybníka a objednávky vzrostly z jednotek milionů korun na desítky během dvou let.
Ačkoliv je černá barva desek i dnes nejoblíbenější, tvoří jen polovinu zakázek: druhá polovina jsou desky barevné, průhledné, se třpytkami i voňavé.
Z židovské továrny socialistickým závodem
Historie loděnické fabriky je přitom velmi pohnutá. Původně tu stála přádelna bavlny židovské rodiny Sobotkových, kterou nacisté zavraždili v lágrech. Za války se tu pod krycím názvem Färberei Lodenitz vyráběly součástky pro německá letadla a rakety V2, pak objekt zůstal prázdný.
Pak přišel nový, komunistický režim, který chtěl mít pod kontrolou vše, co šíří informace. Při hledání místa, kam centralizovat do té doby roztříštěnou výrobu gramodesek v zemi, padla volba na Praze nedaleké Loděnice.
První deska odsud vyjela 2. května 1951; mezi prvními nahrávkami byla Česká filharmonie pod taktovkou Václava Talicha. Za socialismu tady vznikalo vše, co u nás vyšlo.
Jeden z nejhezčích příběhů z loděnické gramofonky je ale až z roku 1990. Když do Československa poprvé přijel papež Jan Pavel II., domluvil tu hudebník Karel Vágner desku se mší z Letné. „V sedm večer jsme ji natočili, v deset dostříhali a ráno ve čtyři hodiny nám Zdeněk dal ještě teplou desku,“ vzpomínal. Pár hodin nato ji na Pražském hradě předával papeži.
GZ Media už dávno nejsou jen v Loděnici, a dokonce ani jen v Česku. U nás vyrobí jen asi polovinu gramodesek, druhá polovina se lisuje v závodech v USA a Kanadě, protože je to ekologičtější i ekonomičtější varianta než přes oceán vozit už hotové produkty.
Proč se deska vrátila
Štěrba sám přiznává, že návrat vinylu je trochu paradox. „Deska je mnohem méně pohodlná. Nemůžete jen tak přeskočit písničku, musíte ji očistit, obrátit… Žádné jedno tapnutí na mobil, v němž máte vše na světě.“
Jenže jak se ukazuje, právě v tom je její kouzlo a pointa: „Deska zní prostě jinak. Nemůžu říct, že nutně lépe, ale zní jinak. A lidskému uchu to lahodí.“
Nejvíc dnes desky kupují ti, kdo je nepamatují ani z obýváků svých babiček: mladí mezi 17 a 27 lety. Studie Vinyl Alliance mezi mladými fanoušky z USA, Británie a Německa zjistila proč.
Tři čtvrtiny z nich kupují vinyl, aby měly hudbu ve fyzické podobě, skoro dvě třetiny, aby podpořily oblíbené umělce, kterým ze streamu mnoho nezbude, a polovina říká, že jim deska dává pauzu od digitálního života.
Deska se nakonec vrátila i jako standard, dnes v podstatě neexistuje velké vydání nové desky, kterému by chyběla gramofonová varianta. Našly si k ní cestu i žánry, které ji dřív ignorovaly. „Dnes už to můžu říct, ale jednou z největších zakázek loňského roku byla korejská skupina BTS,“ říká hrdě Michal Štěrba.
Vlastní hmota je základ
Princip výroby se od 60. let, kdy staré křehké šelakové desky barvené sazemi nahradily moderní plastové, v podstatě nezměnil. Nejdřív musí vzniknout master, tedy první drážka. Z ní vznikne razítko neboli matrice a ta pak za vysoké teploty a tlaku otiskne nahrávku do kusu PVC.
GZ si přitom jako jedna z mála firem na světě doma i v severoamerických závodech vyrábí lisovací hmotu sama, aby měla dlouhodobou jistotu kvality. „Umožňuje nám to i snadno recyklovat odpad. Když se deska nepovede, můžeme ji rozdrtit a přimíchat do nové hmoty,“ vysvětlují nám v provozu, zatímco míjíme obří boxy s bezmála padesáti základními odstíny PVC i recyklátem.
Dnes firma vylisuje 77 milionů desek ročně a nadějně vidí i budoucnost. Gramodeska má totiž vlastnost, kterou cédéčko nikdy mít nebude: „Když se o ni budete dobře starat, je věčná, to u cédéček neplatí,“ uzavírá Michal Štěrba.
Zdroj: autorský článek, vinylalliance.org, GZ media
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Parta pod Pálou? Drbaly jsme kluky, vzpomíná vítězka Fed Cupu. Teď jde do politiky
Má skalpy Simony Halepové nebo Angelique Kerberové, dotáhla to na 55. místo žebříčku a byla dvakrát členkou vítězného fedcupového týmu. Dnes už třiatřicetiletá Denisa Šátralová, kterou tenisový svět znal jako Allertovou, upíná pozornost hlavně k brzy pětileté dceři Lauře. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz se rozpovídala o tom, proč se nevrátila na okruh WTA i proč kandiduje ve volbách na Praze 5.
Musk je znovu bilionářem. Jeho majetek vzrostl o 65 miliard dolarů
Hodnota majetku nejbohatšího člověka světa Elona Muska na začátku týdne znovu překonala jeden bilion dolarů. Konkrétně ji denně aktualizovaný žebříček agentury Bloomberg odhaduje na 1,04 bilionu USD (22,6 bilionu korun).
Předpověď počasí: Babí léto se loučí. Meteorologové upřesnili, kdy a kde zaprší
Ve středu bude nad Českou republikou ještě převládat slunečné a teplé počasí. To se ale má změnit ve čtvrtek, kdy současné babí léto skončí. Může zapršet a vyloučené nejsou ani bouřky. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Francie kvůli protestům uvolní část výuky. Studenti budou debatovat se školami
Střední školy ve Francii zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují demokratické debatě se studenty. V úterý odpoledne to při interpelacích oznámil premiér Sébastien Lecornu. Ten také ostře kritizoval násilnosti, které doprovází studentské protesty v posledních dnech.
Potrat je dnes svátost modernity. Dvě třetiny lidských práv jsou nároky, říká advokát Kříž
„Lidská práva nejsou gender. Pod názvem lidská práva se dnes prodává stále více politických nebo sociálních nároků,“ tvrdí v podcastu Střelnice advokát a nový člen Rady vlády pro lidská práva Jakub Kříž. Čelíme podle něj nebezpečné inflaci lidských práv, která spíše než ke svobodě vede k omezování veřejné debaty.