* článek vznikl na stránce Brno Echoes v rámci [experimentálního facebookového deníku Fakt!](http://www.facebook.com/Fakt.Aktualne), který ve spolupráci s Aktuálně.cz vydávají studenti FSS Masarykovy univerzity
Brno - V Brně žije přes 20 tisíc cizinců, z toho 9 tisíc s trvalým pobytem. Velká část z nich se označuje pojmem "expatrioti". Jsou to lidé, kteří pracují mimo svou rodnou zemi a jsou kvalifikovanými odborníky.
V Brně jde hlavně o pracovníky velkých společností, jako jsou například IBM, Red Hat, Infosys nebo Honeywell. Tyto firmy na českém trhu dostatek zaměstnanců ani najít nemohou - kvůli požadavkům na jazykovou kapacitu a odbornost.
Jak se cizinci v Brně cítí, co jim chybí a jak vnímají obyvatele ČR?
Do you speak English?
Na jedné věci se většina cizinců bezpodmínečně shodne: Češi nemluví anglicky. "Nejde o to, že by Češi neuměli anglicky, oni spíš předstírají, že neumí," říká Ivan z Makedonie, který v Brně žije už čtyři roky.
"Pokud se chce člověk zeptat jenom na cestu, dostane se mu na ,Do you speak English?' většinou rázného ,Ne.' I když člověk přijede do takového zapadákova, jako je moje rodná Makedonie, lidi se aspoň snaží, přestože znají jen deset slov."
Zdá se, že nejvýraznější bariérou je pro cizince v Brně jazyk. Začíná to maličkostmi, o kterých s úsměvem vypráví Eugene z JAR: "Nedávno jsem šel vyřizovat papíry ohledně mého pobytu v ČR. Stál jsem šest hodin ve frontě, abych se dozvěděl, že stojím špatně a musím se tedy zařadit jinam."
"Kdyby začalo v mém bytě hořet, nebo se něco vážného stalo, asi bych vůbec nevěděl, kam volat," přiznává Alex z Gruzie. "Naštěstí mám hodně českých přátel, na které bych se mohl obrátit. S jejich pomocí také komunikuji například s domácím," dodává.
Brno Expat Centre (BEC)
Smyslem BEC je poskytovat informační a konzultační služby cizincům vysoce kvalifikovaných (kreativních) profesí, kteří pracují a žijí v Brně. Kromě individuálního poradenství pořádá BEC neformální setkání a umožňuje výměnu zkušeností a kontaktů v anglickém jazyce také prostřednictvím internetových služeb na sociálních sítích. Brno Expat Centre je společná iniciativa Brnopolis o.s. a Kanceláře strategie Magistrátu města Brna. (Zdroj: http://www.brnoexpatcentre.eu)Agenura poradí zadarmo
Pomoc českých přátel využívá řada cizinců především pro komunikaci s úřady. Například s cizineckou policií se anglicky nedomluvíte.
"Fakt, že česká byrokracie je jednou z nejhrůznějších věcí, která na světě existuje, ještě komplikuje to, že člověk při jejím vyřizování musí umět česky," stěžuje si Ivan (Makedonie) napůl vážně a napůl se smíchem. "Kdybych neměl kamarády, kteří mi s tím pomáhají, asi bych se z toho zbláznil."
O tom, že sebemenší vyřizování na českých úřadech je činnost, která vyžaduje velkou dávku trpělivosti, vědí hodně i Češi. Expatriotům s těmito problémy pomáhá hned několik agentur. Jednou z nich je nezisková organizace Brno Expat Centre založená před rokem na popud dalšího expatriota Dona Sparlinga.
Cizinci se mohou na poradnu obrátit s jakýmkoliv problémem. "Tyto služby poskytujeme zadarmo," vysvětluje jeden z konzultantů Jan Kopkáš. "Kdokoliv se na nás může obrátit a my po něm nepožadujeme žádné doklady, ani neprověřujeme jeho totožnost." O agenturách však ví jen málo cizinců a navíc spolu organizace nespolupracují, takže se v mnoha případech dublují.
Sousedi? Neviděl jsem, neznám
Nejde však jen o dostupnost informací. Když padne otázka na český přístup, odpovídají všichni cizinci vesměs stejně: Češi jsou rezervovaní. Postupně však několik z nich dodává, že nejen Češi k cizincům, ale i k sobě navzájem.
"Pocházím z dost přátelské země, z Irska, a Česko pro mě bylo trochu šokem," říká Andrew. "Po třech letech shledávám, že Češi jsou velice uzavření a trvá dlouho, než si člověk zvykne. Když přijdete do restaurace nebo do nějakého podniku, většinou vás personál sotva pozdraví. Na druhou stranu musím říct, že všichni mí přátelé Češi jsou skvělí lidé. Myslím, že jen potřebujete čas. Jakmile znáte někoho křestním jménem, je to o něčem jiném."
Rob z USA souhlasí: "Bydlím v Brně už šest let a nikdy jsem snad neviděl své sousedy. Vůbec netuším, s kým u nás v domě bydlím. Nemyslím, že se vyhýbají přímo mně jako cizinci, domnívám se, že se neznají vůbec navzájem. V Americe to funguje tak, že jakmile se přistěhuješ, poznáš se se všemi v okolí a udržuješ s nimi vztahy. Tady jsou všichni separovaní."
Filmy zásadně s titulky
Z čeho takový přístup a rezervovanost plyne? Někteří cizinci si to vysvětlují naším dědictvím z minulosti.
Američan Rob si je například jistý tím, že starší generace trpí paranoidním strachem z tajné policie. "Jako by kontakt s cizími lidmi, zvláště s cizinci, byl nezákonný a mohli vás za něj zavřít."
O něco věcněji se k problému vyjadřuje Makedonec Ivan: "Je to hlavně o tom, jak byla předešlá generace vychovávána a co jí zůstalo dodnes. Člověk vůbec nepřišel do styku s angličtinou, filmy se dabovaly a je to tak dodnes. Třeba v Makedonii a i v jiných neanglicky mluvících zemích je normální, že se všechny filmy pouštějí v originálním znění s titulky."
Co je pravým důvodem naší české uzavřenosti, zůstává nedořešenou otázkou. "Na jednu stranu Češi cizince kulturně odmítají, na druhou je strategicky potřebují. Musí si vybrat, jestli o mozky ze zahraničí stojí, nebo ne," uzavírá Rob.