


Zapomenuté přístroje, obvazy na stolcích a v chodbách stále citelný pach dezinfekce. Tahle německá nemocnice je už pár let opuštěná. Personál ze dne na den odešel, část vybavení ale zůstala. Přestože kolem objektu kroužila ostraha, prázdné operační sály urbexerka Lost in Time dokázala zdokumentovat. Brzy tu místo lékařů budou žít lidé. Tohle je její svědectví.
Přijíždím k budově nemocnice a parkuji na přilehlém parkovišti. Jdu na jistotu.
Pokud bych měla počítat i rychlý noční průzkum jen s mobilem v ruce, jsem tu už podruhé. Vím, co mě čeká, kde jsou ty nejlepší místnosti, a těším se, až si to pořádně nafotím.



Plán mi ale kazí přijíždějící auto security. Chvíli na mě divně koukají, ale s chlebem v ruce nevypadám jako škodná, a tak se dál věnují své práci. Já se mezitím přesouvám do parku a sleduji počínání dvojice. Mám krásný výhled na vstup do budovy a tiše se modlím, aby na něj ti dva nepřišli.
Oni mezitím obchází budovu, lomcují s bočními dveřmi tak moc, až si říkám, že je snad vylomí, a nakonec si to vykračují přes park zpět k autu. Nechci být zlá, ale buď tu práci dělají první den, nebo nebudou nejostřejší tužky v penále. Stačilo by jít po chodníku poděl budovy a nezkracovat si cestu – hned by věděli, že je budova otevřená a hojně navštěvovaná lidmi.
Mně osobně je to fuk, ale přijde mi to jako lajdáctví. Po chvíli si pípnou čip zpět u hlavního vchodu a mizí stejnou cestou, kterou sem přijeli. Beru techniku a nemůžu se přestat podivovat nad jejich počínáním. Jedny dveře div nevyrvou z pantů a druhé naprosto ignorují. No co, letos má dojít k vyklizení objektu a následné přestavbě na byty, takže je to vlastně jedno.
Procházím jedno patro po druhém a fotím to, co tu ještě zbylo. Nejvíce se těším na operační sály, pochopitelně. Tady ještě zůstala světla, lehátka i přístroje. Zbytek vybavení byl odvezen už dávno.
Ale ani ordinace nezůstaly úplně prázdné. Sterilní hadičky, obvazy, popisky na skříních, kde kdysi byly léky, CT nebo rentgen. Přidejte k tomu pach dezinfekce, tmavé chodby a máte dokonalou hororovou atmosféru. Je to celkem děsivé a necítím se tu dobře, ale zvědavost je silnější, a navíc vím, že mi tu nic nehrozí. Jak jsem ale již řekla, tohle všechno bude již brzy minulostí.
Jaké jsou tedy plány a jak to tu kdysi vypadalo? Pohodlně se usaďte, dáme si malé historické okénko.
Budova vznikla v roce 1907 a uzavřená je od roku 2019. Příčinou byl nedostatek lékařů a asistentů, a tak nebylo možné zajistit nepřetržitý provoz. Zároveň budova nesplňovala moderní požadavky na efektivní nemocniční péči.
Německo navíc už řadu let tlačilo na centralizaci péče. To znamená uzavření menších nemocnic a přesun do větších center s více specialisty a moderním vybavením. Právě centralizace rozhodla o uzavření, které se původně plánovalo na rok 2022, ale problémy s personálem to uspíšily a k uzavření došlo o tři roky dříve.

Za provozu zde fungovala tři oddělení, která měla celkem 60 lůžek: ORL, chirurgie a interna. To zahrnovalo například operace ramen, cévní chirurgii, akutní úrazovou medicínu, plastické a rekonstrukční operace po úrazech, operace rukou a mnoho dalšího.
Lékařská péče se přesunula do větších zařízení v regionu a zde dojde k přestavbě na byty. Celý projekt začne už v letošním roce a dokončen má být přibližně za dva roky.
Zdroj: autorský text









Dokáže ministr obrany Jaromír Zůna to, co ani s vypětím všech sil před sedmi lety nadvakrát nezvládl jeho předchůdce Lubomír Metnar? Armádní nákupčí si totiž vytyčili (staro)nový cíl. I vzhledem ke stáří a stále větší nespolehlivosti strojů takzvané vládní letky by politikům a menším podnikatelským delegacím chtěli udělat radost nákupem moderního business jetu. O záměru už informovali zbrojaře.



Polská média informují o kuriózním případu, ve kterém nad záměrem tamních lesníků zvítězila skupina bobrů. Těm se podařilo zničit ceduli, která návštěvníky upozorňovala právě na škody způsobené bobry a varovala před důsledky jejich ničivé činnosti. „Bobři nechtěli, abyste byli varováni,“ hodnotí incident polští lesníci.



Litva chce na svém území stálou americkou vojenskou základnu. A je ochotná ji zaplatit. Prezident Donald Trump slíbil, že jeho administrativa to zváží. Zatímco Pentagon přehodnocuje rozmístění vojáků v Evropě, Vilnius se snaží zajistit americkou vojenskou přítomnost natrvalo.



Co když už člověk nechce nebo nemůže pracovat, ale do řádného důchodu mu ještě několik let zbývá? Může být unavený, nemocný nebo jednoduše nemůže najít práci, která by mu dávala smysl. Mnozí v takové situaci sáhnou po předčasném důchodu a trvale si zkrátí penzi. Existuje přitom jiná možnost, kterou zatím využívá poměrně málo lidí: předdůchod.