Obyčejný, ale nebezpečný zlozvyk? Dloubání v nose může být spojeno se známou chorobou

Zní to přehnaně? Možná. Ale nové poznatky naznačují, že spojení mezi nosem a mozkem je mnohem přímější i citlivější, než jsme si dlouho mysleli.

A tak se nos tak trochu stává „tajnou bránou“ do mozku.

Související

Mozek v kondici za pár korun? Účinek obyčejného doplňku překvapil vědce

Výzkum vedený vědci z australské Griffithovy univerzity se zaměřil na bakterii Chlamydia pneumoniae, která běžně způsobuje zápal plic - a kterou zároveň nalezli u většiny postižených pozdní formou demence.

Klíčové zjištění experimentu? U myší dokázala tato bakterie proniknout do mozku přímo z nosní dutiny, a to podél čichového nervu, který propojuje nos a mozek.

Jakmile se bakterie dostala do mozku, spustila procesy spojené s Alzheimerovu chorobou. Včetně tvorby beta-amyloidu – proteinu, jehož shluky jsou jedním z hlavních znaků tohoto onemocnění. „Jsme první, kdo ukázal, že Chlamydia pneumoniae může jít přímo z nosu do mozku,“ shrnul neurovědec James St John.

Nebezpečné narušení sliznice

Samotná bakterie však není jediný problém. Klíčovým faktorem je poškození nosní sliznice: studie ukázala, že když byla tato jemná tkáň narušena, infekce se šířila výrazně snadněji a rychleji. A právě zde se dostává ke slovu dloubání v nose, které může mikroskopicky poškodit vnitřní výstelku nosu a tím potenciálně otevřít cestu patogenům směrem k mozku.

Než ale začnete panikařit, je potřeba zdůraznit zásadní věc: většina těchto zjištění pochází z experimentů na myších, nikoli na lidech a podle odborných přehledů zatím neexistuje důkaz, že by dloubání v nose přímo způsobovalo Alzheimerovu chorobu. Spíše se ukazuje možný mechanismus, jak by infekce a záněty mohly přispívat k procesům, které s Alzheimerem souvisejí – například k neurozánětu nebo ukládání amyloidu.

Součást mnohem většího příběhu

Zajímavé je i to, že poruchy čichu patří mezi časné příznaky právě tohoto onemocnění – a často se objevují ještě před ztrátou paměti - což jen potvrzuje, že oblast nosu a čichového nervu je pro vědce klíčovým „bojištěm“, kde se může rozhodovat o prvních krocích neurodegenerace.

Zatím ale nejde o důvod k obavám. Toto zjištění by spíše mělo vést k zamyšlení nad každodenními návyky. Nyní tedy stačí, abyste se vyhýbali poranění nosní sliznice, dbali na hygienu rukou a řešili opakované nutkání k dloubání (např. kvůli stresu či úzkosti).

Jak shrnují odborníci: vztah mezi tímto zvykem a Alzheimerem je zatím nepřímý a neprokázaný, ale biologicky „dává smysl“ natolik, že stojí za další výzkum. Možná tedy nejde o to, že by jedno špatné gesto rozhodovalo o našem zdraví. Spíš o připomínku, že i zdánlivě bezvýznamné detaily každodenního života mohou být součástí mnohem většího příběhu – příběhu o tom, jak chránit náš mozek.

VIDEO: Zvykli jsme si na pohodlí, které už nebude. Ze sítí nám měkne mozek, říká ekonom

Zdroj: Nature, Griffith University, Springer Nature, Science Alert, National Library of Medicine, Health Line