Zateplovat, nebo nezateplovat? Tuhle otázku si kladou nejen architekti, ale také majitelé nemovitostí, kteří chtějí snížit energetickou náročnost svého domova.
Hlavní výhodou "vrstevnatého" domu je jeho izolační vlastnost, která sníží náklady na energie. Pozitivní jsou ale i další faktory: "Pokud se budova zateplí kvalitně, zvýší se komfort obyvatel a zhodnotí se cena nemovitosti, což je ve výsledku to, co člověk ocení," říká Petr Holub, ředitel asociace Šance pro budovy.
Na zateplení a izolaci můžou navíc zájemci od ministerstva životního prostředí získat dotace ve výši až 50 procent celkových nákladů. Pro lidi je to výhoda, pro architekty trn v oku. "Granty sledují stav před a po rekonstrukci domu - tedy jeho energetickou náročnost. Nezohledňují ale to, jestli budova rekonstrukcí utrpí fyzicky," říká Petr Lešek z České komory architektů a dodává: "Pro nás architekty je mrzuté, že se upřednostňují právě environmentální faktory, rádi bychom opravy řešili komplexněji. Když budeme mít hezčí město, tak se nám v něm bude i pěkně žít."
Podle architektů by se lidé při zateplování historických domů měli nejprve poradit s odborníky či architekty daného města. Při opravě historických domů je důležité vyhnout se křiklavým barvám a zateplení přední fasády. Tepelně izolovat stačí střechu, spodek a boční stěny domu.
"Stejně důležitá je přitom výměna oken a vyladění technických systémů, třeba vytápění a odvětrávání. Myslet se musí také na to, abychom zamezili letnímu přehřívání a zajistili vnější stínění jižních, východních i západních oken," dodává Petr Holub z Šance pro budovy.
Lidé by ale měli zvážit, jestli je zateplení vůbec potřeba. "Dřív byla pokojová teplota okolo 17 stupňů, dnes je to o pět víc. Aby se vyrovnal rozdíl mezi oběma čísly, je k tomu potřeba hodně energie. Je to ale také jeden vlněný svetr," dodává světoznámý architekt Smiljan Radić.
