Pár fotek z takzvané "základní vojenské služby" mají doma tisíce českých mužů. V dobách komunistického Československa chodili na vojnu povinně všichni. Ale zřejmě nikdo ji nemá zdokumentovanou od prvního do posledního dne tak důkladně a působivě jako fotograf Josef Moucha. Jeho snímky, které kromě jedné výstavy ležely 35 let ukryty v archivu, vyšly v knize Válka za studena. Autor ji křtil v lednu 2018 v pražské galerii Leica.
"Já jsem na vojnu jít nechtěl, od dětství jsem věděl, co mě tam čeká. Dělal jsem všechno pro to, abych se tam nedostal, ale selhal jsem, odvedli mě," vysvětlil Moucha. "Mé záběry dávno nejsou tím, čím bývaly. Nepříliš estetizované příklady rozpadu sovětské koloniální říše získaly odstupem let na nepředstavitelnosti. Obyčejné snímky teď působí jako fantasmagorie inscenované s početným komparzem v nákladných kulisách," řekl fotograf na křtu knihy.
Na vojně se postupně vystřídaly miliony mladých lidí, většina z nich ji vnímala jako naprosto ztracené dva roky života. "Josef Moucha byl jeden z mála, kteří tam fotografovali, a možná jediný, který vytvořil tak komplexní obraz vojenské služby," konstatoval v předmluvě knihy Vladimír Birgus z Institutu tvůrčí fotografie v Opavě.
V té mimo jiné uvádí, že jde o "mnohovrstevnatý pohled na vojenskou službu v době husákovské normalizace, jaký svou kvalitou, rozsahem a autentičností nemá na naší poválečné fotografické scéně obdoby". A zdůrazňuje fotografův smysl pro působivou obrazovou skladbu i to, že se na snímcích podařilo zachytit všechny zásadní fáze základní vojenské služby - od ztráty civilního oblečení, vlasů a důstojnosti hned po příchodu nováčků do kasáren až po euforii ve vlaku cestou domů po skončení vojny.
Josef Moucha (*1956)
- Fotograf, nyní působí jako docent na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.
- Spoluzakladatel Aktivu volné fotografie (1989) a galerie Pražský dům fotografie (1991).
- Publikoval řadu textů o fotografii a novelu Mimochodem (2004).
Josef Moucha měl štěstí, že na vojenském útvaru, k němuž nastoupil, fungoval oficiální fotoklub. A navíc na vojnu přišel jako "absolvent" (tedy jako vysokoškolák a ti byli povoláváni jen na rok, nikoliv na dva). "Ale i tak si užil dost nekonečné nudy, únavy, ztráty soukromí a omezení v hygieně, ponižování, stádnosti, hlouposti, absurdity vojenského režimu, snahy o vymývání mozků komunistickou ideologií, ale také drobných radostí a nových přátelství," konstatuje se v předmluvě knihy.
Samotného Josefa Mouchu překvapil ohromný ohlas, který jeho fotografie sklízejí více než čtvrtstoletí po svém vzniku. Staly se jeho nejúspěšnějším dílem. "Dlouhým odstupem ještě vynikl jejich význam, protože nejsou jenom fotografickým deníkem jednoho nedobrovolného vojáka, ale i zobecňujícím svědectvím o tehdejší době i o konfliktu mezi individualitou a totalitou," vysvětluje Vladimír Birgus.
O knize
- Josef Moucha: Válka za studena. Fotografie ze základní vojenské služby v Československé lidové armádě
- Vydal: KANT, Praha 2017
- Text: Vladimír Birgus
- Překlad: Derek & Marzia Paton
- Grafická úprava: Vladimír Vimr
- Tvrdá vazba, formát 21,5 x 23,5 cm
- 110 stran, sazba česká, anglická
