Střídmost, pokora a hlavně žádné ego. Architektka Šrámková měla cit, sázela na funkci

Střídmost, pokora a hlavně žádné ego. Architektka Šrámková měla cit, sázela na funkci
Aleně Šrámkové se přezdívalo "první dáma české architektury". Byla představitelkou takzvané české přísnosti, jak historik architektury Rostislav Švácha charakterizoval skupinu tvůrců, kteří se vyznačují sklonem k minimalistickým tendencím. Zemřela 10. března, bylo jí 92 let.
Na počest profesorky a autorky nové budovy fakulty architektury teď u školy visí černá vlajka. "Kolegové jsou smutní. Její přímočaré názory, pravdivost a pokora nám budou chybět. Fakulta připravuje s Alenou Šrámkovou důstojné rozloučení, o jehož organizaci nás požádala sama rodina," říká architektka a proděkanka pro vnější vztahy Kateřina Rottová.
Šrámková tvrdila, že dům má své povinnosti vůči člověku obecně - nesmí ho lekat, šokovat, nesmí ho ani oslňovat, musí být poctivý a dostatečně silný, aby člověka ovlivnil. V tomto duchu navrhovala i soukromé stavby, na snímku je vila v pražské Troji dokončená v roce 2014.
Ve středočeských Řevnicích se architektka podílela na návrhu bytových domů Corso Pod Lipami, z nichž ani jeden není stejný. Cílem bylo navrhnout atraktivní bydlení pro lidi, kteří chtějí spojit svůj život s přírodou a zůstat nedaleko Prahy.
Foto: Lubomír Fuxa
Magdaléna Medková ČTK Magdaléna Medková, ČTK
12. 3. 2022 13:07
Fakulta architektury pražské ČVUT se stala věčným mementem zesnulé Aleny Šrámkové. Vedle budovy, kterou sama navrhla a v níž i léta působila, teď na její počest plápolá černá vlajka. Kolegové na ni vzpomínají jako na ráznou ženu se smyslem pro poctivost a pokoru, kterou uplatňovala ve své práci i v přístupu k životu.

"Vychovala celou řadu skvělých architektů, včetně například někdejšího děkana Ladislava Lábuse, s nímž se znala skoro 45 let. Líbilo se mi na ní, že měla svůj vytříbený styl a že její práce byly lidské. Navrhovala domy, které měly cihelnou strukturu a organizované členění oken, nebyly to prvoplánové realizace, kladla důraz na praktičnost staveb a nepodléhala módě," vzpomíná památkový architekt a pedagog Václav Girsa.

Alena Šrámková byla představitelkou takzvané české přísnosti, jak historik architektury Rostislav Švácha charakterizoval skupinu tvůrců, kteří se vyznačují sklonem k minimalistickým tendencím. Jako profesorka na Fakultě architektury ČVUT, kde strávila třetinu svého života, byla "od rány", ale také poctivá a vždy připravená, což očekávala i od svých studentů a spolupracovníků. V posledních letech pracovala na projektech s trojicí architektů Lukášem Ehlem, Tomášem Koumarem a Janou Vichorcovou.

Mezi nejznámější stavby Aleny Šrámkové patří bývalé sídlo ČKD Na Můstku v Praze, interiér odbavovací haly na pražském hlavním nádraží nebo už zmíněná Fakulta architektury ČVUT v Dejvicích, o níž vznikl film a krátkometrážní dokument z produkce Earch.cz. "Je to trochu poučnej barák. Je to doslova škola… člověk se dostává do okruhu těch dobrých domů, které mají svoji důstojnost. Jsou to takové paláce a na to jsme chtěli reagovat," říká ve filmu.

Alena Šrámková navrhla i řadu soukromých vil a domů, mezi její poslední realizace patří dřevěná zvonička na Betlémském náměstí v centru Prahy.

Připomeňte si v galerii práci "první dámy české architektury".

 

Právě se děje

Další zprávy