Tajné kamery v bytech i špiclové v převlecích. Estébácká Praha odhaluje praktiky StB

Tajné kamery v bytech i špiclové v převlecích. Estébácká Praha odhaluje praktiky StB
Na Jánském vršku byl takzvaný opěrný bod "Základna Svazarm", který mapoval pohyb diplomatů Spolkové republiky Německo.
V areálu Vojenské věznice od architekta Julia Carossa na Hradčanech byla malá budova, která dostala název "Domeček". Byli tu uvězněni aktivní i ideoví odpůrci režimu a členové zahraničního odboje, především vojáci. "Kromě hrubého násilí a psychického teroru vládl v Domečku také nedostatek jídla. Po řadu měsíců se vězni nesměli koupat, až na výjimky neměli základní lékařskou péči nebo i jen základní léky," vysvětluje autor průvodce Estébáckou Prahou. Po roce 1955 připadlo vězení právě kontrarozvědce.
K zadržování a vyslýchání lidí estébáci používali i tuto lukrativní vilu v Pelléově ulici, které dali jméno "Statek". V roce 1948 tu byl vězněn a nakonec i zabit například Petr Konečný, který tvrdil, že zná vraha komunistického funkcionáře Augustina Schramma. Skončil v kufru a zakopán v lese.
V suterénu křídla budovy podél ulice Majakovského (dnes Pelléova) byla tajná věznice I. sektoru Velitelství StB. Nejprve sloužila ke krátkodobé vazbě, od roku 1951 ji využívala kontrarozvědka pro vyslýchání i verbování lidí, kteří se ilegálně pokusili překročit hranice s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo.
Foto: Prokop Tomek (archiv)
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
27. 10. 2020 6:00
Za 45 let fungování si Státní bezpečnost vytvořila silný vliv na centralizovanou společnost. Využívala praktiky jako vydírání, odposlechy, sledování či fyzické a psychické násilí. V roce 1987 měla dvanáct a půl tisíce členů, přičemž útvary a spolupracovníci se často skrývali v sousedství po celé Praze. Kde všude slídili a sídlili, podrobně mapuje druhé vydání knihy Estébáckou Prahou.

Druhé vydání průvodce Estébáckou Prahou sepsal historik Prokop Tomek. Ukazuje, že veřejně známá sídla, jako byla "Kachlíkárna" v Dejvicích nebo "Barťák" na Starém Městě, nebyla zdaleka těmi nejdůležitějšími místy Státní bezpečnosti.

Desítky útvarů měly propůjčené byty v činžovních domech, skrývaly se na půdách nebo ve vilách u zahraničních ambasád. Na některá tajná místa i praktiky vyzvědačů se teď díky autorovi knihy můžete podívat i v naší galerii.

Více o historii StB se můžete dozvědět i z textu Jana Gazdíka, který vyzpovídal historiky Ústavu pro studium totalitních režimů.  

 

Právě se děje

Další zprávy