Prázdných domů je v Česku víc než bezdomovců. Ať za ně majitelé platí speciální daň, chce iniciativa

Prázdných domů je v Česku víc než bezdomovců. Ať za ně majitelé platí speciální daň, chce iniciativa
Vybydlené domy potkáte téměř na každém rohu. My jsme vyrazili do pražských Košíř. Na jejich území je totiž krásně vidět, jak takový problém prázdných domů vzniká a kdo za to může.
Začínáme na místě osady Buďánka, dělnické kolonie z počátku 19. století. Za komunistů byli místní obyvatelé vystěhováni a osada měla být zbourána. Po revoluci bylo místo prohlášeno za památkovou zónu a domky přešly do vlastnictví Prahy 5.
Ta se o ně ovšem nestarala, a tak postupně chátraly. Zpustlé domky často obývali bezdomovci, squateři nebo narkomani. Radnice za tu dobu představila mnoho plánů, co s místem udělat. Všechny však zkrachovaly.
Dnes se tu konečně něco děje. Místnímu sdružení se po mnoha letech bojů proti radnici podařilo získat peníze na opravu části osady, čerpá navíc grant od česko-švýcarského Fondu Partnerství. Buďánkám se blýská na lepší časy.
Foto: Jakub Plíhal
Prokop Vodrážka Jakub Plíhal Prokop Vodrážka, Jakub Plíhal
Aktualizováno 15. 6. 2016 14:12
V Česku jsou tisíce prázdných domů. Některé jsou prázdné účelově, jiné kvůli nešťastné náhodě. Iniciativa Prázdné domy je mapuje a snaží se poukázat na problém, který s nimi vzniká. "Směřujeme k nějaké legislativní změně," říká její zakladatel Petr Zeman.

Říká se, že je v Evropě více prázdných domů než bezdomovců, kteří by v nich mohli bydlet. Odhady uvádějí, že střechu nad hlavou u nás nemá přes třicet tisíc lidí. "Já si myslím, že těch domů bude určitě víc," říká Petr Zeman, zakladatel iniciativy Prázdné domy. Ta mapuje vybydlená místa po celé České republice.

Zatím jich v databázi eviduje necelých 1100, nejvíc z nich v Praze. "Je to tím, že všichni, co databázi vytváříme, jsme z Prahy. Hlavní město je na tom ale ještě docela dobře, v severních Čechách a městech jako Ústí či Duchcov existují celé prázdné čtvrti," říká.

Jejich cílem není jen zmapovat, kde prázdné domy jsou, ale také se pokusit problém vybydlených míst vyřešit. "Směřujeme k nějaké legislativní změně. Moje laická představa je taková, že by člověk, který vlastní prázdný dům, za něj platil vyšší daně. Byla by to daň za to, že se vám dům rozpadá a znehodnocuje tím ceny okolních pozemků," říká Zeman.

Podobný model podle něj fungoval v Holandsku. Tam byl ještě doplněn tím, že když byl nějaký dům více než dva roky prázdný, mohl být obsazen. "Majitel pak mohl přijít s konkrétním návrhem, jak budovu opravit, ale musel doložit, že na to má vyčleněné peníze," vysvětluje Zeman.

Při svém mapování už se samozřejmě setkali i s kritikou. Zveřejňují lokality prázdných domů, které tak mohou potenciální zloději vykrást. "My máme vlastní kodex. Budovy, které jsou vylidněné krátce, nebo tam jsou věci, které by se daly ukrást, nezveřejňujeme vůbec,“ dodává.

Právě se Zemanem a jeho kolegou z iniciativy Radomírem Kočím jsme se vydali na prohlídku pražské čtvrti Košíře, kde se dá názorně ukázat, jak a proč se místa vybydlují.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Kosovo se obává vyloučení z play off o postup na fotbalové Euro

Fotbalové reprezentaci Kosova hrozí kvůli zásahům politiků do fungování tamního fotbalového svazu vyloučení z play off o postup na mistrovství Evropy v příštím roce. Jak s odvoláním na severomakedonský server Infosport.mk uvedla balkánská média, UEFA i Mezinárodní fotbalová federace FIFA s nelibostí sledují zasahování prištinských vládních míst do fungování fotbalového svazu, zejména nedávný pokus dosáhnout odvolání jeho šéfa Agima Ademiho.

Kosovu tak podle webu reálně hrozí dvou- až pětiletý distanc z mezinárodních soutěží, což by ovlivnilo také play off o poslední volná místa na evropském šampionátu v příštím roce. Kosovská reprezentace se má na konci března utkat nejprve se Severní Makedonií a v případě výhry pak o postup na ME s vítězem zápasu Gruzie - Bělorusko.

Pokud by ale bylo Kosovo suspendováno, půjde do finále play off skupiny D podle médií rovnou severomakedonský tým.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

V Madridu začal pochod za klima, v jeho čele jdou indiáni a Greta Thunbergová

V Madridu začal Pochod za klima, který má připomenout naléhavost boje za ochranu ovzduší. Koná se v souvislosti konferencí OSN o změnách klimatu (COP25), která ve španělské metropoli začala v pondělí. V čele pochodu jdou jihoameričtí indiáni a účastní se ho i mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová.

Organizátoři očekávají desítky tisíc účastníků, uvedl deník La Vanguardia. Už v začátku pochodu, který se vydal od madridského nádraží Atocha přes centrum španělské metropole, začali lidé volat mimo jiné "Není žádná planeta B" či "Klimatickou spravedlnost, teď". Podle deníku El País je kromě španělštiny v davu slyšet také portugalština.

Lidé nesou transparenty vyzývající k omezení emisí skleníkových plynů a okamžitým činům v boji proti globálnímu oteplování. Některé transparenty, například s nápisem Konzum Tě zkonzumuje, rozdávali mladí lidé před začátkem pochodu těm, kdo přišli s prázdnýma rukama.

Zdroj: ČTK
Další zprávy