Prázdných domů je v Česku víc než bezdomovců. Ať za ně majitelé platí speciální daň, chce iniciativa

Prázdných domů je v Česku víc než bezdomovců. Ať za ně majitelé platí speciální daň, chce iniciativa
Vybydlené domy potkáte téměř na každém rohu. My jsme vyrazili do pražských Košíř. Na jejich území je totiž krásně vidět, jak takový problém prázdných domů vzniká a kdo za to může.
Začínáme na místě osady Buďánka, dělnické kolonie z počátku 19. století. Za komunistů byli místní obyvatelé vystěhováni a osada měla být zbourána. Po revoluci bylo místo prohlášeno za památkovou zónu a domky přešly do vlastnictví Prahy 5.
Ta se o ně ovšem nestarala, a tak postupně chátraly. Zpustlé domky často obývali bezdomovci, squateři nebo narkomani. Radnice za tu dobu představila mnoho plánů, co s místem udělat. Všechny však zkrachovaly.
Dnes se tu konečně něco děje. Místnímu sdružení se po mnoha letech bojů proti radnici podařilo získat peníze na opravu části osady, čerpá navíc grant od česko-švýcarského Fondu Partnerství. Buďánkám se blýská na lepší časy.
Foto: Jakub Plíhal
Prokop Vodrážka Jakub Plíhal Prokop Vodrážka, Jakub Plíhal
Aktualizováno 15. 6. 2016 14:12
V Česku jsou tisíce prázdných domů. Některé jsou prázdné účelově, jiné kvůli nešťastné náhodě. Iniciativa Prázdné domy je mapuje a snaží se poukázat na problém, který s nimi vzniká. "Směřujeme k nějaké legislativní změně," říká její zakladatel Petr Zeman.

Říká se, že je v Evropě více prázdných domů než bezdomovců, kteří by v nich mohli bydlet. Odhady uvádějí, že střechu nad hlavou u nás nemá přes třicet tisíc lidí. "Já si myslím, že těch domů bude určitě víc," říká Petr Zeman, zakladatel iniciativy Prázdné domy. Ta mapuje vybydlená místa po celé České republice.

Zatím jich v databázi eviduje necelých 1100, nejvíc z nich v Praze. "Je to tím, že všichni, co databázi vytváříme, jsme z Prahy. Hlavní město je na tom ale ještě docela dobře, v severních Čechách a městech jako Ústí či Duchcov existují celé prázdné čtvrti," říká.

Jejich cílem není jen zmapovat, kde prázdné domy jsou, ale také se pokusit problém vybydlených míst vyřešit. "Směřujeme k nějaké legislativní změně. Moje laická představa je taková, že by člověk, který vlastní prázdný dům, za něj platil vyšší daně. Byla by to daň za to, že se vám dům rozpadá a znehodnocuje tím ceny okolních pozemků," říká Zeman.

Podobný model podle něj fungoval v Holandsku. Tam byl ještě doplněn tím, že když byl nějaký dům více než dva roky prázdný, mohl být obsazen. "Majitel pak mohl přijít s konkrétním návrhem, jak budovu opravit, ale musel doložit, že na to má vyčleněné peníze," vysvětluje Zeman.

Při svém mapování už se samozřejmě setkali i s kritikou. Zveřejňují lokality prázdných domů, které tak mohou potenciální zloději vykrást. "My máme vlastní kodex. Budovy, které jsou vylidněné krátce, nebo tam jsou věci, které by se daly ukrást, nezveřejňujeme vůbec,“ dodává.

Právě se Zemanem a jeho kolegou z iniciativy Radomírem Kočím jsme se vydali na prohlídku pražské čtvrti Košíře, kde se dá názorně ukázat, jak a proč se místa vybydlují.

 

Právě se děje

Další zprávy