Sprostí výčepní, hampejzy i ráje umělců. "Praha ožralá" mapuje historii pivní kultury

Sprostí výčepní, hampejzy i ráje umělců. "Praha ožralá" mapuje historii pivní kultury
Šestnáctého srpna 1911 zahájila v Řetězové ulici provoz kavárna a vinárna Montmartre. Když se to doneslo Egonu Erwinu Kischovi, pronesl: „No konečně!“ Podnik přál hlavně umělecké bohémě, stěny místností zdobily kubistické kreace od Vratislava Huga Brunnera a kopie Emila Filly nebo Václava Špály od "mlynáře Míly Trnky", dočtete se v knize.
Podnik funguje dodnes. Jedním z pravidelných štamgastů byl v Montmartru spisovatel Jaroslav Hašek, kterého výčepní často nechtěli pustit dovnitř, údajně proto, že pil víc, než si mohl dovolit. Oblíbeným podnikem Jaroslava Haška byla také hospoda U Brejšků u Národního divadla. Jedno odpoledne se v ní zastavil, aby se takříkajíc posilnil před prvním rande se svou budoucí ženou Jarmilou. Před divadlo za ní ale nikdy nedorazil. "Ve dvě hodiny v noci prohlásil, že se musí ještě někam jít. Že takhle přece nemůže přijít k Národnímu divadlu na rande. I dával si pak v Montmartru střídavě černou kávu s rumem, černou kávu bez rumu a rum bez černé kávy a pokaždé, když mu vyhasla viržinka, vzdychl zhluboka: Hynku… Viléme… Jarmilo!!," vzpomínal Eduard Bass v povídce Jak Hašek čekal na Jarmilu.
Restaurace s názvem Vikárka ve Vikářské ulici fungovala od roku 1845. Největší ikonou podniku byl spisovatel Svatopluk Čech, který v ní sepsal fantasticko-satirické prózy Pravý výlet pana Broučka do Měsíce a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století, které hospodu vzápětí po svém vydání proslavily, uvádí kniha Praha ožralá. Obsáhlého průvodce sepsali Radim Kopáč a Petr Stančík, vyšla v nakladatelství Academia.
V domě, kde od roku 1980 hraje Divadlo v Řeznické, byla dříve vinárna V Chaloupce. Původní stavbu ve stylu pozdního empíru, realizovanou v druhé nebo třetí dekádě 19. století, vystřídal zhruba po století (1937) funkcionalistický dům, postavený podle návrhu architekta Antonína Žižky. Kromě piva a vína se v hospodě podávala také šnečí a žebrová polévka nebo hovězí. "K jídlu hrál klavír, po jídle byla na programu volná zábava nebo kabaret, ve kterém za pozdního Rakouska-Uherska a rané Československé republiky měl domicil třeba herec a dramaturg Emil Artur Longen," uvádí kniha.
Foto: ČTK
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
26. 3. 2021 6:00
V zemi začínal stalinismus, když Egon Bondy napsal básnickou sbírku Ožralá Praha. Kniha, která mapovala myšlení poválečné doby, byla pro autory nového pivního průvodce více než symbolická. "Stalinismus ničil konkrétní hospody a jejich štamgasty. Soukromé podniky šly na porážku jeden za druhým. A s nimi i úseky historické paměti a pravdy, která se formovala v první půli 19. století," tvrdí.

Nová publikace Praha ožralá, která vyšla v nakladatelství Academia, je volně inspirovaná Bondyho básnickou sbírkou z 50. let minulého století. Nabízí příběhy legendárních hospod a štamgastů, bez kterých by historie Prahy nebyla úplná.

"Bondyho sbírka funguje jako svědectví, ale taky jako pobídka. Pobídka k procházce po místech, která zbyla, směrem k těm, která byla. Hospody byly odjakživa společensko-kulturní tmel, tady se vedly řeči - a z řečí povstávaly osobnosti, situace, nadosobní smysl," říkají autoři knihy Radim Kopáč a Petr Stančík.

Obsáhlá publikace je rozdělená do několika kapitol podle městských částí. Ty nejstarší podniky ale najdete v centru města. Podívejte se.

 

Právě se děje

Další zprávy