Pohled do ložnic Marie Antoinetty a Napoleona. Dávné fotky ze zámků u Paříže

Pohled do ložnic Marie Antoinetty a Napoleona. Dávné fotky ze zámků u Paříže
Luxusní krása francouzských zámků Versailles a Fontainebleau okouzluje lidi už po stovky let. Výjimečné barevné historické snímky z let 1890 až 1900 ji zachycují v době, kdy vznikaly například slavné impresionistické obrazy Clauda Moneta. Díky dávným fotkám se můžeme podívat, jak v té době vypadala třeba ložnice Marie Antoinetty v Malém Trianonu nebo komnata Krále Slunce Ludvíka XIV ve Versailles. Na tomto snímku je fontána bohyně Létó na zámku Versailles (často je také nazývána Latonina fontána).
Kočár francouzského krále Karla X. ve Versailles. Král vládl v letech 1824 až 1830. Snímek byl pořízen zhruba sedmdesát let po jeho odchodu z trůnu.
Vzácné barevné fotochromové snímky v této fotogalerii zachycují jak komplex ve Versailles, tak i zámek ve Fontainebleau (který je na tomto snímku).
A protože potřeboval i ložnici, nechal si ji udělat v místnosti, kde předtím býval skladován střelný prach. 
(Ložnice císaře Napoleona I. ve Fontainebleau)
Foto: Library of Congress, Prints and Photographs Division
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
23. 2. 2022 6:00
Luxusní krása francouzských zámků Versailles a Fontainebleau okouzluje lidi už stovky let. Výjimečné barevné historické snímky z let 1890 až 1900 ji zachycují v časech, kdy vznikaly například slavné impresionistické obrazy Clauda Moneta. Díky dávným fotkám se můžeme podívat, jak v té době vypadala třeba ložnice Marie Antoinetty v Malém Trianonu nebo komnata Krále Slunce Ludvíka XIV. ve Versailles.

Staré snímky, které se nyní nacházejí ve sbírkách knihovny amerického Kongresu, jsou velmi unikátní. Jsou totiž barevné, což na přelomu 19. a 20. století nebylo pro fotografii typické. Většina tehdejší produkce byla samozřejmě černobílá. Barevné fotografie památek patří do souboru takzvaných fotochromových tisků - jde o záběry, které byly dodatečně kolorovány, aby pak mohly sloužit jako pohlednice.

Jméno fotografa nebo fotografů, kteří zaznamenali krásu zámku ve Versailles a ve Fontainebleau, už dnes neznáme. Víme jen, že snímky patří do kolekce shromážděné americkou společností Detroit Publishing Co., jež se kdysi vydáváním pohlednic zabývala.

Honosné zámky poblíž Paříže fotografy pohlednic lákaly samozřejmě proto, že byly významnou součástí francouzské historie a navíc získaly takovou slávu, že se staly vzorem pro mnohé další nádherné zámecké komplexy po celé Evropě.

Autoři snímků věnovali poměrně velkou pozornost komnatám králů a jejich manželek. Proto si dnes můžeme prohlédnout, jak v letech 1890 až 1900 vypadaly ložnice Marie Antoinetty nebo komnaty Napoleona Bonaparta a jeho ženy Josefíny.

Na snímcích najdeme i záběry umělé vesničky Hameau, kterou si u Malého Trianonu nechala postavit Marie Antoinetta, jež si tam pak s dětmi a dvořany užívala idylický vesnický život, který ovšem s tím skutečným neměl nic společného.

Hameau byla jedna z aktivit, které velmi zhoršily obraz královny v očích obyvatelstva. Poddaní byli rozzuření, když se doslechli, že královnin "selský" život zahrnuje také používání stříbrných hrábí, malých porcelánových kbelíků nebo instalaci mramorových žlabů ve stájích pro dobytek. Aby byl obraz vesnice dokonalý, nechala tam Marie Antoinetta v roce 1785 ubytovat rodinu z Touraine, která pro ni udržovala hospodářství v provozu.

Královna pak byla během Francouzské revoluce popravena a architekta Richarda Miqueho, který vesničku navrhl, stihl stejný osud. Vesnička byla spolu se zámkem zkonfiskována a v následujících letech chátrala. Zrestaurována byla až v roce 1810 na přání Napoleona Bonaparta. Fotografie zachytily vesničku osmdesát či devadesát let poté.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Zemřel vědec, vynálezce a odbojář Mojmír Petráň, bylo mu 99 let

Ve věku 99 let zemřel v sobotu 13. srpna vědec Mojmír Petráň. Na facebooku o tom dnes informovala Učená společnost ČR, jejímž členem Petráň byl. Petráň společně se svým kolegou Milanem Hadravským v 60. letech sestrojili a patentovali konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním. Vynález znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie. Vědec Petráň byl i protinacistickým odbojářem.

Svůj přelomový vynález Petráň a Hadravský, kteří v 60. letech působili na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, patentovali v roce 1967 ve Spojených státech. Publikovali ho v roce 1968 ještě před okupací Československa. Po srpnové okupaci Petráň upadl v nemilost, neboť v době Pražského jara sympatizoval s reformními politiky. Svůj mikroskop pak musel vyrábět "podomácku" pod záštitou JZD Komorno u Plzně. Kvůli tomu vzniklo jen několik kusů přístroje.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Při izraelském náletu u Tartúsu zahynuli podle Damašku tři syrští vojáci

Při dnešním izraelském náletu na oblast u syrského pobřežního města Tartús přišli o život tři syrští vojáci a další tři byli zraněni. Oznámila to syrská armáda. Televizní stanice Al-Arabíja předtím uvedla, že izraelská vojenská letadla zaútočila na Tartús a před vypálením střel letěla nad libanonským pobřežím. Izraelská armáda své operace v Sýrii nechává bez komentáře. Útočí hlavně na cíle spojené se spojenci syrské vlády, což je Írán a libanonský Hizballáh. Agentura Reuters napsala, že se k Tartúsu blíží loď, která veze z Ukrajiny obilí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy