Obrazem: Praha zohavená. Tak reklamy ničí historický ráz hlavního města

Obrazem: Praha zohavená
Při výstupu ze stanice metra Anděl mineme místo, které bývalo vyzdobené monumentální kamennou mozaikou, připomíná sochař, architekt a teoretik umění Pavel Karous, náš průvodce pražským vizuálním smogem. "Ta byla v době svého vzniku v roce 1985 technickým unikátem, její do sebe přesně zapadající komponenty byly vyřezávané laserem. Bez spár k sobě přiléhající barevné kusy mramoru z ní činily největší kamennou intarzii v Česku. Byla odstraněna v roce 1999, když byl povrchový vestibul začleněn do administrativního byznyscentra, protože obsahovala moskevské panorama," tvrdí Karous.
Vydá-li se pražský chodec od Anděla k autobusovému nádraží Na Knížecí, může se potěšit pohledem na tento dům v Nádražní ulici. "Podle mého soudu je to raná moderna, začátek 20. století. Už to má minimalističtější strukturu, ta fasáda není tak ornamentální," říká Karous. Modernistickou strohost "naštěstí vyvažuje" plachta s přívětivým zeleným tvorem a také poutač na realitní kancelář, který fasádu rozsvítil rudou, bílou a vosí žlutou.
"Pod nánosem vizuálního smogu se nepochybně skrývá krásný dům," konstatuje Karous. Před podobným osudem prý prozíravě ochránil svoji pražskou stavbu slavný architekt Jean Nouvel, když v 90. letech projektoval komplex Zlatý Anděl. "Na skleněný plášť budovy navrhl nápisy s úryvky textů od Kafky, Meyrinka, Rilkeho a dalších o Praze píšících autorů. Texty označil za výtvarné řešení, za součást architektonického konceptu průčelí. A tím pádem tam nemůže nikdo plácnout reklamu, protože by tím porušil Nouvelova autorská práva. "Finální ránu do vazu zasadila budově v Nádražní herna Tsunami. Karousovi připadají obzvlášť odporné přelepy oken této provozovny. "To je pro herny typické. Reklama nebo nějaká obludná dekorace se nalepí zvnějšku na skla podniku, protože provozovatelé potřebují, aby hráči byli izolovaní od denního světla a ztratili pojem o čase. Tím se líp udržuje jejich návyk na automatech."
Okolí Anděla je vůbec malým rájem velkých plachet s reklamou. Jejich výskyt graduje v ústí ulice Vltavská, kterou proudí automobily ze Smíchova k vltavskému nábřeží.
Foto: Libor Fojtík
Ondřej Formánek
27. 2. 2016 10:02
Kdyby si váš známý vybavil byt starožitným nábytkem, a pak si každou skříň, stůl i křeslo polepil reklamními samolepkami, řekli byste si, že je to buran nebo blázen. K architektuře našich měst se přitom chováme úplně stejně a zdá se, že je nám to jedno. Málokde v Praze je vizuální smog tak koncentrovaný a odpudivý jako v okolí stanice metra Anděl. Přitom se nejedná o žádnou periferii.

Celý materiál najdete v magazínu Ego!, víkendové příloze Hospodářských novin.

 

Právě se děje

Další zprávy