FOTO Noma: Jak se vaří v nejlepší restauraci na světě?

30. 4. 2014 11:00
Noma v dánské Kodani se podle britského časopisu Restaurant Magazine už počtvrté stala nejlepší restaurací na světě. Jak funguje oceňovaný podnik a na čem je založen jeho úspěch?
Zákulisí nejlepší restaurace na světě
Zákulisí nejlepší restaurace na světě | Foto: Twitter Rene Redzepi

Kodaň/Londýn - Nejlepší restaurací světa je dlouhodobě oceňovaný podnik Noma v dánské metropoli.

Kodaňská restaurace se po roční přestávce vrátila do čela tradičního žebříčku, který sestavuje britský časopis Restaurant Magazine. Loňský vítěz El Celler de Can Roca ze španělské Girony získal v pořadí 50 nejlepších restaurací světa druhé místo. Vyhlášení proběhlo v Londýně.

Na výběru nejlepšího podniku se podílí více než 800 šéfkuchařů, majitelů restaurací a novinářů. "Šéfkuchař a majitel Nomy René Redzepi je uznáván za svou vysoce originální, někdy až viscerální podobu nové severské kuchyně," uvedli organizátoři ve zdůvodnění pořadí. Redzepi prý přistupuje k severské kuchyni novátorsky a nebojí se experimentů.

Dánská restaurace dominovala žebříčku v letech 2010 - 2012 a loni skončila druhá. Otevřena byla v roce 2004 a podle magazínu změnila pohled na severskou kuchyni, která byla v minulosti neprávem podceňována.

Za španělským obhájcem titulu se na třetí místo zařadila Osteria Francescana z italské Modeny.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy