Fotky: Nejhezčí Stromy svobody. Tyto nádherné lípy vyrostly na počest Československa

Fotky: Nejhezčí Stromy svobody. Tyto nádherné lípy vyrostly na počest Československa
1. místo: Zádvorská lepa, Velké Opatovice (Jihomoravský kraj), 26 242 hlasů. Celkem šestnáct lip svobody bylo ve Velkých Opatovicích zasazeno na oslavu konce 1. světové války. Ze všech exemplářů se ale dochovala pouze tzv. Zádvorská lepa, kterou zasadil kameník a písmák Jan Pospíšil před svým domem.
Na konci druhé světové války kolem ní prošla německá i ruská armáda. Vyhnula se kácení, a tak se stala symbolem nezdolnosti našeho státu.
2. místo: Bohdanečská lípa (Lázně Bohdaneč u Pardubic, Pardubický kraj), 4 217 hlasů. Lípu svobody vysadili dva bohdanečští učitelé spolu se svými žáky v den 50. výročí vzniku Československa.
Došlo k tomu úmyslně ve 13 hodin, když byla většina bohdanečských v zaměstnání. V Bohdanči totiž byla umístěna sovětská vojska, a proto byla velká snaha, aby tento akt proběhl zcela klidně. Lípa za svou historii navíc přestála četná příkoří přírody. Dnes její koruna chrání sochu sv. Jana Nepomuckého.
Foto: Marek Olbrzymek
hrz hrz
Aktualizováno 26. 10. 2018 17:16
Nejméně 572 stoletých Stromů svobody se podařilo najít díky kampani Stromy svobody 1918–2018, kterou zaštiťuje Nadace Partnerství. Stromy, především lípy, sázené na podzim roku 1918 a během celého roku 1919 byly zhmotněním všeobecné euforie ze vzniku samostatného státu a konce Velké války. Rostou na více než 340 místech po celé České republice a částečně také na Slovensku. Celkově nalezli lidé po celé republice 3100 Stromů svobody. Tady jsou ty, které uspěly v anketě o Strom roku 2018.

Symbolizují vznik Československé republiky a v letech 1918 a 1919 jich lidé vysadili tisíce. Do výsadby se zapojili starostové, žáci, členové místních spolků. Stromy byly ověšené stuhami, domy praporky, zpívala se hymna, ke kořenům se ukládaly pamětní listy.

A sázely se i v pozdějších letech (1928, 1945, 1968) vždy, když si lidé chtěli připomenout a oslavit význam svobody a demokracie. Říká se jim Stromy svobody. Ostatně i nyní, u příležitosrti stého výročí republiky, čeští skauti vysadí po Česku stovku lip. Sázení nových Stromů svobody uspořádá i Nadace Partnerství, která již od roku 1990 pomáhá lidem starat se o životní prostředí.

Výsadby stromů často doprovázely oslavy šťastného návratu z válečné fronty nebo legií. "Václav Vacek byl můj děda. Sotva postavil dům, odešel do války a doma zůstala jeho žena s dvěma malými dcerami a dluhy. Děda sloužil v Srbsku, asi u pracovních jednotek. Naštěstí se po válce vrátil domů a na památku svého návratu zasadil lípu. Pro naši rodinu je to památný strom," popisuje pro stránky Nadace Partnerství vnuk Václav Vacek příběh své lípy z Tlučné.

"V důsledku 1. světové války bylo z Hrotovic odvedeno 340 mužů, 54 z nich zahynulo na válečných bojištích, nebo podlehlo zraněním a domů se již nevrátilo. Lípu na nádvoří zasadili přeživší války na počest šťastného návratu do svých domovů a na počest vzniku samostatného československého státu. Lípa pro ně byla symbolem svobody a tím zůstane i pro nás a naše budoucí generace," líčí příběh lípy rostoucí na nádvoří zámku v Hrotovicích koordinátorka kampaně Zuzana Šeptunová z Nadace Partnerství.

Jedním z těchto stromů je i letos stoletá lípa ve Velkých Opatovicích. Ta se umístila na prvním místě letošní ankety Strom roku 2018 jako poslední z šestnácti Stromů svobody, které byly 8. listopadu 1918 v městečku vysázeny. Strom letos přijela navštívit i Lenka Andršová, pravnučka opatovického písmáka Jana Pospíšila, který tak zvanou Zádvorskou lepu vysadil.

Jubilejní stromy sázeli z radosti i krajané v zámoří. Stovku tak letos slaví Lípa svobody rostoucí před kostelem svatého Cyrila a Metoděje v Minneapolis. Lípu vedle farnosti doplnila v roce 1993 mladší sestra vysazená při vzniku samostatného Česka a Slovenska.

"V prvních letech Československa byla výsadba spontánně iniciována především místními okrašlovacími spolky, mimo jiné Československým svazem okrašlovacím a ochranným. Zapojovali se ve velkém i samotní občané nadšení nově nabytou svobodou mladičkého Československa. Snahou těchto organizací bylo oslavit tuto významnou událost výsadbou stromů po celé zemi tak, aby se výsadba stala hromadnou oslavou svobody. Právě na tuto myšlenku jsme chtěli letos naší kampaní Stromy svobody navázat," vysvětluje Zuzana Šeptunová.

V tradici výsadby jubilejních stromů lidé pak pokračovali v průběhu celých sta let moderní československé státnosti. Dochoval se i příběh lípy v Plané nad Lužnicí z roku 1920, kterou měl vysadit sám tehdejší prezident Tomáš Masaryk s manželkou a dcerou Alicí během svého dubnového pobytu v obci.

Nejen staletých stromových pamětníků bude ve skutečnosti pravděpodobně mnohem více. Kroniky obcí a měst se totiž začaly povinně vést až ve 20. letech minulého století a pamětníci přímo těchto událostí většinou schází. Online mapa všech stromů na portálu www.stromysvobody.cz je tak stále otevřena všem, který takový strom naleznou či nově vysadí. Stačí vyplnit krátký formulář a příběh stromu zůstane v digitální podobě pro nadcházející generace.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 41 minutami

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly Dny NATO, v okolí se tvoří kolony

Společným seskokem českých a polských parašutistů s vlajkami v sobotu na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly dvoudenní Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Po oba dny je v osmihodinovém programu připraveno mnoho dynamických ukázek na zemi i ve vzduchu. Kromě toho mohou lidé vidět na zemi řadu atraktivních strojů, mezi nimi poprvé víceúčelový letoun F-35 Lightning II nebo bezpilotní letoun MQ-9 Reaper.

V okolí letiště se i letos tvoří kolony aut, vzhledem k omezené kapacitě akce ale nejsou tak dlouhé jako v jiných letech. Operátor speciální policejní linky Michal Tichý řekl ČTK, že kolony ze všech stran dosahují maximálně tří kilometrů.

Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Na akci se představují armádní, bezpečnostní a záchranářské jednotky ze 17 zemí. Speciální partnerskou zemí je letos Švédsko.

Vstup na dvoudenní akci, která se koná nedaleko Ostravy, je zdarma. V minulosti ji navštěvovalo i přes 200 tisíc lidí, mnoho i ze zahraničí, zejména z Polska a Slovenska. Loni musely být Dny NATO kvůli koronavirové pandemii bez diváků v místě akce, lidé mohli program sledovat v televizi a na internetu. Letos je počet diváků omezený maximálně na 40 tisíc každý den.

Kvůli kontrole počtu lidí si letos návštěvníci poprvé museli předem pořídit vstupenky. Jsou sice nadále zdarma, ale lidé zaplatili 15 korun jako servisní poplatek. Musí rovněž mít potvrzení o bezinfekčnosti, tedy očkování proti covidu-19, prodělání nemoci nebo negativním testu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Autobus srazil v Ratiboři na Vsetínsku chodce, muž střet nepřežil

Linkový autobus srazil v pátek večer v Ratiboři na Vsetínsku chodce. Sedmačtyřicetiletý muž střet nepřežil. Okolnosti nehody zjišťují kriminalisté a dopravní policisté, sdělila dnes policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Tragická nehoda se stala po 18:00. "Zemřel při ní sedmačtyřicetiletý muž. Ten z prozatím přesně nezjištěných příčin vstoupil bezprostředně do jízdní dráhy linkového autobusu, který jel ve směru od Hošťálkové. Třicetiletý řidič autobusu, i přes veškerou snahu, již nedokázal střetu zabránit," uvedla mluvčí.

Chodec podle ní při nehodě utrpěl závažná zranění. "Na místo jako první dorazili policisté z Jablůnky, kteří společně se svědky události prováděli do příjezdu záchranářů resuscitaci. Muž bohužel svým zraněním na místě podlehl. U řidiče autobusu jsme provedli dechovou zkoušku na alkohol. Byla negativní," uvedla Kyšnerová.

Přesné okolnosti tragické nehody podle ní nadále zjišťují vsetínští kriminalisté společně s dopravními policisty. "Po dobu vyšetřování nehody byl provoz na komunikaci částečně omezen a doprava byla řízena kyvadlově," doplnila mluvčí.

Podle dostupných údajů je chodec dvacátou obětí letošních dopravních nehod ve Zlínském kraji. Za loňský rok zemřelo na silnicích v regionu při nehodách 23 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy