Při realizaci metra se Praha rozhodla jít opačnou cestou než Hamburk a výsledkem je podle řady architektů instantní a neoriginální architektura a podprůměrný design navazující na starší stanice linky C do Letňan. Právě komplex v Letňanech vyniká svou složitostí, rozsáhlostí a předimenzovaností, což neúměrně zvyšuje cenu nejen za jeho realizaci, ale i celkovou údržbu, poukazoval už dříve například Petr Kučera. Největší rozdíl však najdeme v pojetí metra a jeho celku. Nové stanice v Hamburku mají ucelenou základní koncepci. Označení metra, navigace, řešení výstupů z metra i mobiliář jsou sjednocené, podstata stanic je však odlišná, což umožňuje snadnou orientaci a unikátnost místa. V Praze se liší detaily stanic, celkový vzhled však sleduje stále jednu a tu samou logiku. Z tohoto úhlu pohledu se nijak neliší od stanic budovaných od devadesátých let.