Spisovatel Karel Čapek si za svůj život vyslechl mnoho nadávek. Někteří kolegové i čtenáři špatně nesli jeho mezinárodní úspěch a v dopisech nebo komentářích v novinách ho připisovali známosti s prezidentem Masarykem. Po podpisu mnichovské dohody se situace ještě vyostřila.

"Byl příznivcem Hradu, tudíž hájil Masaryka i Beneše. Někteří novináři na něj útočili, že je hradní vrtichvost a že není soudný. Zároveň mu záviděli jeho úspěch. Když mu bylo třicet let, stihl neuvěřitelné množství věcí. Napsal navíc R.U.R., které proniklo na Broadway a do Londýna. Ten světový úspěch mu všichni záviděli," vysvětluje ředitel Památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek.

Ve 30. letech minulého století Čapka odborníci opakovaně navrhovali na Nobelovu cenu, ale nikdy ji nezískal. "Dochovalo se, jak si někteří novináři mezi sebou psali, 'hlavně musíme udělat vše pro to, aby tu Nobelovku nedostal, protože kdyby ji měl, byl by z něj polobůh a byl by nedotknutelný,'" dodává Vacek. Vůči nenávistným útokům, které se vyostřovaly po podpisu mnichovské dohody, se spisovatel bránil perem, čím dál častěji také utíkal do letního sídla Na Strži, kde načerpával síly. Trávil tu čas s přáteli a věnoval se zahradničení.

Podívejte se, jak místo vypadá dnes a co všechno se tam o Čapkovi dozvíte.