O dřevostavby je během pandemie zájem. Staví se rodinné domy, školky i krásné útulny

O dřevostavby je během pandemie zájem. Staví se rodinné domy, školky i krásné útulny
"Dřevo jako stavební materiál si našlo v posledních letech cestu zpět nejen do konstrukcí rodinných domů. Stavebnictví je zodpovědné za velkou porci produkce CO2 a přehřívání měst. Pokud nezačneme právě již od konstrukce velkých staveb, tak následné dohánění někdy zbytečně složitými technologiemi, zelenými střechami nebo fasádami je pak už jen kosmetická korekce. Potřebujeme výraznější změnu, která se již ve velkém po celém světě děje," myslí si propagátor dřevostaveb Pavel Horák, který je také autorem moderní vily v Austrálii.
Podle Horáka je ale trend pozitivní i v Česku. "Pandemie způsobila, že lidé řeší dopad svého chování a mají více času věnovat se plánování bydlení, kde až na výjimky teď tráví veškerý čas. Zájem o dřevostavby stoupl a jejich výhody jsou v kontextu pandemie ještě výraznější – příjemné prostředí, čistý vzduch, minimum odpadu, rychlé stavby i opravy," uzavírá architekt. Na snímku je dřevostavba v Brně od studia RCNKSK.
Loděnici u Karloveského ramena v Bratislavě navrhlo slovenské studio OFFICE110 architekti pro městskou část Karlova Ves. "Počítali jsme s tím, že suterén může občas zaplavit voda, proto je převážně z betonu. Zbytek je už dřevostavba," uvádí architekti. V loděnici je hangár pro lodě, tělocvična a klubovna.
Že se dřevostavbám daří i během pandemie, dokazuje zčásti i nová stavba od architekta roku Zdeňka Fránka, který v Krkonoších navrhl dům na železobetonové podestě. Fasáda je včetně střechy obložená modřínovými latěmi.
Foto: BoysPlayNice
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
14. 4. 2021 6:00
Stavby ze dřeva jsou v českém prostředí vidět stále častěji. Pandemie způsobila, že lidé častěji řeší, jak jejich chování dopadá na prostředí, ve kterém žijí, a mají více času věnovat se úpravě bydlení či stavění rekreačních chat. "Zájem o dřevostavby stoupl a jejich výhody jsou teď ještě výraznější – příjemné prostředí, čistý vzduch, minimum odpadu a rychlé stavby," říká architekt Pavel Horák.

Podle architekta a zakladatele Salonu dřevostaveb, který se letos z důvodu pandemie nekonal, je trend stavění ze dřeva v Česku na vzestupu dlouhodobě. Pandemie zájem lidí ještě více podpořila. Stále problematické jsou ale konstrukce větších staveb, jako jsou kanceláře, bytové domy nebo školy.

"Stavebnictví je zodpovědné za velkou porci produkce CO2 a přehřívání měst. Pokud nezačneme právě již od konstrukce velkých staveb, kde jsme schopni díky dřevu CO2 masivně ukládat namísto produkovat, tak následné dohánění někdy zbytečně složitými technologiemi, zelenými střechami nebo fasádami jsou pak už jen kosmetické korekce. Potřebujeme výraznější změnu, která se již ve velkém po celém světě děje," říká architekt Pavel Horák. 

Podívejte se na příklady povedených dřevostaveb z uplynulých let a srovnejte je s projekty v zahraničí.

 

Právě se děje

Další zprávy