O dřevostavby je během pandemie zájem. Staví se rodinné domy, školky i krásné útulny

O dřevostavby je během pandemie zájem. Staví se rodinné domy, školky i krásné útulny
"Dřevo jako stavební materiál si našlo v posledních letech cestu zpět nejen do konstrukcí rodinných domů. Stavebnictví je zodpovědné za velkou porci produkce CO2 a přehřívání měst. Pokud nezačneme právě již od konstrukce velkých staveb, tak následné dohánění někdy zbytečně složitými technologiemi, zelenými střechami nebo fasádami je pak už jen kosmetická korekce. Potřebujeme výraznější změnu, která se již ve velkém po celém světě děje," myslí si propagátor dřevostaveb Pavel Horák, který je také autorem moderní vily v Austrálii.
Podle Horáka je ale trend pozitivní i v Česku. "Pandemie způsobila, že lidé řeší dopad svého chování a mají více času věnovat se plánování bydlení, kde až na výjimky teď tráví veškerý čas. Zájem o dřevostavby stoupl a jejich výhody jsou v kontextu pandemie ještě výraznější – příjemné prostředí, čistý vzduch, minimum odpadu, rychlé stavby i opravy," uzavírá architekt. Na snímku je dřevostavba v Brně od studia RCNKSK.
Loděnici u Karloveského ramena v Bratislavě navrhlo slovenské studio OFFICE110 architekti pro městskou část Karlova Ves. "Počítali jsme s tím, že suterén může občas zaplavit voda, proto je převážně z betonu. Zbytek je už dřevostavba," uvádí architekti. V loděnici je hangár pro lodě, tělocvična a klubovna.
Že se dřevostavbám daří i během pandemie, dokazuje zčásti i nová stavba od architekta roku Zdeňka Fránka, který v Krkonoších navrhl dům na železobetonové podestě. Fasáda je včetně střechy obložená modřínovými latěmi.
Foto: BoysPlayNice
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
14. 4. 2021 6:00
Stavby ze dřeva jsou v českém prostředí vidět stále častěji. Pandemie způsobila, že lidé častěji řeší, jak jejich chování dopadá na prostředí, ve kterém žijí, a mají více času věnovat se úpravě bydlení či stavění rekreačních chat. "Zájem o dřevostavby stoupl a jejich výhody jsou teď ještě výraznější – příjemné prostředí, čistý vzduch, minimum odpadu a rychlé stavby," říká architekt Pavel Horák.

Podle architekta a zakladatele Salonu dřevostaveb, který se letos z důvodu pandemie nekonal, je trend stavění ze dřeva v Česku na vzestupu dlouhodobě. Pandemie zájem lidí ještě více podpořila. Stále problematické jsou ale konstrukce větších staveb, jako jsou kanceláře, bytové domy nebo školy.

"Stavebnictví je zodpovědné za velkou porci produkce CO2 a přehřívání měst. Pokud nezačneme právě již od konstrukce velkých staveb, kde jsme schopni díky dřevu CO2 masivně ukládat namísto produkovat, tak následné dohánění někdy zbytečně složitými technologiemi, zelenými střechami nebo fasádami jsou pak už jen kosmetické korekce. Potřebujeme výraznější změnu, která se již ve velkém po celém světě děje," říká architekt Pavel Horák. 

Podívejte se na příklady povedených dřevostaveb z uplynulých let a srovnejte je s projekty v zahraničí.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Advokát soudu EU: Polská pravidla o trestání soudců porušují unijní právo

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice, podle něhož nový systém postihů ohrožuje nezávislost polských soudců. Pro soud není nově zveřejněný názor právního poradce závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Evropská komise se předloni obrátila na soud v Lucemburku kvůli činnosti disciplinární komory polského nejvyššího soudu, o jejíž nestrannosti Brusel pochybuje. O složení komory rozhoduje v Polsku soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud již předloni rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i personální obsazení a pravomoci komory.

Soud již loni vydal předběžné opatření, jímž nařídil až do rozhodnutí případu činnost komory pozastavit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hongkongský aktivista Wong dostal dalších deset měsíců vězení. Zúčastnil se připomínky brutalit na Tchien-an-men

Hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong stráví dalších deset měsíců ve vězení. Soud mu nyní vyměřil takový trest za účast na nepovoleném shromáždění, které se konalo loni 4. června, informuje agentura Reuters. Wong a další lidé si tehdy připomínali krvavé potlačení protivládních protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men čínskou armádou v roce 1989.

Čtyřiadvacetiletý Wong si už nyní ve vězení odpykává dva tresty související s masovými prodemokratickými demonstracemi z roku 2019. K účasti na vzpomínkové akci ze 4. června 2020 se minulý týden přiznal, a tak mu soud trest z původně navrhovaných 15 měsíců snížil na deset měsíců. Portál Hongkong Free Press (HKFP) uvedl, že kromě Wonga soud poslal za mříže na dobu od čtyř do šesti měsíců ještě tři další aktivisty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy