Zapomeňte na Hru o trůny, Dubrovník a Split nadchnou milovníky historie. Pozor jen na davy turistů

Dubrovník - ilustrační fotografie
Stojíme v druhém největším chorvatském městě a "hlavním" městě Dalmácie Splitu. Podle legendy město získalo svůj název podle rostliny, kterou Chorvaté označují slovem brnistra, česky - vítečník sítinovitý.
Podle lingvistů a historiků má však název trochu méně romantický název. Souvisí se stavbou paláce římského císaře Diokleciána. Tehdejší kartografové do map zanesli označení Palatium, tedy místo, kde si římská aristokracie buduje velké a rozhlehlé budovy. Postupně se název přepsal na Spalatium, Spalatum, Spalato až na dnešní Split. Nevíme přesně, proč k těmto změnám došlo. Určitě víme jen to, že název města nemá nic společného s vítečníkem, byť v okolí hojně roste.
Split byl tedy původně rozsáhlý palácový komplex římských císařů, který založil a postavil císař Dioklecián na konci 3. století. Po jeho smrti a zániku Západořímské říše se do paláce nastěhovali okolní obyvatelé, a palác se tak stal základem pro nově se formující město.
Ruiny původní stavby jsou zde na každém kroku.
Foto: Jakub Plíhal, David Kohout
Není dobré prodat svobodu ani za všechno zlato. Toto heslo kdysi stálo nad vchodem do velkolepé středověké pevnosti svatého Vavřince v chorvatském Dubrovníku. Nápis odkazuje na vznešenou historii, ve které Dubrovník bojoval proti zotročování a obchodování s lidmi. Rozkvétající květiny poblíž "hlavního města" Dalmácie Splitu na druhou stranu poodhalují původ názvu města. Královo přístaviště známé z kultovního seriálu Hra o trůny spolu s druhým největším městem v Chorvatsku však toho nabízejí o poznání více. Podívejte se do galerie na dvě města, kam každý rok zamíří desítky tisíc českých turistů.
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy