V městské čtvrti jsou dnes novostavby, které se různí barvou, tvarem, výškou i dobou vzniku. Území působí jako několik uzavřených celků s nekvalitním veřejným prostorem, který protínají komunikace. Podle architektky Kristiny Ulmanové z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy je to výsledek restituce a volné ruky trhu. Zatímco za socialismu městští architekti nehleděli na vlastnická práva obyvatel, po revoluci už nebylo tak jednoduché majitele v plánování novostaveb usměrnit. "Situace je jiná, nemůžeme plánovat bez ohledu na majetkové poměry, ale stále se předpokládá, že město bude investovat do inženýrské a dopravní infrastruktury. Teprve dnes se tedy učíme, jak plánovat město ve spolupráci s developery. Po roce 1990 panoval takový diskurz, že téměř všechno vyřeší volná ruka trhu a myslím si, že ty výsledky jsou očividné. Nejen na příkladu pražských Jinonic," říká architektka. | Foto: Magdaléna Medková