Obrazem: Pražské kluby v 90. letech přinesly rap i techno. Většina z nich už zanikla

Obrazem: Pražské kluby v 90. letech přinesly rap i techno. Většina z nich už zanikla
"Na počátku jsme založily facebookovou stránku a sdílely na ní nostalgické vzpomínky. Začali se nabalovat čtenáři a dnes má skupina šest tisíc lidí," popisují zdravotní laborantka a učitelka literatury. Informace shánějí ve starých časopisech i diplomových pracích. Dnes jim s mapováním klubů pomáhají sami fanoušci. "Často se nám ozvou bývalí majitelé, provozovatelé nebo štamgasti, kteří se s námi podělí o informace, plakáty, vstupenky nebo fotky," dodávají.
Hudbou a programem byl v Praze 6 vyhlášený také bývalý squat Ladronka. V památkově chráněném barokním statku se v roce 1993 usídlila parta anarchistů, která pořádala politické přednášky, koncerty a rave party.
Součástí bývalých Elektrických podniků v Praze 7 byl klub Belmondo, který v roce 1992 spoluzaložil dlouholetý ředitel pražské zoo Praha Petr Fejk. "V Belmondu hrálo všechno možné, hodně prostoru měla punkrocková a hardcoreová tvorba. Ale hráli tam často také Peneři strýčka Homeboye, Polemic, Laura a její tygři nebo Dan Bárta se svojí Illustratosphere," říkají autorky Zaniklých pražských klubů.
Jeden z nejslavnějších pražský rockových klubů nesl název Bunkr a sídlil na Starém Městě vedle Radia 1. "Klub si oblíbili umělci a kapely napříč žánry, styly a vyznáními. Hrály v něm slavné zahraniční kapely, začínající české formace, stejně jako například domácí provařený folk Ivan Mládek s banjo bandem. Doslova v bačkorách sem chodil klávesista skupiny Lucie Michal Dvořák nebo jeho kolega David Koller," tvrdí Věra s Karolínou.
Foto: Zaniklé pražské kluby (archiv)
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
21. 10. 2022 10:42
Věra a Karolína pod přezdívkou matky v punku už pět let mapují zaniklé kluby a slavné hudební podniky v Praze. Na sociálních sítích sdílí fotografie, historii i osudy míst, kde po revoluci vznikaly nové hudební žánry a subkultury. "Na počátku jsme založily facebookovou stránku a sdílely na ní nostalgické vzpomínky. Začali se nabalovat čtenáři a dnes má skupina šest tisíc lidí," popisují.

Věra dělá analýzy v biochemické laboratoři, Karolína učí literaturu a ve volném čase obě rády vzpomínají na klubovou scénu 90. let minulého století. Na stránce Zaniklé pražské kluby sdílí a shání informace o legendárních místech, které udávaly směr na tehdejší alternativní scéně.

"Nejprve nám jako zdroj sloužily vlastní vzpomínky a historky od přátel. Chodíme do archivů, pročítáme časopisy nebo diplomové práce. Dnes dáváme výzvu i na Facebook a často se nám na ni ozvou bývalí majitelé, provozovatelé nebo štamgasti, kteří se s námi podělí o informace, plakáty, vstupenky nebo fotky," popisují matky v punku své nejčastější zdroje informací.

Devadesátá léta přála nejen vzniku nových klubů, ale i řadě subkultur. Na hudební scéně se začaly prosazovat styly jako dance, hip hop, jungle, tekno nebo techno. "Bylo to dané vlivem uvolněné porevoluční atmosféry, možnosti se svobodně scházet a uspokojit hlad publika po určitých, do té doby spíše potlačovaných, hudebních žánrech," vysvětlují autorky fanouškovské stránky a stejnojmenné knihy, která vyšla před třemi lety.

Podívejte se, které kluby patřily v 90. letech mezi nejnavštěvovanější.

 

Právě se děje

Další zprávy