"Slezské Chicago" v Opavě chátralo. Největší obchodní dům Breda teď čekají lepší časy

"Slezské Chicago" v Opavě chátralo. Největší obchodní dům Breda teď čekají lepší časy
Právě střechu považují architekti za lukrativní prostor. Dala by se zpřístupnit podobně jako pražská Lucerna a sloužit by mohla k pořádání kulturních akcí jako koncertů, letního kina, ale i zájmových činností či přednášek.
Díky úspěšné akci tak ještě před Vánoci celý obchodní dům rozsvítilo 1500 žárovek, jako tomu bývalo ještě před téměř dvaceti lety.
Na místě, kde ještě před sto lety měl svou kancelář zakladatel David Weinstein, je v období Vánoc ozdobený strom.
Dříve bývaly obchodní prostory i v rozlehlých sklepech pod budovou. Ještě letos byla tato místnost obložena původními výkladními skříněmi. Přirozené světlo bylo zajištěno skrze systém šachet.
Foto: Tomáš Vocelka
Jiří Labanc Tomáš Vocelka Jiří Labanc, Tomáš Vocelka
22. 12. 2022 6:00
Ještě za první republiky býval obchodní dům Breda v Opavě největším v Československu, kvůli špatnému stavu se veřejnosti uzavřel v roce 2012 a od té doby chátral. Minulý rok se ale Opavané složili na opravu střechy, kterou dovnitř zatékalo, a ještě koncem roku město památkově chráněnou budovu koupilo. Nyní hledá využití do budoucna, mluví se například o galerii, vzdělávacím centru i tanečním sále.

"Minulý rok tady bylo plno lidí," vzpomíná Linda Bittová ve foyer pod majestátní skleněnou kupolí. Její seznámení s místním výtvarníkem a sochařem Kurtem Gebauerem, se kterým před dvěma lety řešila možnosti potenciálních prostor pro umístění galerie, vedlo až ke schůzce s opavským primátorem. Ten kromě jednání se zástupci opavských institucí zorganizoval i prohlídku Bredy. "Hned jsem si řekla, že tohle musí vidět lidi," vzpomíná Bittová ze Spolku na záchranu obchodního domu Breda.

Historie firmy Breda & Weinstein se začala psát od roku 1898, kdy ji založili obchodníci Max Breda a David Weinstein. V roce 1911 Weinstein odkoupil od Bredy podíl firmy a stal se jediným vlastníkem. Obchodní dům, jak jej známe dnes, vznikl až přestavbou původní stavby v letech 1927 až 1928.

Pro Opavany je stavba významnou dominantou města a snad každý si pamatuje, jak v dětství luxusní obchodní centrum navštívil. Po vzoru tzv. chicagské školy jej navrhl renomovaný architekt a rodák z nedalekého Krnova Leopold Bauer, čímž do dnes 50tisícové Opavy vnesl nádech amerického velkoměsta. Za svou téměř stoletou historii si přes několik změn v názvu dům vždy zachoval funkci luxusního obchodního domu. Po roce 1989 budova připadla do rukou soukromníka, který ale nakonec zkrachoval. V roce 2004 navíc v budově propukl požár, což je dodnes znát na ohořelé konstrukci kupole.

Hlavní dominantou je prosklená kupole. V roce 2004 však pod ní došlo k požáru elektroinstalace, a známky po ohni jsou na ni znát dodnes.
Hlavní dominantou je prosklená kupole. V roce 2004 však pod ní došlo k požáru elektroinstalace, a známky po ohni jsou na ni znát dodnes. | Foto: Tomáš Vocelka

Kvůli zhoršenému stavu se Breda uzavřela veřejnosti roku 2012 a od té doby chátrá. Insolvenční správce se několik let marně snažil stavbu prodat jiným soukromým zájemcům, a tak se opavská radnice nakonec rozhodla Bredu získat zpět do vlastnictví města. Zásluhu na tom měla právě iniciativa Bittové a Gebauera, kteří vzbudili zájem veřejnosti.

"Když se nám podařilo uspořádat prohlídky, abychom lidem ukázali žalostný stav Bredy, na jedné z nich začalo pršet přímo mezi účastníky. A protože insolvenční správce už neměl peníze na opravy, rozhodli jsme se, že se pokusíme o sbírku alespoň na hydroizolaci střechy a odvodnění kupole," vzpomíná Linda Bittová.

Cílová částka, která činila 200 tisíc korun, se vybrala do dvou dnů. Nadšenci na nutné opravy přispěli v kampani téměř 530 tisíc korun. "Byl to jasný signál městu, že veřejnosti na Bredě záleží," vyzdvihuje Bittová. Díky úspěšné akci tak ještě před Vánoci celý obchodní dům rozsvítilo 1500 žárovek, jako tomu bývalo ještě před téměř dvaceti lety. Účast několika tisíců lidí, kteří se na událost přišli podívat a záchranu obchodního domu podpořit, podle Bittové přiměla zastupitelstvo k odhlasování o koupi Bredy městem za 39,5 milionu korun, navíc v poměrně těsném poměru.

Roky hledá svoje krédo. Co jednou z tebe bude, Bredo?

Budova nyní díky aktivitě nadšenců a zájmu Opavanů hledá nové využití. "Jednali jsme s architekty, místními podnikateli i s veřejností. Beru to jako projekt veřejnosti, díky ní se Breda koupila. Posledně jsme měli projektový tým, na kterém jsme řešili formu architektonického dialogu. Je totiž nutné nejprve pořádně promyslet účel, ke kterému by budova měla sloužit, a až pak návrh poskytnout pro architektonickou soutěž nebo dialog," vysvětluje Bittová.

Architekti považují za hodnotnou především vytříbenost a "světovost" bývalého obchodního domu. V rámci jeho udržitelnosti by měla být funkce domu zaměřena na všechny věkové skupiny obyvatel.

Workshop s podnikateli přinesl konkrétní návrhy na budoucí využití - od koncertního či tanečního sálu, galerie, muzea přes rozvojové a edukační centrum, farmářské trhy, kavárny, restaurace, knihkupectví, fitness centrum až po kanceláře, byty v horních patrech budovy, komunitní centrum, vědecko-technický park, ordinace lékařů či objekt městského úřadu nebo centrum pro hospodářský rozvoj.

Veřejnost vedle zmíněného navrhuje například i hudební klub, centrum pro důchodce nebo prostor pro podporu mladých lidí pro nalezení uplatnění.

Schody a ochozy byly ještě donedávna lemované dřevěnými vitrínami. Ty své uplatnění ještě možná najdou.
Schody a ochozy byly ještě donedávna lemované dřevěnými vitrínami. Ty své uplatnění ještě možná najdou. | Foto: Tomáš Vocelka

Je zřejmé, že svou původní funkci obchodního domu už Breda nezíská, hned vedle ní totiž v roce 2012 vyrostlo nákupní centrum Breda & Weinstein, které se mělo dokonce se starou Bredou propojit. "Tehdejší investoři se ale neuměli domluvit s původním majitelem," míní Bittová. "Majitel nové Bredy je ale součástí projektového týmu, takže je nám nápomocen."

Další variantou může podle ní být i provizorní řešení. "Nemusí se nutně opravovat všechna patra najednou. Mohou se nejprve zpřístupnit první dvě, kde by město mohlo funkce a náplně testovat, než to celé opravit a zjistit, že nefunguje nic."

Výhodné by toto řešení bylo i z finančního hlediska, mluví se totiž až o půlmiliardových nákladech na opravu celé Bredy. "Byli jsme se inspirovat například ve SmetanaQ v Praze. Budovu opravili asi za 10 milionů korun, dole je kavárna a designový obchod, nahoře je galerie a pak kanceláře," říká iniciátorka. 

Lukrativním místem pro využití by podle architektů mohla být i střecha. Relativně snadno by se mohla zpřístupnit podobně jako pražská Lucerna a sloužit by mohla k pořádání kulturních akcí jako koncertů, letního kina, ale i zájmových činností či přednášek. To vše s výhledem na Opavu i její okolí. Už začátkem září tohoto roku na střeše Bredy zahrála kapela Nebe, a to ke 150. výročí narození Leopolda Bauera.

I přes svůj entuziasmus Linda Bittová neskrývá zklamání z rozhodnutí města o dočasném uzavření budovy pro veřejnost kvůli probíhajícím rekonstrukcím. Nebude tak možné dovnitř umístit ani vánoční strom, jak tomu bylo minulý rok.

"Dá se to na jednu stranu pochopit, ale na stranu druhou kvůli tomu opadne nadšení, které s domem musí neustále žít. Kdyby byla přístupná alespoň část budovy, vzbuzovalo by to veřejný zájem. Měli jsme i připravený koncept vánočního stromu přímo pod kopulí, ale město to z důvodu bezpečnosti zatrhlo," namítá.

 

Právě se děje

Další zprávy