


Jen několik stupňů nad obzorem se v polovině června odehraje neobvyklé nebeské setkání. Na krátkou dobu se vedle sebe seřadí tři planety a Měsíc. Tím vytvoří podívanou, která na večerní obloze rozhodně nezůstane bez povšimnutí. Kdy přesně se podívat a proč astronomové mluví o mimořádně fotogenické podívané?

„Planety Jupiter a Venuše se na večerní obloze vyjímají už několik týdnů. Jsou pozorovatelné již za soumraku a jejich viditelnost trvá vždy do pozdních nočních hodin, kdy zapadají za severozápadním obzorem,“ popsal Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Jejich nejtěsnější úhlové přiblížení pak podle astronoma nastane za týden. Maximální přiblížení nastane ještě za denního světla, ale i po soumraku budou planety úhlově dost blízko.
„Jasná dvojice se objeví za soumraku nad západním obzorem okolo 21:30. Čas se bude lišit v závislosti na místě pozorování řádově o minuty, slabší Jupiter bude ležet jižně, vlevo dole, od výrazně jasnější Venuše. Při pohledu pouhýma očima budou dosti blízko sebe a vizuálně nepřehlédnutelné i z měst až do jejich západu před zhruba 23:30 za severozápadním obzorem,“ popsal astronom.
Jakmile soumrak pokročí, ukáže se nízko nad severozápadem také slabší Merkur, který zapadne okolo 23:00. Opětovné večerní přiblížení nejjasnějších planet bude možné znovu pozorovat až 7. září 2029.
Už 17. června nastane podle astronoma další zajímavá konstelace. „Velmi nízko nad severozápadním obzorem mezi 22:00 a 23:00 budeme moci spatřit v téměř dokonalé přímce ,prchavý' Merkur, jasnou planetu Jupiter a velmi výraznou Venuši. U té se navíc v těsné úhlové blízkosti bude promítat srpek Měsíce,“ uvedl Horálek.
Od začátku června přibližně do poloviny července lze podle něj ze střední Evropy rovněž spatřit nezvyklý typ oblačnosti, takzvaná noční svítící oblaka. „Oproti běžným oblakům se nacházejí mimořádně vysoko, zhruba 85 kilometrů nad zemským povrchem a přes den nejsou vůbec vidět. Pozorovatelné se stávají jen za soumraku nebo za úsvitu díky jejich nasvětlení Sluncem, které se v té době nachází hluboko pod obzorem a oblaky tak vynikají jako bělavé, stříbřité či elektricky modré závoje nízko nad severním obzorem proti tmavé obloze,“ uvedl Horálek.
Nejčastěji se na obloze vyskytují v týdnech okolo letního slunovratu, který letos připadá na 21. června. Pokud jsou výrazné, dají se zaznamenat i na fotoaparáty chytrých telefonů. Konjunkce jasných planet a noční svítící oblaka patří k mnoha dalším pozoruhodným jevům, které můžeme v průběhu roku 2026 pozorovat. V létě se ještě dočkáme například zatmění Slunce, meteorického roje Perseid či zatmění Měsíce,“ uvedl Horálek.
Zdroj: ČTK, Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě






Dánský fotbalista Christian Eriksen zkolaboval v přípravném utkání s Ukrajinou. Stalo se mu to už podruhé, poprvé měl zástavu srdce před pěti lety při zápase s Finskem na mistrovství Evropy v Kodani.



V dnešních kosovských předčasných parlamentních volbách by podle exit pollu zveřejněného kosovskou stanicí Klan Kosova Television měla strana premiéra Albina Kurtiho Sebeurčení (Vetëvendosje, LVV) získat 42,3 procenta hlasů, uvedla agentura Reuters. V balkánské zemi se uzavřely volební místnosti v 19:00 SELČ



Německý tenista Alexander Zverev triumfoval na Roland Garros a získal premiérový grandslamový titul. Třetí hráč světového žebříčku porazil ve finále na pařížské antuce nasazenou desítku Itala Flavia Cobolliho 6:1, 4:6, 6:4, 6:7 a 6:1. Zvítězil po čtyřech hodinách a 16 minutách.






Smíchovská průmyslovka a gymnázium jsou v českém školství unikátem, který mnozí obdivují a jiné k nepříčetnosti dráždí. Studenti tu například nemusí v pátek chodit do školy a místo toho mají čas na samostudium, zakládají start-upy nebo rozjíždí projekty. Polovina učitelského sboru je mladší 28 let a na škole dokonce učí devět jejích studentů z vyšších ročníků.