Reklama
Reklama
Magazín

Objev, který na Marsu nikdo nečekal. Vědci mluví o zlomu v otázce života na Rudé planetě

Tereza Šolcová
Tereza Šolcová
Tereza Šolcová

„Našli jsme mnohem rozsáhlejší říční systém, než jsme dosud mohli vidět z oběžné dráhy,“ říká vědkyně Emily Cardarelliová z Kalifornské univerzity. Nový objev z Marsu naznačuje, že voda na jeho povrchu proudila výrazně déle, než se dosud předpokládalo. A tím i zásadně zvyšuje šanci, že Rudá planeta mohla být kdysi obyvatelná.

Mars.,Red,Planet,Mars.,Space,Wallpaper,With,Mars,In,Outer
Už dříve vědci tušili, že Mars nebyl vždy tak nehostinný jako dnes. Důkazy jsou poměrně přesvědčivé – od krajiny modelované tekoucí vodou až po minerály, které mohou vzniknout pouze v její přítomnosti. Foto: Shutterstock – buradaki
Reklama

Na první pohled působí Mars jako pustá, suchá planeta pokrytá rezavým prachem. Dnes ji obývají jen roboti: mezi nimi i vozítko Perseverance, které se pohybuje kráterem Jezero a zkoumá jeho dávnou minulost. Právě tam se nachází vyschlá delta, pozůstatek někdejšího říčního systému starého miliardy let. Nová data ale ukazují, že příběh vody na Marsu je mnohem složitější. A také delší.

Přelomový objev přinesl přístroj RIMFAX, radar schopný pronikat pod povrch, který má Perseverance na palubě. Vědcům umožnil nahlédnout desítky metrů hluboko pod dno kráteru. A právě tam narazili na něco nečekaného: starší, rozsáhlý deltový systém, který existoval ještě před vznikem dnes viditelné povrchové struktury.

Mars má oproti Zemi jednu výhodu: jeho povrch se po miliardy let výrazně neměnil. Neprobíhá zde desková tektonika ani intenzivní zvětrávání, které by staré struktury zahladily.
Mars má oproti Zemi jednu výhodu: jeho povrch se po miliardy let výrazně neměnil. Neprobíhá zde desková tektonika ani intenzivní zvětrávání, které by staré struktury zahladily. Foto: NASA/JPL/UCLA/UiO/ETH Zurich)

„RIMFAX ukazuje širší říční systém, než jaký jsme mohli pozorovat z oběžné dráhy, a naznačuje delší období usazování sedimentů, působení vody a podmínek vhodných pro život, než jsme si dosud představovali,“ vysvětluje geomikrobioložka Emily Cardarelliová z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Už dříve vědci tušili, že Mars nebyl vždy tak nehostinný jako dnes. Důkazy jsou poměrně přesvědčivé: od krajiny modelované tekoucí vodou až po minerály, které mohou vzniknout pouze v její přítomnosti. Zásadní otázkou ale zůstávalo, jak dlouho voda na povrchu planety skutečně vydržela. A právě délka tohoto období je klíčová: čím déle voda na Rudé planetě existovala, tím větší byla šance, že se zde mohl vyvinout život, byť jen v podobě jednoduchých mikroorganismů.

Reklama
Reklama

Mars má oproti Zemi navíc jednu výhodu: jeho povrch se po miliardy let výrazně neměnil. Neprobíhá zde desková tektonika ani intenzivní zvětrávání, které by staré struktury zahladily. Díky tomu zůstávají geologické záznamy zachovány v relativně čitelné podobě. Delta v kráteru Jezero, kterou Perseverance zkoumá, vznikla zhruba před 3,7 miliardy let, v době, kdy byl Mars ještě bohatý na povrchovou vodu.

Voda tam nebyla jen na chvilku

Některé minerální vrstvy v této oblasti ale dlouho nedávaly vědcům smysl. Šlo zejména o útvar bohatý na karbonáty a olivín, označovaný jako Margin. Aby pochopili jeho původ, zaměřili se výzkumníci právě na podzemní struktury.

Vozítko Perseverance provedlo během své mise desítky radarových měření na trase dlouhé přes šest kilometrů. Signály přitom pronikly do hloubky více než 35 metrů. Data odhalila vrstvy hornin uspořádané v šikmých strukturách, které na Zemi vznikají při usazování sedimentů v tekoucí vodě: například tam, kde řeka ústí do širší pánve. Vědci navíc identifikovali i další typické prvky říčních systémů: koryta, nánosy, erozní stopy nebo pohřbené balvany.

„Takové struktury jsou pro říční systémy běžné, i když jejich zachování není samozřejmé, protože jde o velmi dynamické prostředí,“ doplňuje Cardarelliová.

Reklama
Reklama

Kombinací jednotlivých měření se podařilo vytvořit obraz mnohem mohutnějšího geologického útvaru, než jaký je patrný na povrchu. Na základě těchto dat vědci soudí, že v oblasti kráteru Jezero existoval funkční říční a deltový systém už před 4,2 až 3,7 miliardy let. Jinými slovy – voda zde nebyla jen krátkou epizodou, ale opakovaným a dlouhodobým jevem, který formoval krajinu po velmi dlouhé období.

To má zásadní dopad na naše chápání potenciální obyvatelnosti Marsu. Delší přítomnost vody znamená větší časové okno, během něhož mohl vzniknout život. Navíc se ukazuje, že některé stopy po těchto dávných procesech by mohly být zachované pod povrchem.

Výsledky publikované v časopise Science Advances tak posouvají naše představy o Marsu o další krok dál. Ukazují planetu, která nebyla jen krátce vlhká, ale která si vodu – a možná i podmínky pro život – udržela mnohem déle, než jsme si dosud dokázali představit.

VIDEO: Na Marsu aktuálně působí i výzkumné rovery Curiosity a Perseverance

Zdroj: Reuters, The Sunday Guardian, NASA


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama