


„Našli jsme mnohem rozsáhlejší říční systém, než jsme dosud mohli vidět z oběžné dráhy,“ říká vědkyně Emily Cardarelliová z Kalifornské univerzity. Nový objev z Marsu naznačuje, že voda na jeho povrchu proudila výrazně déle, než se dosud předpokládalo. A tím i zásadně zvyšuje šanci, že Rudá planeta mohla být kdysi obyvatelná.

Na první pohled působí Mars jako pustá, suchá planeta pokrytá rezavým prachem. Dnes ji obývají jen roboti: mezi nimi i vozítko Perseverance, které se pohybuje kráterem Jezero a zkoumá jeho dávnou minulost. Právě tam se nachází vyschlá delta, pozůstatek někdejšího říčního systému starého miliardy let. Nová data ale ukazují, že příběh vody na Marsu je mnohem složitější. A také delší.
Přelomový objev přinesl přístroj RIMFAX, radar schopný pronikat pod povrch, který má Perseverance na palubě. Vědcům umožnil nahlédnout desítky metrů hluboko pod dno kráteru. A právě tam narazili na něco nečekaného: starší, rozsáhlý deltový systém, který existoval ještě před vznikem dnes viditelné povrchové struktury.

„RIMFAX ukazuje širší říční systém, než jaký jsme mohli pozorovat z oběžné dráhy, a naznačuje delší období usazování sedimentů, působení vody a podmínek vhodných pro život, než jsme si dosud představovali,“ vysvětluje geomikrobioložka Emily Cardarelliová z Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Už dříve vědci tušili, že Mars nebyl vždy tak nehostinný jako dnes. Důkazy jsou poměrně přesvědčivé: od krajiny modelované tekoucí vodou až po minerály, které mohou vzniknout pouze v její přítomnosti. Zásadní otázkou ale zůstávalo, jak dlouho voda na povrchu planety skutečně vydržela. A právě délka tohoto období je klíčová: čím déle voda na Rudé planetě existovala, tím větší byla šance, že se zde mohl vyvinout život, byť jen v podobě jednoduchých mikroorganismů.
Mars má oproti Zemi navíc jednu výhodu: jeho povrch se po miliardy let výrazně neměnil. Neprobíhá zde desková tektonika ani intenzivní zvětrávání, které by staré struktury zahladily. Díky tomu zůstávají geologické záznamy zachovány v relativně čitelné podobě. Delta v kráteru Jezero, kterou Perseverance zkoumá, vznikla zhruba před 3,7 miliardy let, v době, kdy byl Mars ještě bohatý na povrchovou vodu.
Některé minerální vrstvy v této oblasti ale dlouho nedávaly vědcům smysl. Šlo zejména o útvar bohatý na karbonáty a olivín, označovaný jako Margin. Aby pochopili jeho původ, zaměřili se výzkumníci právě na podzemní struktury.
Vozítko Perseverance provedlo během své mise desítky radarových měření na trase dlouhé přes šest kilometrů. Signály přitom pronikly do hloubky více než 35 metrů. Data odhalila vrstvy hornin uspořádané v šikmých strukturách, které na Zemi vznikají při usazování sedimentů v tekoucí vodě: například tam, kde řeka ústí do širší pánve. Vědci navíc identifikovali i další typické prvky říčních systémů: koryta, nánosy, erozní stopy nebo pohřbené balvany.
„Takové struktury jsou pro říční systémy běžné, i když jejich zachování není samozřejmé, protože jde o velmi dynamické prostředí,“ doplňuje Cardarelliová.
Kombinací jednotlivých měření se podařilo vytvořit obraz mnohem mohutnějšího geologického útvaru, než jaký je patrný na povrchu. Na základě těchto dat vědci soudí, že v oblasti kráteru Jezero existoval funkční říční a deltový systém už před 4,2 až 3,7 miliardy let. Jinými slovy – voda zde nebyla jen krátkou epizodou, ale opakovaným a dlouhodobým jevem, který formoval krajinu po velmi dlouhé období.
To má zásadní dopad na naše chápání potenciální obyvatelnosti Marsu. Delší přítomnost vody znamená větší časové okno, během něhož mohl vzniknout život. Navíc se ukazuje, že některé stopy po těchto dávných procesech by mohly být zachované pod povrchem.
Výsledky publikované v časopise Science Advances tak posouvají naše představy o Marsu o další krok dál. Ukazují planetu, která nebyla jen krátce vlhká, ale která si vodu – a možná i podmínky pro život – udržela mnohem déle, než jsme si dosud dokázali představit.
Zdroj: Reuters, The Sunday Guardian, NASA

Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.



Evropské země se připojí k dalšímu jednání o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině, řekl ve čtvrtek podle agentury Interfax americký zmocněnec Steve Witkoff po schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že to považuje za velmi důležitou událost.



Izrael ve čtvrtek zakázal vstup na své území francouzskému krajně levicovému politikovi a možnému prezidentskému kandidátovi Jeanu-Lucovi Mélenchonovi. Lídr strany Nepodrobená Francie (LFI) patří k francouzským politikům, proti kterým se izraelští představitelé vymezují nejhlasitěji. Mélenchon a LFI zastávají propalestinské postoje.



Sledujte online přenos z utkání fotbalové Ligy národů mezi Českem a Španělskem.



Klesající preference a nečitelnost ODS. To jsou podle náměstka děčínského primátora Narcise Tomáška (ODS) důvody ke svolání mimořádného kongresu občanských demokratů. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Tomášek řekl, že nevidí problém pouze v šéfovi ODS Martinu Kupkovi, stínové vládě nebo předsednictvu. Ale v tom, že vedení podle něj učinilo stranu nepřehlednou.



Šéf americké společnosti Nvidia Jensen Huang rezignoval, s okamžitou platností odstupuje z funkce prezidenta, výkonného ředitele i člena správní rady. Firma, která je klíčovým hráčem v budování infrastruktury pro umělou inteligenci (AI), to ve čtvrtek oznámila v tiskové zprávě. Huang podle médií v poslední době čelil skandálu kvůli vztahu s ženou, která je podezřelá ze špionáže pro Čínu.