Že obezita zvyšuje riziko řady onemocnění, ví odborníci už dlouho. Jenže podle nové rozsáhlé švédské studie záleží i na tom, kdy člověk začne nabírat kila navíc. A odpověď není úplně uklidňující: vědci nenašli „bezpečné období“, kdy by přibírání bylo z hlediska rakoviny neškodné. Některé životní etapy ale vycházejí výrazně rizikověji než jiné.
Výzkumníci z univerzity ve švédském Lundu sledovali více než 600 tisíc lidí od adolescence až do šedesáti let věku. Zkoumali nejen samotnou hmotnost, ale i to, kdy lidé začali tloustnout a jak rychle přibírali.
Výsledky ukázaly, že čím dříve člověk obezitou projde a čím více kilogramů přibere, tím vyšší bývá riziko některých nádorů. „Čím vyšší byla počáteční hmotnost a čím větší byl následný váhový přírůstek, tím vyšší bývalo riziko rakoviny,“ shrnul vedoucí Anton Nilsson závěry studie, která ještě čeká na recenzní řízení.
Analýza ukázala, že lidé, kteří v dospělosti přibírali rychleji, čelili vyššímu riziku úmrtí na onemocnění spojená s obezitou. U těch, kteří obezitou trpěli už mezi 17. a 29. rokem života, bylo riziko předčasného úmrtí zhruba o 70 procent vyšší než u lidí, kteří se do 60 let obézními nestali. Za vznik obezity vědci považovali okamžik, kdy hodnota BMI, tedy indexu tělesné hmotnosti vypočítaného z výšky a váhy, poprvé dosáhla hodnoty 30 nebo více.
„Jedním z možných vysvětlení je, že lidé, u nichž se obezita rozvine už v mladém věku, jsou po delší dobu vystaveni biologickým dopadům nadměrné hmotnosti,“ vysvětluje spoluautorka studie Huyen Le.
Dřívější obezita, vyšší riziko
Zdaleka největší riziko se podle dat objevilo u mužů, kteří se stali obézními před třicítkou. Ti měli až pětkrát vyšší riziko rakoviny jater, dvojnásobné riziko rakoviny slinivky a ledvin a o 58 procent vyšší pravděpodobnost rakoviny tlustého střeva než muži, kteří zůstali štíhlí.
Výzkum ale odhalil jednu výraznou výjimku, a to u žen. U nádorových onemocnění žen načasování přibírání podle dat nehrálo významnou roli.„Riziko bylo zhruba stejné bez ohledu na to, kdy ženy přibraly. Pokud by hlavním faktorem byla délka vystavení obezitě, mělo by dřívější přibírání znamenat vyšší riziko. To, že se to nepotvrdilo, naznačuje, že v případě rakoviny a přežití žen mohou hrát roli i jiné biologické mechanismy,“ dodává Huyen Le.
Jedním z možných vysvětlení podle ní mohou být hormonální změny spojené s menopauzou. Pokud se obezita u žen rozvinula před třicátým rokem života, výrazně rostlo riziko rakoviny děložní sliznice, ledvin nebo meningeomu. Po třicítce se zase přibírání silně pojilo zejména s nádory ovlivněnými hormony, například s rakovinou prsu po menopauze nebo rakovinou endometria.
Nejde jen o extrémní obezitu
Studie zároveň ukazuje, že nejde jen o extrémní obezitu. I lidé, kteří přibrali relativně méně, měli vyšší riziko některých nádorů než ti, jejichž hmotnost zůstávala stabilní. Největší váhové přírůstky, v průměru kolem 32 kilogramů, však byly spojeny s dramatickým nárůstem rizik. Muži, kteří přibrali nejvíce, měli téměř trojnásobné riziko rakoviny jater a více než dvojnásobné riziko rakoviny jícnu. U žen se téměř čtyřnásobně zvýšilo riziko rakoviny děložní sliznice.
Výzkum přináší i jednu důležitou změnu pohledu. Dosud se většina studií soustředila hlavně na hmotnost ve středním věku. Švédští vědci ale upozorňují, že rozhodující může být celý „váhový příběh“ člověka – tedy kdy začal přibírat, jak rychle a v jakých životních obdobích. „Je důležité udržovat stabilní a zdravou hmotnost během celého dospělého života,“ dodává Nilsson.
Experti zároveň připomínají, že nejde jen o individuální disciplínu. „Udržet si zdravou hmotnost může být v dnešním prostředí velmi obtížné,“ upozornila Megan Winter z organizace Cancer Research UK.
Video: V posledních letech se odehrává revoluce v hubnutí, konstatuje obezitolog Matoulek
Zdroje: eClinicalMedicine, The Guardian, Science Daily
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Čechy proti JAR píská Pensová. Na MS bude rozhodovat jako druhá žena v historii
Čtvrteční druhý zápas českých fotbalistů na šampionátu v Americe proti Jihoafrické republice bude rozhodovat americká sudí Tori Pensová.
Kaviárové tousty: Prokletí vlivného oligarchy, který musí sloužit Putinovi
Ruský oligarcha Roman Abramovič se nemůže zbavit svého, řekněme, prokletí. Zůstal věrný Kremlu, dostal se k ještě většímu bohatství – beztrestně si ponechal tři miliardy dolarů v hotovosti od tehdy nejbohatšího Rusa Michaila Chodorkovského za fúzi, k níž nedošlo. A od té doby musí Vladimiru Putinovi sloužit.
ŽIVĚ Plavba Hormuzem bude trvale bezplatná, slibuje Trump po dohodě s Íránem
Americký prezident Donald Trump řekl listu The New York Times, že dohoda, které dosáhl s Íránem, nakonec zajistí, že plavba Hormuzským průlivem bude trvale bezplatná. Uvedl také, že obnoví vojenské útoky na Írán, pokud Teherán nepřistoupí na konečnou dohodu o svém jaderném programu, anebo ze Spojených států učiní „strážce Blízkého východu“ výměnou za pětinu příjmů regionu.
Koncesionářské poplatky pro ČT a rozhlas končí, rozhodla vláda. Protestům navzdory
Vláda v pondělí schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy Kč, tedy zhruba o 400 milionů proti letošku méně.
ŽIVĚ Masivní útok zasáhl i kyjevský klášter. „Zločin na křesťanské kultuře,“ zuří Zelenskyj
Pět záchranářů přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruských útocích na Charkov, oznámil ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Hlavním terčem ruského útoku bylo podle ministra hlavní město Kyjev, kde si útok podle místních úřadů vyžádal čtyři mrtvé a více než dvě desítky raněných.